Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
11 C 40/2021-23
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem JUDr Radkem Černovským ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 41.861 Kč /úvěr
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 28.054,77 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 20. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku, tj. co do částky 13.806,12 Kč se zákonným úrokem ve výši 8,25 % ročně od 20. 2. 2021 do zaplacení a z částky 41.861 Kč od 28. 8. 2020 do 19. 2. 2021, se návrh zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – na účet Okresního soudu v Karlových Varech – na nedoplatku SOP částku 449 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 28.054,77 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 20. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku, tj. co do částky 13.806,12 Kč se zákonným úrokem ve výši 8,25 % ročně od 20. 2. 2021 do zaplacení a z částky 41.861 Kč od 28. 8. 2020 do 19. 2. 2021, se návrh zamítá. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – na účet Okresního soudu v Karlových Varech – na nedoplatku SOP částku 449 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”)
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplaceného úvěru.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná uzavřela se společností právnická osoba jako postupitelem dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které fakticky vyčerpala částku 41.860,89 Kč, přičemž následně podmínky úvěrové smlouvy porušila, když fakticky uhradila pouze částku 13.806,12 Kč, jak plyne z doplňujícího vyjádření žalobkyně a přehledu plateb z 5. 5. 2021, resp. 28. 4. 2021. V důsledku této skutečnosti se zbývající dluh stal splatným k 27. 8. 2020, představuje částku žalovanou, která nebyla zaplacena ani na základě předžalobní výzvy k plnění z 27. 10. 2020, která byla žalované zaslána žalobkyní jako postupníkem v souladu se smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou s postupitelem dne 20. 12. 2019.
Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , vztažmo k § 1970 téhož zákona, neboť úvěrovou smlouvu hodnotil jako celek a dospěl k závěru, že tato je absolutně neplatná, neboť byla uzavřena za situace, kdy poplatek z poskytnutého úvěru činil částku 12,5 % z každé čerpané částky úvěru, úrok pak byl ve výši 8,5 % měsíčně, tedy 102 % ročně, RPSN činil dle smlouvy 262,91 %. Pro nepřiměřenou výši těchto částek soud odepřel smlouvě jako takové právní ochranu ve smyslu § 6 , 8 zákona č. 89/2012 Sb. , též s přihlédnutím k tomu, že žalovaná uzavřela smlouvu v pozici spotřebitele (§ 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. ).
Soud tedy návrhu vyhověl pouze ohledně dlužné jistiny při započtení všech plateb žalované na jistinu, počátek běhu prodlení pak stanovil až dnem následujícím po doručení návrhu žalované, a to právě z toho důvodu, že nárok žalobkyně posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
Ve zbytku pak z výše uvedených důvodů návrh zamítl jaké nedůvodný.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
Výrok IV. tohoto rozsudku vychází z § 4 písm. i), vztažmo k pol. 1/1b) zákona č. 549/91 Sb., když ze shora uvedených důvodů soud nevyhověl požadavku žalobkyně na vydání EPR:
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.