Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (9)No categories available
17 C 30/2021-50
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr Marií Jelínkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
ulice a číslo, PSČ, obec a číslo - část obce
zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 54 949 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 029,83 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 029,83 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 18 093 Kč, částky 2 113,72 Kč jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, částky 6 113,67 Kč jakožto kapitalizovaného úroku, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14 837,56 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2020 a z částky 7 807,73 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení a úroku 29 % ročně z částky 14 837,56 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 710,17 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 710,17 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 29 116 Kč, částky 2 541,53 Kč jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, částky 8 774,92 Kč jakožto kapitalizovaného úroku, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 648,47 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2020 a z částky 16 938,30 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení a úroku 29 % ročně z částky 17 648,47 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 029,83 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 029,83 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 18 093 Kč, částky 2 113,72 Kč jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, částky 6 113,67 Kč jakožto kapitalizovaného úroku, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14 837,56 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2020 a z částky 7 807,73 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení a úroku 29 % ročně z částky 14 837,56 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 710,17 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 710,17 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 29 116 Kč, částky 2 541,53 Kč jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, částky 8 774,92 Kč jakožto kapitalizovaného úroku, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 648,47 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2020 a z částky 16 938,30 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení a úroku 29 % ročně z částky 17 648,47 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 54 949 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), dne datum smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ 1. smlouva“). Na základě 1. smlouvy o zápůjčce poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému zápůjčku ve výši 22 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit jednak poskytnuté finanční prostředky, a jednak souhrnný poplatek ve výši 19 017 Kč, sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 3 935 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, z poplatku za zpracování a doručení ve výši 5 824 Kč a částku za komfortní a splácení v hotovosti ve výši 9 258 Kč, v 60 týdenních splátkách po 684 Kč a poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný neplnil řádně svoje povinnosti a zbývá mu uhradit dluh na jistině ve výši 14 837,56 Kč a na dlužném poplatku ve výši 10 285,27 Kč. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel právním předchůdcem žalobkyně dne datum smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ 2. smlouva“). Na základě 2. smlouvy o zápůjčce poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému zápůjčku ve výši 34 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit jednak poskytnuté finanční prostředky, a jednak souhrnný poplatek ve výši 29 116 Kč, sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 6 081 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, z poplatku za zpracování a doručení ve výši 8 048 Kč a částku za komfortní a splácení v hotovosti ve výši 14987 Kč, v 60 týdenních splátkách po 1 052 Kč a poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný neplnil řádně svoje povinnosti a zbývá mu uhradit dluh na jistině ve výši 17 648,47 Kč a na dlužném poplatku ve výši 12 177,70 Kč. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný úrok, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, jak je specifikováno ve výroku I. - IV. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Žalobce se u soudu domáhal zaplacení částky 54 949 Kč s příslušenstvím. Žalovaný ani přes písemné výzvy svůj dluh neuhradil.
2. V dané věci soud nařídil na den datum jednání, z něhož se zástupce žalobkyně omluvil, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Vzhledem k tomu, že lhůty na přípravu jednání byly zachovány, postupoval soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a žalobu projednal v nepřítomnosti účastníků.
3. Z 1. smlouvy o zápůjčce číslo včetně smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně přenechal dne datum žalovanému částku 22 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit celkem 41 017 Kč, tedy jistinu 22 000 Kč a poplatky ve výši 19 017 Kč, sestávající kapitalizovaného úroku ve výši 3 935 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, z poplatku za zpracování a doručení ve výši 5 824 Kč a částku za komfortní a splácení v hotovosti ve výši 9 258 Kč, v 60 týdenních splátkách po 684 Kč.
4. Z tvrzení žalobkyně a tabulky umoření vyplynulo, že žalovaný celkem uhradil na 1. smlouvu částku 14 970,17 Kč a na 2. smlouvu částku 33 289,83 Kč.
5. Z 2. smlouvy o zápůjčce číslo včetně smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně přenechal dne datum žalovanému částku 34 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit celkem 63 116 Kč, tedy jistinu 34 000 Kč a poplatky ve výši 29 116 Kč, sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 6 081 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, z poplatku za zpracování a doručení ve výši 8 048 Kč a částku za komfortní a splácení v hotovosti ve výši 14987 Kč, v 60 týdenních splátkách po 1 052 Kč Z tvrzení žalobkyně a tabulky umoření vyplynulo, že žalovaný celkem uhradil na 2. smlouvu částku 7 446 Kč.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou žalobkyně uzavřela se svým právním předchůdcem ze dne datum a příslušné přílohy soud zjistil, že předmětné pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni ke dni datum, o čemž byl žalovaný vyrozuměn s upozorněním, že jeho dluh z 1. a 2. smlouvy o půjčce ke dni postoupení činil 86 949 Kč bez příslušenství (oznámení ze dne datum). Oznámení bylo žalovanému odesláno dne datum (podací lístek).
7. Z výzvy k plnění ze dne datum, s podacím lístkem z datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu ze smlouvy.
8. Ze zákaznické karty ze dne datum vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně vycházel z informací o žalovaném, že bydlí jako spoluvlastník, je svobodný, vyživuje dvě osoby, je na mateřské dovolené. Jeho čistý příjem je 12 000 Kč, další čisté příjmy jsou 20 000 Kč, celkový příjem domácnosti je 32 000 Kč. Běžné měsíční výdaje jsou 7 000 Kč. Ověřené dokumenty je rozhodnutí o přiznání dávky.
9. Ze zákaznické karty ze dne datum vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně vycházel z informací o žalovaném, že žije s rodiči, je svobodný, vyživuje jednu osobu, je na mateřské dovolené. Čistý příjem žadatele činil 12 000 Kč, ostatní příjem žadatele 3 000 Kč. Další čisté příjmy domácnosti 20 000 Kč, celkem 35 000 Kč. Běžné měsíční výdaje činí interní splátky u právního předchůdce žalobkyně 4 208 Kč a odhadované měsíční výdaje žadatele 3 800 Kč. Ověřené dokumenty uvedené při výpisu z bankovního účtu za číslo.
10. Na základě zjištěných skutečností soud učinil tento skutkový závěr. Právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému dne datum částku 34 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit přenechané peníze spolu se souhrnným poplatkem v pravidelných týdenních splátkách, což však neučinil, když vrátil namísto sjednaných 63 116 Kč částku 33 289,83 Kč. Následně právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému dne datum částku 22 000 Kč, v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit přenechané peníze spolu se souhrnným poplatkem v pravidelných týdenních splátkách, což však neučinil, když vrátil namísto sjednaných 41 017 Kč částku 14 970,17 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni.
11. Soud postupoval podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), ve znění účinném k datu uzavření smlouvy tedy 7. 4. 2017 a 17. 7. 2017 a dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu uzavření smluv.
12. Podle § 2390 o.z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
13. Podle § 2392 odst. 1 o.z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
14. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
15. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. , poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 34 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o zápůjčce dne
datum a ve výši 22 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o zápůjčce dne
datum. Žalobkyně však ani k výzvě soudu řádně nedoplnila skutková tvrzení ke splnění povinnosti poskytovatele, že s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného, jako spotřebitele, úvěr splácet. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ (dále jen„ směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele. Z provedených důkazů nevyplynulo jednoznačně, jaké byly příjmy a výdaje žalovaného, když žalobkyně nedoložila žádné listin y, ze kterých by výše uvedená v zákaznických kartách vyplývala. Navíc v době žádosti o 1. zápůjčku měl žalovaný příjem 12 000 Kč (podpora na mateřské dovolené). K dalšímu příjmu v domácnosti ve výši 20 000 Kč nelze bez dalšího přihlédnout jakožto k příjmu žadatele, neboť jediným dlužníkem uvedeným ve smlouvě měl být žalovaný. Pokud se mělo k dalšímu příjmu v domácnosti přihlédnout, jsou na druhé straně zcela nepřiměřeně nízké běžné výdaje domácnosti uvedené v částce 7 000 Kč, když počet vyživovaných osob byl uveden dvě a s žadatelem a další osobou v domácnosti se tak mělo jednat o výdaje domácnosti ve výši na čtyři osoby měsíčně. Tato částka nedosahuje ani existenčního minima a vylučuje zahrnutí případných výdajů na bydlení. Příjem žadatele 12 000 Kč je ve zcela zjevném nepoměru k zapůjčené částce a splátce ve výši 4 208 Kč měsíčně. Následně v době teprve tři měsíce po uzavření první smlouvy, uzavřel věřitel další smlouvu o zápůjčce, což zvyšovalo nároky na povinnost věřitele posoudit schopnost žalovaného splácet další úvěr a naznačovalo závěr, že žalovaný nedisponuje dostatečnými příjmy vzhledem ke svým výdajům. V době druhé žádosti o půjčku je sice uveden další příjem žadatele ve výši 3 000 Kč měsíčně, ale opět je počítáno s dalším čistým příjmem domácnosti ve výši 20 000 Kč a měsíční výdaje jsou tentokrát uvedeny částkou 3 800 Kč, kdy se rozhodně nemůže jednat o výdaje na celou domácnost. Pokud by soud přistoupil na posuzování příjmu za domácnost, je třeba posuzovat rovněž výdaje za domácnost. Soud opět dodává, že jediným dlužníkem uvedeným ve smlouvě však byl žalovaný. Taková částka výdajů neodpovídá údaji o jedné vyživované osobě, pokud se jedná o další osobu, kromě žadatele. Ze všech těchto skutečností nelze dospět k závěru, že poskytovatel nemohl mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného oba úvěry splácet. Žalobkyně proto neprokázala, že poskytovatel posoudil schopnost žalovaného úvěry splácet s odbornou péčí, jak mu ukládá citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru. Žalobkyně tak v tomto směru neunesla jak břemeno tvrzení, tak důkazní.
19. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu ve výši nejprve 34 000 Kč. Na tuto částku byla započtena uhrazená částka 33 289,83 Kč, proto soud uložil žalovanému výrokem III. zaplatit žalobkyni částku 710,17 Kč. Následně žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu ve výši 22 000 Kč. Na tuto částku byla započtena uhrazená částka 14 970,17 Kč, proto soud uložil žalovanému výrokem I., zaplatit žalobkyni částku 7 029,83 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, soud mu uložil povinnost zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 28. 2. 2020 do zaplacení, neboť dluh byl splatný až na základě první prokázané výzvy, (nikoli splatností poslední splátky dle neplatné smlouvy), odeslané dne datum, pokud byla výzva dle § 573 o.z. doručena dne 17. 2. 2020 a částka mohla být uhrazena následujících 10 dnů, pak prodlení nastalo dne 28. 2. 2020 v souladu s § 1958 odst. 2 o.z. Soud přiznal úroky z prodlení, a v souladu s požadavkem žalobkyně, byť zákonná výše dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. byla vyšší. Ve zbytku nároku plynoucího z neplatně uzavřené 1. smlouvy o zápůjčce (druhé v pořadí) byla žaloba výrokem II. zamítnuta a ve zbytku nároku plynoucího z neplatně uzavřené 2. smlouvy o zápůjčce (první v pořadí) byla žaloba zamítnuta výrokem IV., neboť požadované částky měly základ v neplatné smlouvě. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ).
20. Ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnějšímu žalovanému (po odečtení úspěchu od neúspěchu a při zohlednění příslušenství kapitalizovaného k datu rozhodování soudu) žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, a to písemně ve dvojím vyhotovení.
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (ust. § 251 o.s.ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zák. č. 120/2001 Sb. ).