Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 327/2020-47

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr Lubošem Korandou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% ročně od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum se žalobkyně vůči žalovanému domáhala vydání rozhodnutí, jímž by mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel s jejím právním předchůdcem, obchodní společností právnická osoba, IČO, dne datum smlouvu o úvěru číslo částky ve výši částka. Tato částka byla žalovanému poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný měl vrátit úrok ve výši částka, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka, dále částka za administrativní činnost a částka za hotovostní splácení. Celkový dluh ve výši částka se žalovaný zavázal splácet v anonymizováno měsíčních splátkách po částka. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, uhradil pouze částka, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky a rovněž i smluvní pokuty. Dluh žalobkyně vyčíslila na částka za neuhrazenou jistinu, částka na dlužném úroku, částka na úhradě za poskytnutí úvěru, částka na úhradě za vyhodnocení úvěrového případu, částka za hotovostní platbu, smluvní pokutu částka, částka za úrok počínaje dnem datum do postoupení pohledávky a částka za úrok z prodlení. Žalobkyně dále požadovala úrok 15% ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení Pohledávku za žalovaným nabyla žalobkyně od svého právního předchůdce smlouvou ze dne datum. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno.

2. Soud bez vydání elektronického platebního rozkazu ve věci nařídil jednání na den datum. K němu se žalovaný bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení. Soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti postupem podle ust. , když žalobkyně včetně jejího právního zástupce byli z jednání omluveni.

3. Podle platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

4. Aktivní legitimace žalobkyně byla osvědčena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi společností právnická osoba a žalobkyní ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum.

5. Podle platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum vzal soud za prokázané, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli celkem částka. Poskytnutá částka byla navýšena o úrok ve výši částka, úplatu za poskytnutí úvěru částka, náklady za vyhodnocení úvěrového případu částka a částka za inkaso plateb v hotovosti. Celkový dluh se žalovaný zavázal splácet v anonymizováno měsíčních splátkách po částka.

7. Podle oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum činil dluh žalovaného ke dni datum částku ve výši částka. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení částky ve výši částka do datum.

8. Podle , (dále jen o. z.) platného v době uzavření smlouvy, platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). obec mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. příjmení způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (ve smyslu o. z.).

9. Smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným soud považuje za smlouvu absolutně neplatnou, a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy. I při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V dané věci je tato nerovnováha tak významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení vyjádřená v hlavě I. je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona.

10. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je v souladu s ust. ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Je však nutno zdůraznit, že pokud účastníci ve smlouvě úrok sjednají, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru či půjček (např. rozsudek NS sp. zn. ). Jinými slovy řečeno, jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy úrok sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovanými bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy.

11. Přezkoumávaný úvěrový případ sice obsahuje ujednání o pevném úroku ve výši„ pouze“ částka (resp. 15% ročně), nicméně soud nepřehlédl, že žalovaný jako dlužník musel věřiteli zaplatit nad úvěr ve výši částka dalších částka a celkem tak musel uhradit částka, přičemž pro žalovaného jako spotřebitele není rozhodné, jak věřitel tato navýšení specifikuje, pojmenuje (poplatek za vyhodnocení, poplatek za zprostředkování apod.) a pod jaká ujednání je skryje, ale kolik na úvěrový závazek skutečně zaplatí. V tomto případě měl žalovaný jako dlužník uhradit nad sjednaný úvěr částka dalších částka a úvěr je tak navýšen o více než 81% Ať již žalobkyně, potažmo její právní předchůdce rozdělí resp. skryje nepřiměřený úrok do různých dílčích poplatků, tak je zřejmé, že se jedná o částky, jimiž poskytovatelé úvěrů generují svůj hlavní zisk, neboť ze samotné úvěrové smlouvy není zřejmé, jak úvěrující věřitel dospěl k takto vyčísleným nákladům (poplatkům). Soud proto na tyto částky nahlíží tak, že jsou fakticky úrokem z poskytnutého úvěru. Pakliže tedy tyto částky placené nad rámec poskytnutého úvěru dosahují více než 81%, je třeba na smlouvu nahlížet jako na sjednanou v rozporu s dobrými mravy, neboť toto úvěrové navýšení zásadně převyšuje obvyklou úrokovou míru. Smlouva s takovýmto úrokem je proto smlouvou absolutně neplatnou.

12. příjmení výše uvedené soud shledal, že smlouva o úvěru ze dne datum neobsahuje ani v nejmenším informace, které by mohl věřitel posuzovat za účelem zjištění schopnosti žalovaného splácet sjednaný úvěr, když tato povinnost vyplývá z ust. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého platí, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Z výše uvedených důvodů tedy soud shledal, že smlouva o úvěru číslo ze dne datum je absolutně neplatná.

14. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).

15. Pakliže bylo plnění žalovanému poskytnuto na základě neplatné smlouvy o úvěru, je namístě, aby žalovaný vrátil to, oč se obohatil. V tomto směru soud zjistil, že z poskytnuté částky bylo žalovaným zaplaceno celkem částka (viz žalobkyní předložená transakční historie). Žalovaný je proto žalobkyni povinen vrátit neuhrazenou část bezdůvodného obohacení ve výši částka. V tomto rozsahu soud proto žalobě ve výroku I. vyhověl a uložil žalovanému povinnost tuto částku uhradit žalobkyni ve lhůtě určené dle ust. spolu se zákonným úrokem z prodlení, počítaným ode dne následujícího od podání návrhu. O úroku z prodlení soud rozhodl ve smyslu a . Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba z výše uvedených důvodů zamítnuta.

16. O nákladech řízení rozhodl soud dle , dle kterého účastník, který má ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měla žalobkyně úspěch pouze v zanedbatelné části, oproti žalovanému, kterému však žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že náhrada nákladů soudního řízení nebyla přiznána ani jedné z procesních stran.

17. O uložení povinnosti doplatit soudní poplatek rozhodl soud podle sazebníku soudních poplatků jako přílohy k  , o soudních poplatcích, kdy podle položky 2 odst. 2 platí, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.