Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
7 C 306/2020-46
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr Lubošem Korandou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně podala dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel dne datum s předchůdcem žalobkyně Smlouvu o zápůjčce číslo která byla uzavřena s původním věřitelem právnická osoba. Na základě této smlouvy byla žalovanému vyplacena částka ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil částka, tj. celkem částku částka v 45 týdenních splátkách po částka. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, poslední splátku zaplatil dne datum, na úvěr měl žalovaný splatit celkem částka. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na jistině částka a na dlužném poplatku částka (celkem částka). Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel dne datum s jejím právním předchůdcem Smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě této smlouvy byla žalovanému vyplacena částka ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil částka, tj. celkem částku částka v anonymizováno týdenních splátkách po částka. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, poslední splátku zaplatil dne datum, na úvěr měl žalovaný splatit celkem částka. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na jistině částka a na dlužném poplatku částka (celkem částka). Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení částky v celkové výši částka, obchodního úroku a dále požaduje zákonný úrok z prodlení. Pohledávky za žalovaným žalobkyně nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, když téhož dne bylo postoupení oznámeno rovněž i žalovanému.
2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, kdy měl dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé, proto jednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného, jak umožňuje ust. § 101 odst. 2 , 3 o. s. ř. o. s. ř. . Žalobkyně byla z jednání omluvena.
3. Svoji aktivní legitimaci žalobkyně doložila Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou s právnická osoba, IČO, dne datum. Oznámení o postoupení pohledávky adresované žalovanému dopisem předchůdce žalobkyně je datováno dnem datum.
4. Soud přezkoumal obě úvěrové smlouvy označené k důkazům žalobkyní. Předložena byla Smlouva o zápůjčce ze dne datum číslo na základě které byla žalovanému vyplacena částka částka. Z této uzavřené smlouvy soud zjistil, že se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli„ poplatek“ ve výši částka. Celková částka, kterou se zavázal žalovaný vrátit věřiteli, dosahuje tedy výše částka. Žalovaný jí měl splatit v anonymizováno týdenních splátkách po částka, poslední splátka činila částka. Poplatek je ve smlouvě bez dalšího upřesnění rozepsán tak, že je složen z úroku částka, poplatku za zpracování a doručení částka a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení částka.
5. Ze Smlouvy o zápůjčce ze dne datum číslo má soud za zjištěné, že žalovanému byla vyplacena částka částka. Z této uzavřené smlouvy soud zjistil, že se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli„ poplatek“ ve výši částka. Celková částka, kterou se zavázal žalovaný vrátit věřiteli, dosahuje tedy výše částka. Žalovaný jí měl splatit v anonymizováno týdenních splátkách po částka, poslední splátka činila částka. Poplatek je ve smlouvě bez dalšího upřesnění rozepsán tak, že je složen z úroku částka, poplatku za administrativní činnost částka a poplatku za zpracování částka.
6. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. obec mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas (§ 576 občanského zákoníku ).
8. Soud v daném případě posoudil obě Smlouvy uzavřené mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným ve dnech datum a datum jako neplatné právní úkony (právní jednání). Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. občanského zákoníku . Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
9. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady číslo a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné.
10. V projednávané věci je zřejmé z textu smluv, že tyto byly předtištěny, byly napsány předem, pouze se dopisuje zapůjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný text smluv v tomto směru tedy těžko mohl ovlivnit. Žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena od jejího právního předchůdce. Soudu v těchto případech žalobkyně poskytuje pouze smlouvu o půjčce a o okolnostech sjednání půjčky žalobkyně nemá informace, pouze zasílá předžalobní upomínku. Okolnosti uzavření smluv soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jehož postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud nemohl zjistit, v jakém postavení se spotřebitel – žalovaný nacházel s ohledem na finanční prostředky které má k dispozici, předchůdce žalobkyně si zřejmě ani nezjišťoval ekonomickou schopnost žalovaného splácet úvěr v dohodnutých částkách a termínech (nedoloženo, byť se o tom ve smlouvě zřejmě jen formálně hovoří).
11. Soud považuje výše uvedená právní jednání za neplatná pro rozpor s dobrými mravy také z toho důvodu, že žalobkyně požaduje po žalovaném„ poplatek“, který má být složen z úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za zpracování. Z těchto částek není zřejmé, jak k nim věřitel dospěl. Jaký je skutečný zisk věřitele z této transakce, není patrné. Zato spotřebitel – žalovaný, musí vnímat celé tyto částky jako odměnu, jež musí zaplatit za to, že si půjčil hotovost. Poplatky (odměny) tvoří 90% resp. 77,3 % z částek, které byly žalovanému půjčeny. Tuto výši odměny vztažmo k půjčeným částkám soud považuje za odporující dobrým mravům.
12. Jak uvedl Krajský soud v Plzni ve svém přiléhavém rozhodnutí j. č. 25 Co 169/2017 – 64 ze dne 26. 7. 2017 v obdobné věci, není ospravedlnitelné takto neúměrné navýšení finančních prostředků, neboť se tím věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což zatěžuje celou společnost. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobkyně je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednaný vysoký„ souhrnný poplatek“ nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Z důvodů uvedených shora byla smlouva uzavřená mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně shledána jako absolutně neplatná.
13. Podle ust. § 2991 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).
14. Pakliže bylo plnění žalovanému poskytnuto na základě neplatné smlouvy o úvěru, tedy fakticky bez právního důvodu, je namístě, aby žalovaný vrátil to, oč se obohatil. V tomto směru soud zjistil, že žalovaný z prvého závazku zaplatil žalobkyni resp. jejímu právnímu předchůdci celkem částka. Neuhrazená část poskytnuté půjčky částka, tj. částka je tedy bezdůvodným obohacením na straně žalovaného, v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl. Z druhého závazku měl žalovaný uhradit celkem částka a na půjčku ve výši částka tak musí vrátit žalobkyni částka Celkem je žalovaný povinen žalobkyni uhradit částka a to ve lhůtě určené dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. . Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.
15. Soud nepřiznal žalobkyni právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení, neboť nelze dospět k jednoznačnému závěru o prodlení žalovaného, kterému sice byly poskytnuty finanční prostředky, avšak na základě neplatného právního úkonu, kdy tato neplatnost se týká rovněž i splatnosti poskytnutích finančních prostředků. Proto žalovaný vrátí žalobkyni toliko bezdůvodné obohacení v soudem určené výši.
16. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (odstavec 2). Vzhledem k zásadnímu úspěchu na straně žalovaného, kterému však náklady nevznikly, nepřiznal soud náklady ani jednomu z účastníků.
17. O uložení povinnosti doplatit soudní poplatek rozhodl soud podle sazebníku soudních poplatků jako přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, kdy podle položky 2 odst. 2 platí, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.