Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
35 C 465/2020-64
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr Ing Viktorem Smolíkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 17 572 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14 911 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 14 911 Kč od 24. 12. 2019 do zaplacení, částku 2 661,47 Kč a úrok 8,38 % ročně z částky 11 698,44 Kč od 24. 12. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 30 736 Kč.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci úrok 67,94 % ročně z částky 11 698,44 Kč od 24. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 882,72 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14 911 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 14 911 Kč od 24. 12. 2019 do zaplacení, částku 2 661,47 Kč a úrok 8,38 % ročně z částky 11 698,44 Kč od 24. 12. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 30 736 Kč. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci úrok 67,94 % ročně z částky 11 698,44 Kč od 24. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 882,72 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že poté, co řádně zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, s ním dne 28. 2. 2019 uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit v 18 měsíčních splátkách po 1 423 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas, takže žalobci vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty 499 Kč za každé zpoždění delší než 30 dní se zaplacením jednotlivé dlužné splátky a poplatek na vymáhání těchto splátek 200 Kč za každou z nich. Žalovaný byl takto v prodlení se zaplacením 2 splátek. Dne 22. 12. 2019 proto došlo k zesplatnění dlužných splátek, čímž vznikla nová jistina 13 513,09 Kč. Žalobce požadoval tuto novou jistinu spolu se smluvní pokutou 0,1 % denně za každý den prodlení od 24. 12. 2019 do 7. 7. 2020 (celková požadovaná výše byla 2 661,47 Kč), shora uvedenými smluvními pokutami a poplatky a sjednaným úrokem 76,32 % ročně z původní jistiny, a to až do zaplacení nejvýše však do doby, kdy dosáhne částky 30 736 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že poté, co žalobce zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit (prokázáno výplatními páskami žalovaného, jeho pracovní smlouvou, výpisy z rejstříku dlužníků jakož i předsmluvním formulářem a kartou klienta), uzavřeli účastníci dne 28. 2. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které se žalobce zavázal žalovanému poskytnout částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit v 18 měsíčních splátkách po 1 423 Kč vždy do 17. dne v měsíci. Zápůjční sazba úroku byla sjednána na 109,57 % ročně. Tato úroková míra se měla počítat až do úplného zaplacení úvěru, maximálně do částky 30 736,80 Kč. Pro případ prodlení si účastníci sjednali smluvní pokutu 499 Kč za každou nesplacenou splátku, poplatek za upomínání 200 Kč a pro případ zesplatnění smluvní pokutu 0,1 % denně ze zesplatněné částky (prokázáno smlouvou). Žalobce dne 1. 3. 2019 žalovanému vyplatil částku 15 000 Kč (prokázáno dokladem o vyplacení). Žalovaný nehradit splátky řádně a včas, takže žalobce po opakovaných urgencích (prokázáno výzvami ze dne 18. 11. 2019 a 18. 12. 2019) celý dluh zesplatnil (prokázáno dopisem ze dne 22. 12. 2019). Ke dni zesplatnění byl žalovaný v prodlení delším než 30 dnů se 2 splátkami.
4. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že strany uzavřely smlouvou o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“). Zatímco žalobce plnil řádně, a to včetně své povinnosti posoudit schopnost žalovaného dluh splnit dle § 86 a násl. zákona, žalovaný nikoliv.
5. Soud proto žalobci přiznal zesplatněnou jistinu, úrok do zesplatnění, když ten byl sjednán pevnou částkou, poplatky za upomínání a smluvní pokuty, když ty nepřekračují limity dané § 122 zákona. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, přiznal soud žalobci též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
6. Soud se následně zabýval požadovaným úrokem 76,32 % ročně. I když je nepochybné, že strany si sjednaly úrok za období i po zesplatnění dluhu, soud konstatuje, že takto sjednaná výše úrokové míry podstatně převyšuje výši úroků poskytovaných bankami v předmětném období, a to devítinásobně. Soud při tom výši úrokové míry poskytované bankami v předmětném období 8,38 % ročně získal z veřejně dostupné časové řady v sytému ARAD zveřejněné Českou národní bankou (systém dostupný na stránkách www.cnb.cz/docs ARADY/HTML/index).
7. Úroky dohodnuté při poskytnutí peněžitých prostředků pak představují úplatu (odměnu) za užívání poskytnuté jistiny. Občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při úvěru sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích totiž platí ustanovení § 1 odst. 2 o. z., podle něhož výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
8. Lze připomenout judikatorní závěr, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 2395 o. z., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ).
9. Lze obecně konstatovat, že žalobce vystupuje ve svých obchodních vztazích jako poskytovatel nebankovních spotřebitelských úvěrů. U takovéhoto subjektu je pak třeba dovozovat, že na sebe bere zvýšenou míru rizika oproti bankovním poskytovatelům prostředků, přičemž tato vyšší míra rizika může být kompenzována vyšší mírou ceny poskytnutých peněz (tedy úroků). Nelze však přistoupit úvahu, že takové zvýšení je možné akceptovat ve výši devítinásobku úrokové míry poskytované v místě a čase bankami. Takové ujednání je zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy a tedy dle § 588 o. z. absolutně neplatné.
10. Vzhledem k tomu, že si strany pro předmětné období sjednaly úročení jistiny a jejich maximální výši, avšak neplatně si sjednaly výměru těchto úroků, přistoupil soud dle § 1802 o. z. k jejich stanovení dle obvyklých úroků poskytovaných bankami v místě a čase. S ohledem na tuto skutečnost soud přiznal žalobci úroky ve výši zjištěné ze shora uvedené časové řady a ve zbytku žalobu zamítl.
11. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř. o. s. ř.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 882,72 Kč, přičemž tato částka představuje 36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 32 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 572 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
13. Jen pro úplnost soud dodává, že při stanovení míry úspěchu vycházel soud z celkové hodnoty sporu včetně příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu návrhem na nařízení exekuce.