Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 120/2020-31
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní titul Jolanou Stonawskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 1 663 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 363 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 363 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit jí 300 Kč, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 952,96 Kč,
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 363 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 363 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit jí 300 Kč, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 952,96 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhá vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni
1 663 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného pojistného za období od
datum do datum vyplývající z pojistné smlouvy číslo.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaná podepsala s žalobkyní dne datum smlouvu, jejímž předmětem bylo sjednání pojistného produktu anonymizována dvě slova, a to vozidla anonymizováno, registrační značka. Žalovaná se ve smlouvě zavázala platit pojistné ve výši 1 061 Kč splatné čtvrtletně, vždy k 19. dni měsíce března, června, září a prosince příslušného kalendářního roku, přičemž počátek pojištění byl sjednán dne datum (roční pojistné tedy činilo
4 244 Kč). Žalovaná nezaplatila pojistné splatné dne datum, a to ani přes výzvu žalobkyně
ze dne datum obsahující poučení, že neuhradí-li žalovaná dlužné pojistné nejpozději
do 1 měsíce od doručení upomínky, pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty zanikne. Žalobkyně evidovala zánik pojištění žalované ode dne datum pro neplacení pojistného. Žalovaná neuhradila dlužné pojistné, které žalobkyně vyčíslila jako poměrnou část pojistného na pojistné období od datum do datum, ve výši 1 363 Kč, ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, která se dostala do sféry její dispozice dne datum.
5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila.
6. Soud věc po právní stránce posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), ve spojení s § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
7. V projednávané věci uzavřela žalobkyně coby pojistitel s žalovanou coby pojistníkem dne
datum smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (o povinném ručení) na dobu neurčitou podle § 3 zákona. Žalovaná nesplnila svoji povinnost hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se smlouvou zavázala, když nezaplatila pojistné splatné dne
datum, přičemž dle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne
datum v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) zákona k zaplacení dlužného pojistného nejpozději do 1 měsíce od doručení upomínky a poučila ji o zániku pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného. Upomínka byla odeslána žalované dne datum, podle domněnky doby dojití (§ 573 o. z.) tak došla do sféry dispozice žalované nejpozději datum. Žalovaná však dlužné pojistné neuhradila, proto pojištění ze zákona zaniklo dne datum.
8. Podle § 13 odst. 2 věty první zákona má žalobkyně právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo, tj. do datum, požadovala však pojistné dlužné jen do datum ve výši 1 363 Kč. Soud je proto žalobkyni výrokem I. přiznal, spolu s jí požadovaným zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ode dne datum do zaplacení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. Nárok žalobkyně na paušální náklady na upomínání ve výši 300 Kč soud žalobkyni výrokem II. tohoto rozsudku nepřiznal. Vyšel přitom ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia název soudu ze dne datum, stanovisko NS. V něm název soudu dovodil – v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, že v adhezních smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem je neplatné ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když podnikatel žádnou takovou povinnost v případě porušení svých povinností nemá. Tyto závěry se uplatní i v poměrech právní úpravy aktuálního občanského zákoníku s tím rozdílem, že se k takovým ujednáním jakožto k ujednáním nepřiměřeným podle § 1813 a § 1815 o. z. nepřihlíží.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni vůči žalované právo na náhradu 64 % nákladů řízení z částky 1 489 Kč Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 663 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) a dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (celkem tedy 400 Kč + 600 Kč + 300 Kč + 189 Kč). Žalobkyně však byla úspěšná jen co do 82 % předmětu řízení, žalovaná byla úspěšná co do 18 % předmětu řízení. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. se od úspěchu žalobkyně odečítá úspěch žalované (vzájemné nároky na náhradu nákladů řízení soud započte), žalobkyně tak má nárok na náhradu 64 % nákladů řízení, jež činí 952,96 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.
11. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
12. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,
může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).