Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
52 C 111/2020-35
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr Katarínou Kuhnovou v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
IČO,
se sídlem adresa, obec a číslo,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3.455 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.455 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice účet Obvodního soudu pro Prahu 9, soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.455 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice účet Obvodního soudu pro Prahu 9, soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne datum se žalobkyně domáhala na žalovaném, zaplacení částky ve výši 3.455 Kč, z titulu náhrady výdajů, za lékařské vyšetření ve zdravotnickém zařízení. Žalobkyně uvedla, že žalovaný byl dne datum kontrolován příslušníky PČR, když řídil motorové vozidlo tov. zn. anonymizována dvě slova, registrační značka. Byl mu proveden stěr z dutiny ústní, na přítomnost návykových látek a vzhledem k tomu, že byl pozitivní, byl s jeho souhlasem převezen, k odbornému lékařskému vyšetření spojeného s odběrem biologického materiálu v nemocnice na obec. Tímto vyšetřením byla u žalovaného prokázána přítomnost jiné návykové látky podle zákona č. 65/2017 Sb. , o ochraně zdraví před účinky návykových látek (dále jen„ zákon o ochraně zdraví“), provedeným na základě výzvy PČR, dle § 21 odst. 1 zákona o ochraně zdraví, čímž vznikla žalovanému povinnost uhradit náklady s tím spojené, dle § 24 zákona o ochraně zdraví. Tyto náklady byly uhrazeny žalobkyní, a proto má žalovaný povinnost tyto náklady žalobkyni nahradit. Konkrétně se jedná o následující náklady: vyšetření praktickým lékařem ve výši 237,29 Kč, vyšetření biologického materiálu ve výši 3.137,20 Kč, doprava do zdravotnického zařízení ve výši 80,78 Kč, tedy celkem po zaokrouhlení 3.455 Kč. Žalovaný byl dvakrát vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž lhůta k plnění stanovená žalobkyní uplynula dne datum. Žalovaný dlužnou částku však doposud neuhradil.
2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil.
3. Soud žalobu rozhodl, dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem v průběhu řízení souhlasili, a to oba účastníci ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř, když se k výzvě soudu zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání uvedené v usnesení ze dne datum, nevyjádřili.
4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, kterým žalovaný nikterak neodporoval, neboť byl ve sporu zcela nečinný, dále zejména z Úředního záznamu ze dne datum, z Oznámení přestupku ze dne datum, z listin y s názvem Žádost o lékařské a toxikologické vyšetření při podezření z ovlivnění návykovou látkou ze dne datum, ze Záznamu o prohlídce předvedeného ze dne datum, soud zjistil, že dne datum byl žalovaný kontrolován hlídkou PČR, při jízdě ve vozidle tov. zn. anonymizována dvě slova, registrační značka, na přítomnost návykových látek, přičemž testem provedeným namístě byla přítomnost zjištěna, a proto byl následně příslušníky PČR převezen do nemocnice na obec, kde mu bylo provedeno odborné lékařské vyšetření na přítomnost návykových látek, přičemž žalovanému byl proveden odběr moči a krve, ze kterých byla zjištěna přítomnost návykových látek, konkrétně přítomnost THC. Výsledek vyšetření byl PČR sdělen dne datum, pod evidenčním číslem anonymizováno číslo. Z Výpisu účtu ze dne datum a z Daňového dokladu číslo soud zjistil, že žalobkyně uhradila za odborné lékařské vyšetření požadovanou částku, která činí 237,29 Kč vč. DPH za zdravotní výkon číslo 3.137,20 Kč vč. DPH za zdravotní výkon číslo. Z Tvrzení žalobkyně a z Vyúčtování nákladů za použití služebního dopravního prostředku anonymizováno rok, soud zjistil, že převoz žalovaného do nemocnice na obec v délce anonymizováno km, za použití vozidla registrační značka si vyžádal náklady ve výši 80,78 Kč. Z Výzvy k úhradě částky 3.455 Kč ze dne datum a související dodejky, z Výzvy k úhradě ze dne datum a související kopie obálky soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzýván.
5. Na základě výše uvedených listinných důkazů, má soud prokázán následující skutkový stav. Žalovaný byl dne datum kontrolován hlídkou PČR, když řídil automobil tov. zn. anonymizována dvě slova, registrační značka, přičemž mu byl namístě proveden test na návykové látky, který vyšel pozitivní. Z tohoto důvodu byl hlídkou PČR převezen k odbornému lékařskému vyšetření do nemocnice na obec, kde mu bylo provedeno vyšetření moči a krve, na základě kterého byla zjištěna přítomnost THC. Vyšetření si vyžádalo celkové náklady ve výši 237,29 Kč a 3.137,20 Kč. Převoz žalovaného do nemocnice na obec v celkové délce anonymizováno km si vyžádal náklady ve výši 80,75 Kč. Žádné náklady žalovaný doposud neuhradil.
6. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil, dle § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. , o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, dle kterého náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb (nemocnice na obec) Policie České republiky (žalobkyně), Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2 , nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. A dále dle § 24 odst. 2 , tedy prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce a konečně dle § 24 odst. 3 , když náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2 , nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. A dále též dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel, a to pro určení sazby základní náhrady za použití služebního vozidla žalobkyně.
7. Výše označenými listinami, z tvrzení žalobkyně a na základě shora uvedených zákonných ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. V předmětném řízení soud zjistil, že žalobkyně, stát. instituce, poskytla součinnost při převozu žalovaného do nemocnice na obec, kde byl žalovaný podroben odbornému lékařskému vyšetření, za účelem zjištění přítomnosti návykových látek v krvi a moči, a to poté co byl hlídkou PČR zastaven při řízení motorového vozidla tov. zn. anonymizována dvě slova, registrační značka. Vyšetření si vyžádalo náklady v celkové výši 237,29 Kč a 3.137,20 Kč a jízda si vyžádala celkem anonymizováno km jízdy a náklady v hodnotě 80,78 Kč, které žalovaný neuhradil, ani na základě předžalobní výzvy.
8. Pokud se jedná o zákonné úroky z prodlení, tak povinnost žalovaného k jejich úhradě soud posoudil dle ustanovení § 1970 o.z., když se žalovaný nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostal do prodlení. Výše zákonných úroků z prodlení je přitom stanovena, dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. S ohledem na to, že žalovaný dluh neuhradil ve lhůtě, nejpozději do datum, určené mu žalobkyní (ve výzvě ze dne datum), ocitl se ke dni datum v prodlení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně úroky z prodlení nepožadovala, soud jí tyto zákonné úroky nepřiznal.
9. Na náhradě nákladů řízení by měla žalobkyně nárok, dle § 142 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni, která nebyla v řízení právně zastoupena, by tak soud přiznal náklady řízení v celkové částce 600 Kč, sestávající z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč (2 x 300 Kč), představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (v daném případě výzva k plnění a podaná žaloba). Žalobkyně však náhradu nákladů nepožadovala, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
10. Výrok o soudním poplatku (výrok III.) je odůvodněn ustanovení § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, dle kterého platí, že je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatků osvobozen. Výše soudního poplatku je určena položkou 1, bod 1 písm. a) sazebníku zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích. Když žalobkyně, která je od poplatku osvobozena, byla ve sporu zcela úspěšná, tudíž povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, tak vznikla žalovanému.
11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. , když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 zákona 99/1963 Sb. , občanský soudní řád ).
Nesplní-li povinná dobrovolně, co je jí uloženo tímto rozsudkem, může oprávněná podat návrh na výkon soudního rozhodnutí nebo exekuci.