Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (9)No categories available
19 C 16/2021-38
Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu titul Olgou Vymazalovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 18 355 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 650 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 097 Kč, úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % p.a. z částky 6 650 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení.
II. Žaloba se pro částku ve výši 7 350 Kč, pro kapitalizované úroky ve výši 2 593,88 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 552,20 Kč, úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % p.a. z částky 3 347 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení a úroky ve výši 19,98 % p.a. z částky 9 997 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení, částečně zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalovaná je povinna splnit povinnost uvedenou ve výroku I. v pravidelných měsíčních splátkách počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku vždy do 20. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek, s tím, že výše každé splátky až do úplného zaplacení činí 1 000 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 650 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 097 Kč, úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % p.a. z částky 6 650 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení. II. Žaloba se pro částku ve výši 7 350 Kč, pro kapitalizované úroky ve výši 2 593,88 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 552,20 Kč, úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % p.a. z částky 3 347 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení a úroky ve výši 19,98 % p.a. z částky 9 997 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení, částečně zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalovaná je povinna splnit povinnost uvedenou ve výroku I. v pravidelných měsíčních splátkách počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku vždy do 20. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek, s tím, že výše každé splátky až do úplného zaplacení činí 1 000 Kč.
1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Kroměříži dne 27. 1. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 31 624 Kč s příslušenstvím. K návrhu žalobkyně bylo řízení pro částku ve výši 13 269 Kč s příslušenstvím částečně zastaveno, a to usnesením soude ze dne 29. 1. 2021, č. j. 19 C 16/2021-31, které nabylo právní moci dne 6. 3. 2021. Žalobkyně tedy nárokuje částku ve výši 18 355 Kč s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) uzavřela se žalovanou dne 4. 12. 2014 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny také poplatek v celkové výši 11 705 Kč (úrok ve výši 1 788 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 661 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 7 256 Kč). Žalovaná se vše zavázala vrátit formou 60 týdenních splátek po částce 429 Kč, poslední splátka byla stanovená na 28. 1. 2016. Žalovaná se však dostala do prodlení, když naposledy uhradila splátku dne 21. 4. 2015. Do doby prodlení uradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 7 350 Kč (4 003 Kč započítáno na jistinu, 3 347 Kč na dlužný poplatek). Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině částku 9 997 Kč a na poplatku částku 8 358 Kč. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně vůči žalované byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017, což bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě zaslané předžalobní výzvy.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila u jednání soudu dne 28. 4. 2021 tak, že při uzavírání smlouvy o zápůjčce neuváděla své osobní a majetkové poměry, nevyplňovala žádný formulář. Momentálně je na rodičovské dovolené, její jediný příjem je rodičovský příspěvek. Není tedy schopna uhradit celou částku, měsíčně může hradit maximálně 1 000 Kč. Od září by měla nastoupit do práce. V případě, že bude zavázána k úhradě dlužné částky, požádala o možnost úhrady formou splátek v maximální výši 1 000 Kč.
3. Soud provedl dokazování listinami založenými ve spise, a to smlouvou o zápůjčce, ze které zjistil, že tuto uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba se žalovanou dne 4. 12. 2014. Dle obsahu smlouvy je zřejmé, že tato byla uzavřena dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a dle zákona č. 145/2010 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. Předmětem smlouvy byla zápůjčka ve výši 14 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit s celkovými náklady ve výši 11 705 Kč (úrok ve výši 1 788 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 661 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 7 256 Kč), v 60 měsíčních splátkách po částce 429 Kč Celkem se tak žalovaná zavázala uhradit částku ve výši 25 705 Kč Součástí smlouvy byly také smluvní podmínky. Dále soud provedl důkaz oznámením ze dne 15. 5. 2017, ze kterého zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 1. 2018 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky také prostřednictvím právního zástupce.
4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 4. 12. 2014 smlouvu, kterou označila jako smlouvu o zápůjčce, ačkoliv bylo v jejím textu uvedeno, že je uzavírána také dle zákona č. 145/2010 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. V den uzavření smlouvy převzala žalovaná v hotovosti částku ve výši 14 000 Kč, kterou se zavázala vrátit v 60 týdenní splátkách po částce 429 Kč, společně s poplatky, tedy v celkové výši 25 705 Kč, a to do 28. 1. 2016. Úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy prověřována nebyla. Dne 21. 4. 2015 uhradila žalovaná poslední splátku, poté již nehradila, ocitla se v prodlení. Ke dni podání žaloby evidovala žalobkyně na předmětnou smlouvu úhradu v celkové výši 7 350 Kč (4 003 Kč na jistinu a 3 347 Kč na dlužný poplatek).
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném od 30. 11. 2016), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
7. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Zjištěný skutkový stav soud právně zhodnotil tak, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne 4. 12. 2014 smlouvu o spotřebitelském úvěru, nikoliv smlouvu o zápůjčce, jak uvádí žalobkyně ve svém návrhu. Ostatně tato skutečnost je zřejmá již ze samotné smlouvy, kde v jejím textu právní předchůdkyně žalobkyně výslovně uvedla, že je smlouva uzavírána také dle zákona č. 145/2010 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně splnila povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a před uzavřením úvěrové smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalované. S ohledem na skutečnost, že se žalobkyně z jednání soudu omluvila, nemohl jí soud ani v tomto směru poskytnout poučení o povinnosti k případnému dotvrzení a doložení skutečnosti, že byla posouzena úvěruschopnost u žalované. Žalobkyně tak nedoložila, že její předchůdkyně splnila povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. nepředložila důkazy o tom, že před uzavřením předmětné smlouvy posoudila schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet na základě porovnání jejích příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů žalované. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že poskytovatel úvěru (žalobkyně) může spotřebitelský úvěr poskytnout pouze za situace, kdy z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (žalovaného) vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Pro doplnění soud dodává, že je povinností soudu zabývat se ex offo, tedy i bez námitky dlužníka otázkou, zda věřitel náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele a pokud této povinnosti nedostál, je povinností soudu vyvodit z tohoto porušení následek, tedy absolutní neplatnost smlouvy. V dané věci žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy se žalovanou byla řádně posouzena její schopnost úvěr splácet, ostatně žalovaná sama uvedla, že tak předchůdkyně žalobkyně neučinila, uzavřená smlouva je tedy absolutně neplatná. V daném případě by tak soud žalobkyni přiznal pouze plnění odpovídající poskytnuté jistině úvěru, z titulu bezdůvodného obohacení. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že žalovaná již předchůdkyni žalobkyně uhradila částku v celkové výši 7 350 Kč, tuto soud tedy na úhradu jistiny ve výši 14 000 Kč započetl a žalovanou zavázal k úhradě zbývající části jistiny, tedy částky 6 650 Kč společně s úrokem z prodlení. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V předmětné věci byla žalobkyně převážně neúspěšná, úspěšná žalovaná však náklady řízení nežádala.
10. Soud dále posoudil žádost žalované o splátky. Žalovaná u jednání soudu uvedla, že je momentálně na rodičovské dovolené, její jediný příjem je tedy rodičovský příspěvek. Není schopna uhradit celou částku, měsíčně může hradit maximálně 1 000 Kč. Od září by měla nastoupit do práce. Soud za takového stavu shledal žádost žalované o splátky důvodnou a dovodil, že je i v zájmu žalobkyně dát žalované možnost dluh hradit ve splátkách, při soudem stanovených výších bude pohledávka splacena v přiměřené době a nebude tak žalovaná nepřiměřeně zvýhodněna na úkor žalobkyně. S ohledem na majetkové poměry žalované soud stanovil výši splátek dle jejího požadavku, když má za to, že částka splátky ve výši 1 000 Kč měsíčně odpovídá možnostem žalované. Výhoda splátek je však žalované poskytnuta pouze pro případ, že bude celý svůj dluh (tj. i náklady řízení) stanoveným způsobem plnit. Pokud žalovaná nezaplatí některou - byť jen jednu - splátku včas, ztratí výhodu splátek, celý dluh se stane splatným a žalobkyně se bude moci domáhat výkonu tohoto rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku. Pro úplnost soud dodává, že stanovená výše splátky rovněž nebrání žalované k úhradě splátek v částkách vyšších, než je stanovená soudem, příp. ve více měsíčních splátkách.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.
V odvolání musí být uvedeno, kterému soudu je určeno, kdo je podává, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatel domáhá. Odvolání musí být podepsáno a datováno.
Odvolání musí být podáno s potřebným počtem stejnopisů tak, aby každý účastník dostal jeden stejnopis a jeden stejnopis zůstal soudu.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.