Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 49/2021-30
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní titul Sabinou Kubáňovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 52 041,88 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 52 041,88 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 699,08 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 692,56 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 31 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 31 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 14 859,60 Kč, rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 52 041,88 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 699,08 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 692,56 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 31 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 31 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 14 859,60 Kč, rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Návrhem podaným k soudu dne 27. 11. 2020 se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku 52 041,88 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce číslo kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, dne 27. 10. 2017. Původní věřitelka, poté co prověřila úvěruschopnost žalovaného, mu poskytla zápůjčku ve výši 31 000 Kč. Žalovaný peněžní prostředky převzal v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy, a zavázal se je vrátit spolu s částkou ve výši 24 927 Kč, sestávající se z kapitalizovaného úroku za poskytnutou zápůjčku ve výši 7 597 Kč (úroková sazba 29 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 8 002 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 328 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 3 108 Kč. Splatnost poslední splátky tak měla nastat dne 27. 4. 2019. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaný neuhradil ničeho a k datu 19. 3. 2018 dlužil původní věřitelce na jistině částku 31 000 Kč a na souhrnném poplatku částku 24 927 Kč. Původní věřitelka pohledávku za žalovaným postoupila dne 20. 1. 2020 smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. O postoupení pohledávek byl žalovaný písemně informován. Žalovaný již neuhradil ničeho a nadále zůstal žalobkyni dlužen celkovou částku 52 041,88 Kč společně se sjednaným úrokem z dlužné jistiny 31 000 Kč v kapitalizované výši 6 692,56 Kč za období od 28. 4. 2019 do 20. 1. 2020 a dále do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z této dlužné jistiny v kapitalizované výši 4 699,08 Kč za období od 19. 4. 2018 do 20. 1. 2020. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky.
2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Slovenské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 18 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaný má evidované bydliště na území České republiky (čl. 62 odst. 1 citovaného nařízení).
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:
5. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřela s žalovaným dne 27. 10. 2017 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 31 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 24 924 Kč (souhrnný poplatek se sestává z úroku, poplatku za administrativní činnost původní věřitelky a nákladu původní věřitelky na hotovostní inkaso), a to v 18 měsíčních splátkách po 3 108 Kč splatných vždy do 7. dne od předešlé splátky s tím, že poslední splátka měla činit pouze 3 091 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že část peněžních prostředků ve výši 2 901 Kč byla určena na refinancování dřívějšího závazku žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně ze smlouvy o zápůjčce číslo že zbylé peněžní prostředky ve výši 28 099 převzal v hotovosti. Sazba úroku v případě úhrady celkové částky v 18 měsíčních splátkách činila 29 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o zápůjčce číslo uzavřenou dne 27. 10. 2017 a smluvními podmínkami). Původní věřitelka před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného především porovnáním jeho měsíčních příjmů a výdajů, žalovaný uvedl, že je zaměstnán, nemá žádnou vyživovací povinnost a bydlí v nájmu (prokázáno zákaznickou kartou). Žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho a zůstal dlužen celkovou jistinu ve výši 31 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 24 927 Kč (prokázáno tabulkou umoření).
6. Původní věřitelka smlouvou ze dne 20. 1. 2020 postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne odeslaným 14. 2. 2020 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek z 20. 1. 2020, výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 20. 1. 2020 a poštovním podacím lístkem).
7. K zaplacení žalovaných částek byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 23. 4. 2020, odeslaným následujícího dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a již ničeho nezaplatil (prokázáno předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně včetně podacího lístku).
8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
9. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy podepsané v Římě dne 19. července 1980 ve znění dodatkových protokolů, která se na vztahy mezi signatářskými státy, jimiž Česká republika i Slovenská republika jsou, použije přednostně, a to s ohledem na dobu uzavření smlouvy před nabytím účinnosti nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008. Podle čl. 3 odst. 1 této úmluvy se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo vyplývat s dostatečnou jistotou z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Svou volbou mohou strany zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu, nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z článku 19 smluvních podmínek obou smluv o zápůjčce.
10. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v platném znění, dále jen„ o. z.“, přičemž podle § 2395 tohoto zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si své pohledávky.
12. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvních ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný své závazky vyplývající ze smlouvy řádně a včas nesplnil, když doposud neuhradil jistinu ve výši 31 000 Kč se souhrnným poplatkem ve výši 24 927 Kč (žalobkyně požaduje žalobou zaplacení pouze částky 21 041,88 Kč). Sjednaný souhrnný poplatek představoval úroky za půjčení peněz, administrativní náklady původní věřitelky související se zápůjčkou a náklady na hotovostní inkaso splátek. Výše poplatku nebyla soudem shledána jako nepoctivé ujednání, žalovaný byl na poplatek upozorněn již před uzavřením smlouvy a tyto poplatky představují běžné ujednání v obchodním styku, a to zejména s ohledem na charakter poskytnutého plnění a podmínek poskytnutí. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku a uložil žalovanému povinnost k úhradě částky 52 041,88 Kč s kapitalizovaným úrokem za období od 28. 4. 2019 do 20. 1. 2020 ve výši 6 692,56 Kč a od 21. 1. 2020 do zaplacení ve sjednané výši 29 % ročně z dlužné jistiny 31 000 Kč a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 19. 4. 2018 do 20. 1. 2020 ve výši 4 699,08 Kč a od 21. 1. 2020 do zaplacení v zákonné výši 8,5 % ročně. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného.
13. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 14 859,60 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 2 082 Kč a nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny:
-) částkou 9 660 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 3 220 Kč,
-) paušální náhradou hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 4) AT)
-) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve výši 2 217,60 Kč.
14. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.