Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
46 C 67/2021-19
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní titul Helenou Kolbabovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 675 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že žalovaná se stala poplatníkem v souladu s § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, neboť v zákonné lhůtě nereagovala na výzvu žalobkyně a písemně jí neoznámila, že poplatníkem není. Žalovaná nezaplatila televizní poplatky v celkové výši 675 Kč za období od září 2019 do ledna 2020 po 135 Kč měsíčně. Ačkoli žalobkyně žalovanou k uhrazení dlužné částky písemně vyzvala, žalovaná ani v dodatečné lhůtě ničeho nezaplatila. Žalobkyně dále požadovala zaplatit kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 60,29 Kč za období od datum do datum.
Žalovaná se k žalobě se nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů a že se účastníci práva účasti na projednání věci vzdali, rozhodoval soud dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), bez nařízení jednání.
Soud má za prokázané, že žalovaná je přihlášena jako poplatník televizních poplatků od měsíce srpna 2019 (anonymizováno k přihlášení poplatníka včetně doručenky, anonymizováno informací o zařazení do evidence poplatníku ze dne datum, anonymizováno o přihlášení poplatníka televizních poplatků). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná platila televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně za měsíce září 2019 až leden 2020 v celkové výši žalované částky. Žalobkyně vyzvala žalovanou celkem třikrát k úhradě dlužné částky (upomínkami včetně potvrzení České pošty).
Takto zjištěný skutkový stav posuzoval soud podle § 3 odst. 4, § 6, § 7 odst. 1, 2 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Podle výše citovaných ustanovení je poplatníkem televizního poplatku osoba, která je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě a k písemné výzvě žalobkyně nesdělí opak. Poplatek činí 135 Kč měsíčně. Tento poplatek je poplatník povinen zaplatit provozovateli vysílání nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. V případě, že poplatník nezaplatí televizní poplatek ani na základě výzvy provozovatele, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu. Pokud žalovaná dlužnou částku nezaplatila, dostala se vždy následující den po splatnosti do prodlení se zaplacením ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužné částky i zaplacení zákonného úroku z prodlení. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč. Tato částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, a dále paušální náhradou nákladů za dva úkony (předžalobní výzva a podání návrhu ve věci samé) dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v celkové výši 200 Kč (2 úkony x 100 Kč). Soud nepřiznal žalobkyni náklady právního zastoupení, neboť v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3344/12, dospěl k závěru, že k uplatnění nároku vyplývajícího z nezaplacení televizních poplatků nebylo třeba odborných znalostí v míře přesahující běžné znalosti zaměstnanců žalobkyně, a proto se najednalo o účelně vynaložené náklady.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.