Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
29 C 148/2021-64
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr Karlem Šemíkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 873 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 285 Kč s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 8,50 % ročně a dále částku 311 Kč s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 8,50 % ročně a dále částku 1.550 Kč s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 8,50 % ročně a dále částku 190 Kč s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 8,50 % ročně a dále částku 537 Kč s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 8,50 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 285 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,50 % ročně a dále částku 311 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,50 % ročně a dále částku 1.550 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,50 % ročně a dále částku 190 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,50 % ročně a dále částku 537 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,50 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč.</b>
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení dlužné částky ve výši 2 873 Kč jako dlužných plateb za dodanou elektřinu a plyn. Žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba) uzavřel dne datum smlouvu o sdružených službách elektřiny a plynu do odběrného místa obec a číslo, PSČ obec. Právní předchůdce žalobkyně dodával na základě smlouvy elektřinu do odběrného místa a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu a plyn hradit řádně a včas sjednanou cenu za dodávky elektřiny a plyn regulovanou cenu za dopravu elektřiny dle podmínek sjednaných ve smlouvě. Pohledávky přešly na žalobkyni dle smlouvy o postoupení ze dne datum. Postoupení bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne datum. Žalovaný neuhradil zcela žalobkyni fakturu za elektřinu číslo (splatná dne datum) za fakturační období od datum do datum na částku ve výši 1 911 Kč. Po odečtení přijatých plateb ve výši 1 600 Kč zbývá k úhradě na tuto fakturu částka ve výši 311 Kč. Dále žalovaný neuhradil žalobkyni fakturu za plyn číslo (splatná dne datum) za fakturační období od datum do datum na částku ve výši 1 550 Kč, fakturu za plyn číslo (splatná dne datum) za fakturační období od datum do datum na částku ve výši 537 Kč. Dále žalobkyně požaduje smluvní poplatek ve výši 285 Kč za upomínání (3x upomínka á 95 Kč) a smluvní poplatek ve výši 190 Kč za upomínání (2x upomínka á 95 Kč).
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř. , § 101 odst. 4 o.s.ř. ). Z listin založených ve spise soud zjistil následující. Z písemné smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu ze dne datum soud zjistil, že žalovaný se žalobkyní (resp. jeho právním předchůdcem) uzavřel smlouvy o dodávce elektřiny a plynu do odběrného místa výše uvedeného. Ze smlouvy o službách dodávky elektřiny a plynu uzavřené mezi žalobkyní (jejím právním předchůdcem) jako dodavatelem a žalovaným, jako odběratelem, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do uvedeného odběrného místa. Ze smluvních podmínek dodávky elektřiny a plynu, které byly součástí smluv, soud zjistil další obsah vztahu mezi nimi, zejména, že se žalovaný zavázal platit za dodávanou elektřinu a plyn cenu stanovenou podmínkami a sazbami žalobkyní a že dodanou elektřinu žalobkyně vyúčtuje odběrateli v daňovém dokladu, tj. faktuře, v níž bude uveden den splatnosti a způsob úhrady. Fakturovaná částka (po odečtení přijatých plateb) za spotřebu elektřiny a služeb činila částku 311 Kč, dále částku 1 550 Kč za odběr plynu, dále částku ve výši 537 Kč za odebraný plyn, dále částky 285 Kč a 190 Kč jako poplatky za upomínání, jak je výše uvedeno. Po skutkové stránce má soud za prokázané veškeré skutečnosti zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, když o jejich správnosti a pravosti nemá důvod pochybovat. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou smlouvou o dodávce elektřiny a plynu podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb. , energetický zákon, ve účinném ke dni uzavření smlouvy, a § 2079 a násl. občanského zákoníku , na základě které vznikla žalovanému, jako odběrateli, povinnost platit (kupní) cenu za odebranou elektřinu žalobkyni. Tuto svou povinnost žalovaný porušil, když se dostal do prodlení se zaplacením vyúčtované ceny. Žalobkyní požadovaný úrok z prodlení je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2014 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením dluhu v den následující po dni splatnosti příslušné faktury a od tohoto dne byla žalobkyně oprávněna požadovat také zaplacení úroku z prodlení. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či jen zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že řádně splnila veškeré své smluvní povinnosti tím, že žalovanému v předmětném období dodala elektřinu a plyn a žalovaný ji odebral, cenu dodané elektřiny mu řádně vyúčtovala, avšak žalovaný svou povinnost zaplatit žalobkyni tuto cenu nesplnil, naopak, tato tvrzení jsou v souladu s provedenými důkazy. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni uplatněnou částku, a to se zákonným úrokem z prodlení. Soud při dokazování vycházel zejména z faktury, upomínky, smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny a plynu a dalších listinných důkazů. Pohledávka byla postoupena právním předchůdcem žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.
4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 873 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
5. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b AT (žaloba na ustáleném vzoru), když jinou odměnu již nepovažoval za přiměřenou složitosti věci a hodnotě dlužné částky. K tomu soud uvádí, že se zcela zjevně o formulářovou žalobu jedná, když jednotlivé žaloby žalobce podobného typu se liší pouze základními údaji, nap. označením žalovaných, datem uzavření smlouvy, označením odběrného místa a údaji z žalovaných faktur, případně jejich textace je obsahově výrazně podobná, pokud není shodná. To je zjevné i jen ze samotné žaloby v této věci, když se vylíčení rozhodujících skutečností u jednotlivých nároků zcela opakuje, liší se pouze tyto údaje (srovnej např. další žaloby zdejšího soudu). Navíc žalobkyně jako profesionál a jeden z největších podnikatelů ve svém oboru je jistě schopen tyto skutečnosti sám posoudit. Právo na právní pomoc a právo na náhradu nákladů řízení se zastupováním spojených jsou dvě různé věci; obě spolu sice souvisejí, nikoliv však neoddělitelně. Není porušením práva na právní pomoc, nepřizná-li soud náhradu nákladů úspěšnému účastníku, pokud jsou naplněna zákonná kritéria, za nichž soud náhradu nákladů přiznat nemůže, např. proto, že jde o náklady, které nebyly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (viz nález Ústavního soudu ze dne 25.7.2012, sp.zn. I. ÚS 988/12 ). Soud dále odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 29.3.2012, sp.zn. I. ÚS 3923/2011 kterém Ústavní soud vymezil pojem formulářové žaloby tak, že zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně stylizace a formálního vyjádření takové žaloby, bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Ústavní soud dále uvedl, že úkony právní služby jsou poskytnuty v zásadě jen při podání první formulářové žaloby a další návrhy lze kvalifikovat jako administrativní úkony, byť i s nimi vznikají žalobkyni náklady. Z toho lze uzavřít, že jednak podaná žaloba je formulářovou žalobou tak, jak ji vymezil Ústavní soud, a dále že § 14b advokátního tarifu není v rozporu s ústavním pořádkem, naopak přiměřeně zohledňuje uvedenou judikaturu Ústavního soudu.
6. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
7. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.