Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 41/2021-40

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr Gabrielou Antonií Bartovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 17 904 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 854 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 589 Kč od 15. 9. 2019 do 28. 2. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 339 Kč od 29. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 508 Kč od 15. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 6 050 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 730 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 854 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 589 Kč od 15. 9. 2019 do 28. 2. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 339 Kč od 29. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 508 Kč od 15. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 6 050 Kč, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 730 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 3. 10. 2020 domáhala uložené povinnosti žalované k zaplacení částky 17 904 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny/plynu domácnosti č. anonymizováno ze dne 27. 11. 2017 byla žalobkyní žalované poskytována služba - dodávka plynu do odběrného místa na adrese adresa žalované. Za tuto službu se žalovaná zavázala hradit žalobkyni dohodnutou cenu. Na základě shora specifikované smlouvy tedy žalobkyně vyúčtovala žalované poskytovanou službu za fakturační období od 23. 8. 2018 do 16. 8. 2019 a od 17. 8. 2019 do 15. 11. 2019 fakturami číslo ze dne 29. 8. 2019, splatná dne 14. 9. 2019 na částku 7 589 Kč, která byla částečně uhrazena dne 28. 2. 2020 částkou ve výši 6 250 Kč, kdy na jistinu dlužné částky zbývá uhradit 1 339 Kč, číslo ze dne 8. 10. 2019, splatná dne 16. 10. 2019 na částku 200 Kč (kdy se jedná o poplatek za upomínku), číslo ze dne 17. 10. 2019, splatná dne 24. 10. 2019 na částku 807 Kč (kdy se jedná o náklady spojené s přerušením dodávky), číslo ze dne 5. 11. 2019, splatná dne 20. 11. 2019 na částku 6 050 Kč (kdy se jedná o deaktivační poplatek), číslo ze dne 28. 11. 2019, splatná dne 14. 12. 2019 na částku 9 508 Kč. Jistina dlužné částky tedy činí 17 904 Kč. Pokud se týká odebraného množství, pak za fakturační období 23. 8. 2018 - 16. 8. 2019 (faktura číslo ze dne 29. 8. 2019) činila spotřeba celkem 47, číslo MWh. Za fakturační období 17. 8. 2019 - 15. 11. 2019 (faktura číslo ze dne 28. 11. 2019) činila spotřeba celkem 7, číslo MWh. Poplatek ve výši 200 Kč za odeslanou upomínku ze dne 8. 10. 2019 (faktura číslo ze dne 8. 10. 2019) žalobkyně účtuje žalované ve výši stanovené Ceníkem poplatků. Náklady spojené s přerušením dodávky ve výši 807 Kč (faktura číslo ze dne 17. 10. 2019) žalobkyně účtuje žalované ve výši stanovené Ceníkem poplatků. Deaktivační poplatek ve výši 6 050 Kč - komodita plyn (faktura číslo ze dne 5. 11. 2019) žalobkyně účtuje žalované v souladu se Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny/plynu domácnosti č. anonymizováno ze dne 27. 11. 2017. Kromě požadované jistiny se žalobkyně po žalované domáhá také zaplacení úroků z prodlení podle , v platném znění. Počátek prodlení žalobkyně odvozuje ode dne následujícího po splatnosti faktury, tedy ode dne 15. 9. 2019, resp. 15. 12. 2019. Úrok z prodlení žalobkyně nárokuje ve výši repo sazby České národní banky stanovené pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. S ohledem na výše uvedené a v souladu s  vyzval právní zástupce žalobkyně před podáním návrhu na zahájení řízení žalované přípisem ze dne 31. 8. 2020 k zaplacení dlužné částky s příslušenstvím. Na tuto výzvu žalovaná nereagovala a do dnešního dne na dlužnou částku ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle a k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se mít podle za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s postupem dle výslovně souhlasila, žalovaná nenamítala ničeho, a proto bylo ve věci rozhodnuto za podmínek na základě listinných důkazů, bez nařízení jednání.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení , odst. 2 směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není. Ani doplnění jiných listin či doplnění tvrzení by odlišný závěr nemohlo přivodit.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 27. 11. 2017 smlouvu o družených službách dodávky elektřiny/plynu domácnosti č. anonymizováno. Žalobkyně se zavázala dodávat žalované plyn do odběrného místa č. (EIC) anonymizováno na adrese adresa žalované Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. (smlouva na čl. 12 spisu)

7. Žalované byla adresována poslední výzva před přerušením dodávek ze dne 8. 10. 2019. Současně byla vyzvána k uhrazení pohledávky ve výši 13 699 Kč (výzva na čl. 13-14)

8. Dne 29. 8. 2019 žalobkyně vystavila na jméno žalované fakturu číslo za dodávku plynu v období od 23. 8. 2018 do 16. 8. 2019, znějící na částku 7 589 Kč, se splatností dne 14. 9. 2019 (faktura + příloha, složenka na čl. 15 – 17 spisu)

9. Dne 8. 10. 2019 žalobkyně vystavila na jméno žalované fakturu číslo znějící na částku 200 Kč – poplatek za upomínku, se splatností dne 16. 10. 2019 (faktura na čl. 18 spisu)

10. Dne 17. 10. 2019 žalobkyně vystavila na jméno žalované fakturu číslo znějící na částku 807 Kč – náklady spojené s přerušením dodávky, se splatností dne 24. 10. 2019 (faktura na čl. 19 spisu)

11. Dne 5. 11. 2019 žalobkyně vystavila na jméno žalované fakturu číslo znějící na částku 6 050 Kč – deaktivační poplatek, se splatností dne 20. 11. 2019 (faktura na čl. 20 spisu)

12. Dne 28. 11. 2019 žalobkyně vystavila na jméno žalované fakturu číslo za dodávku plynu v období od 17. 8. 2019 do 15. 11. 2019, znějící na částku 9 508 Kč, se splatností dne 14. 12. 2019 (faktura + příloha, složenka na čl. 21 - 23 spisu)

13. Z ceníku poplatků bylo zjištěno, že poplatek za každou další upomínku činí 200 Kč, smluvní poplatek za předčasné ukončení smlouvy činí 6 050 Kč, náklady spojené se zahájením procesu přerušení dodávky činí 807 Kč (ceník na čl. 24 spisu)

14. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě byla žalovaná dopisem ze dne 31. 8. 2020 vyzvána k úhradě dluhu. Zásilka byla podána téhož dne. (výzva na čl. 25 spisu, podací arch na čl. 26 spisu)

15. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:

16. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 27. 11. 2017 smlouvu o družených službách dodávky elektřiny/plynu domácnosti, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalované zemní plyn do odběrného místa na adrese adresa žalované. Za řádnou realizaci dodávek plynu v období od 23. 8. 2018 do 16. 8. 2019 a od 17. 8. 2019 do 15. 11. 2019 a za poplatky spojené s ukončením dodávky plynu vystavila žalobkyně žalované faktury znějící celkem na částku 24 154 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná plnila částku 6 250 Kč, kdy žalovaná toto tvrzení neučinila sporným, netvrdila, natožpak prokázala, že plnila více. 24 154 Kč – 6 250 kč = 17 904 Kč. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne 31. 8. 2020.

17. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

18. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě , . Soud v daném případě dospěl k závěru, že žaloba je opodstatněná. Účastníci uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byla dodávka zemního plynu podle ( ) za současné aplikace Kupní smlouvou se kupující zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, kupující se zavazuje věc převzít a zaplatit kupní cenu. Předmětem koupě může být věc, kdy pojem věci je v zákoně č. ( ) vnímán šířeji nežli v zákoně č. ( s komentářem, C. H. BECK, Praha 2014, str. 32, díl VI.). Jak stanoví , věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Zemní plyn nepochybně potřebě lidí slouží a jedná se o věc rozdílnou od osoby. Aby se jednalo o takovou věc, musí být dána objektivní možnost ovladatelnosti věci ( o. z.). Např. atmosférická elektřina není věcí v právním smyslu ( s komentářem, C. H. BECK, Praha 2014, str. 1731, díl L). Ovladatelné přírodní síly však mohou být předmětem obchodování, kdy přiměřeně se použije ustanovení o věcech hmotných ( o. z.). Tzn., že předmětem obchodování mohou být síly, jež je možné ovládat strojem, zařízením či stavbou, je možné měřit jejich objem, množství; většinou jsou dodávány v rámci určitých soustav. ( s komentářem, C. H. BECK, Praha 2014, str. 1761, díl I.) Protože předmětem smluvního vztahu účastníků byla síla, jíž jest možné ovládat tak, jak jest shora uvedeno a taktéž měřit její množství, objem (zemní plyn), může tato být předmětem obchodování, jedná se o věc v právním slova smyslu, a proto bylo na právní vztah účastníků aplikováno ustanovení o. z. Ve smlouvě účastníky uzavřené vznikla žalobkyni jako prodávajícímu povinnost předmět koupě (zemní plyn) kupujícímu odevzdat a žalované jako kupující povinnost předmět koupě převzít (odebrat) a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou kupní cenu. Soud tedy v režimu ustanovení o. z. uložil žalované povinnost k úhradě částky 10 847 Kč, když na realizaci dodávek plynu v období od 23. 8. 2018 do 16. 8. 2019 a od 17. 8. 2019 do 15. 11. 2019 byly vystaveny faktury v částce 17 097 Kč, přičemž dle tvrzení žalobkyně žalovaný plnil částku 6 250 Kč (toto tvrzení žalobkyně nebylo žalovanou žádným způsobem sporováno, žalovaná netvrdila, natožpak prokázala, že by plnila částku vyšší). Dále bylo žalované uloženo plnit v režimu ustanovení o. z. částku 200 Kč a 807 Kč.

19. Co se týká nároku na úhradu částky 6 050 Kč, tak soud zde nárok důvodným neshledal a žalobní návrh zamítl. Žalobkyně tuto částku vyúčtovala k úhradě jakožto deaktivační poplatek, kdy dle ceníku se jedná o smluvní poplatek týkající se předčasného ukončení smlouvy. Dle svého obsahu, § 555, odst. 1 o. z., se jedná o smluvní pokutu za předčasné ukončení smluvního vztahu, § 2048 o. z. K tomuto soud cituje rozhodnutí Krajského soudu v Praze č. j. -90 ze dne 30. 4. 2020, které se důvodností tohoto nároku v typově shodné věci podrobně zaobírá:„ …Podle závěru odvolacího soudu, třebaže obecně platí to, že je smluvní pokuta i ve spotřebitelském právu dovoleným právním institutem, je potřeba vždy posuzovat rovnováhu práv a povinností smluvních stran, tedy je třeba vždy zjišťovat to, zda případná nerovnováha v právech a povinnostech smluvních stran, které si ujednaly konkrétní smluvní pokutu, jde v neprospěch spotřebitele a v kladném případě to, zda je tato zjištěná nerovnováha v konkrétním případě přiměřená či nepřiměřená. Důsledkem závěru o takové nepřiměřené nerovnováze vzájemných práv a povinností pak je to, že se k takovému smluvnímu ujednání v případě sporu ze strany soudu nepřihlíží, ledaže by se sám spotřebitel aplikace takového nepřiměřeného nerovnovážného ujednání dovolal. K tomuto závěru odvolacího soudu lze na jeho podporu v důvodech tohoto rozhodnutí zmínit závěr, vyjádřený Ústavním soudem CR, který za protiústavní považuje to, pokud jsou ve spotřebitelské smlouvě kumulovány sankce jen pro spotřebitele (srovnej rozhodnutí Ústavního soudu ČR, sp. zn. , ze dne 9. 2. 2011), jakož i to, že dále ochranu před nepřiměřenými ujednáními poskytuje spotřebitelům směrnice Rady 93/13/ ze dne 5. 4. 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, která formuluje veřejný zájem na ochraně spotřebitele, přičemž z hlediska Cl. 6 této směrnice Rady lze tohoto cíle dosáhnout právě tak, že nepřiměřená smluvní ujednání nejsou pro spotřebitele závazná (odrazem tohoto Cl. 6 směrnice Rady je ostatně ustanovení , které konstruuje vyvratitelnou právní domněnku, že jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele; v ustanovení je pak stanoveno, že k nepřiměřeným ujednáním se nepřihlíží, ledaže se jich spotřebitel dovolává, což v terminologii znamená, že se jedná o zdánlivé právní jednání ve smyslu a násl. , tedy hledí se na ně, jako na právně bezvýznamná). Pro posouzení nepřiměřenosti smluvních ujednání jsou pak určitým vodítkem kritéria, stanovená v Čl. 4 a Čl. 3 této směrnice Rady (jde např. o povahu služeb, pro které byla smlouva uzavřena, dobu uzavření smlouvy, okolnosti, které provázely uzavření smlouvy, další podmínky smlouvy, případné použití nekalých obchodních praktik a další). Z pohledu odvolacího soudu v poměrech této konkrétní věci k takovému nepřiměřenému porušení rovnováhy v právech a povinnostech obou smluvních stran posuzovaných smluv o dodávkách el. energie a plynu došlo, není-li tato konkrétní smluvní pokuta (pro případ předčasného ukončení smluvního vztahu účastníků, uzavřeného na dobu určitou, před uplynutím dojednané doby jeho trvání, včetně prolongace, v případě opakovaného porušení platební povinnosti zákazníkem v úhradě jakýchkoliv plateb dle smlouvy) vyvážena ve prospěch spotřebitele — zákazníka (žalovaného) obdobnou smluvní pokutou k tíži prodávajícího (žalobce), jedná-li se jen ve prospěch žalobce o jakousi dojednanou paušální náhradu za neproběhnutí původně sjednané doby trvání smluvního vztahu, který měl být navíc automaticky prolongován o dalších 24, popř. 12 měsíců, za konkrétních podmínek, přičemž po účincích odstoupení od smlouvy nebylo již dáno ze strany žalobce žalovanému žádné protiplnění (po odstoupení od smlouvy již žalobce neměl dánu vůči žalovanému povinnost dodávat mu el. energii či plyn). Argumentaci žalobce o vzniku mu určité škody v souvislosti s předčasným ukončením smluv není namístě vyslyšet. Totiž i za té situace, že by v daném odběrném místě nebyla nakonec žádná el. energie či plyn i za trvání sjednané doby smluvního vztahu žalovaným spotřebovávána (odebírána), což není vyloučeno, tedy by se z jeho strany jednalo o tzv. nulový odběr v daném odběrném místě za trvání smluvního vztahu, vznikala by žalobci stejná škoda, kterou argumentuje pro neexistenci nepřiměřeného porušení rovnováhy v právech a povinnostech obou smluvních stran posuzovaných smluv. Pokud se tedy vezme v úvahu určité ekonomické hledisko, pak se zde podle závěru odvolacího soudu na straně žalobce jedná o sjednání si s žalovaným jakéhosi odstupného za předčasné ukončení smluvního vztahu, avšak v podobě nerovnovážného ujednání. … argumentace žalobce o potřebné kompenzaci za neuskutečnění dodávky el. energie či plynu nemůže podle odvolacího soudu obstát. Posuzovaná smluvní pokuta byla totiž vázána na předčasné ukončení smlouvy, nikoliv na nerealizovaný odběr. Ve své podstatě se tak ze strany žalobce jedná o určitou snahu přenést své podnikatelské riziko dodavatele el. energie a plynu na zákazníka (spotřebitele), aniž by za toto od něj spotřebitel obdržel adekvátní protiplnění. Souhrnně řečeno, i podle závěru odvolacího soudu, prostřednictvím tohoto ujednání o smluvní pokutě, které ve své podstatě představuje určitou formu odstupného za předčasné ukončení smlouvy, je na odběratele (spotřebitele) vyvíjen dodavatelem služby, ať již el. energie či plynu, nepřiměřený tlak, směřující k dodržení sjednané doby trvání smlouvy, včetně dojednané prolongace, přitom dodavatel služby (žalobce) sám podobně ve prospěch odběratele (žalovaného), v postavení spotřebitele, ve smlouvě takto omezován (sankcionován) není. Z tohoto pohledu se tedy jedná v případě tohoto ujednání o smluvní pokutě o nepřiměřené, nevyvážené ujednání ve vzájemných právech a povinnostech smluvních stran, a to v neprospěch spotřebitele, aniž by mu toto bylo odpovídajícím způsobem ve vzájemných právech a povinnostech kompenzováno, v důsledku čehož k němu nelze přihlížet.“

20. Soudem tak byla uložena žalované povinnost plnit částku 10 847 Kč + 807 Kč + 200 Kč, celkem tak 11 854 Kč s úroky z prodlení od data následujícího po splatnosti předpisu, a to dle o. z., Pro částku 6 050 Kč byl žalobní návrh zamítnut.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle a žalobkyni, která měla ve věci převážný úspěch, přiznal náhradu nákladů řízení. Částka nekrácených nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a náhrady právního zastoupení podle Podaná žaloba, resp. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, naplňuje pojem "formulářová žaloba", tak jak jej vymezil Ústavní soud např. v bodu 28 nálezu ze dne 29. března 2012 sp. zn. (N 68/64 SbNU 767), podle kterého se zpravidla bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně uplatnila více žalob s obdobnými nároky, na obdobném skutkovém základu, např. v řízení vedených u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. , , . V daném případě tak jsou splněny veškeré podmínky obsažené v  vyhlášky, tj. řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Náhradu právního zastoupení tak činí částka ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby učiněné před podáním návrhu na zahájení řízení, včetně něj (příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a žaloba – návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), s třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč podle a 5 písm. a) , advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů a 21% DPH ve výši 252 Kč. Celková částka nekrácených nákladů řízení tak činí 2 252 Kč. Žalobkyně se domáhala přiznání částky 17 904 Kč = 100 %, úspěšná byla pro částku 11 854 Kč 11 854 Kč = 66,20 %, 100 % - 66,20 % = 33,80 %; 66,20 % - 33,80 % = 32,40 %. Částka nákladů řízení tak činí 32,40 % z celkové částky nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, tedy po zaokrouhlení částku 730 Kč.

22. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů ( věta prvá před středníkem ); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.