Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
20 C 94/2021-37
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení v sazbě 8,5 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do 7 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částka, a to do 21 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 7 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení [částka], a to do 21 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, domáhala zaplacení jízdného částka, přirážky částka k běžnému jízdnému a úroku z prodlení od následujícího dne za použití drážního prostředku hromadné přepravy osob právního předchůdce žalobkyně (právnická osoba) žalovaným bez platného dokladu o zaplacení jízdného datum (vlak číslo mezi stanicemi obec - anonymizováno). Pohledávka byla původním věřitelem postoupena na právnická osoba anonymizována tři slova, a od této následně na žalobkyni.
2. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.
3. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, na adrese trvalého bydliště mu bylo doručeno náhradním způsobem, adresu pro doručování nesdělil a nereagoval ani na emailem zaslanou výzvu email). Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je - při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne datum). Od novely občanského soudního řádu , provedené zákonem č. 7/2009 Sb. , je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listin y nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012 ).
4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Oznámením o závadách a potvrzením o nedodržení přepravních podmínek ze dne datum (č. l. 21) žalobkyně prokázala, že žalovaný cestoval vlakem původního právního předchůdce žalobkyně bez platného dokladu o zaplacení jízdného a identita byla zjištěna nespecifikovanými osobními doklady. Výše přirážky k jízdnému (částka) vyplynula z příslušného tarifu Českých drah, platného v době uskutečnění jízdy (notorieta z dalších řízení shodné žalobkyně). Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum (č. l. 13), navazující smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum (č. l. 18) a dále ze dne datum (č. l. 16) a přílohou se seznamy postoupených pohledávek (č. l. 19 a 20) žalobkyně prokázala, že předmětná pohledávka byla postoupena společností právnická osoba, na právnická osoba anonymizována tři slova a následně na žalobkyni. Právní zástupkyně žalobkyně prokázala dopisem č. l. 22, že žalovanému zaslala kvalifikovanou výzvu k plnění před podáním žaloby ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř.
5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , podle § 37 odst. 4 až 6 zákona č. 266/1994 Sb. , o dráhách, podle § 3 , § 7 ,
§ 15 , § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a podle smluvních přepravních podmínek žalobkyně, to vše ve znění účinném v době, kdy žalovaný cestoval prostředkem hromadné dopravy osob, provozovaným původním právním předchůdcem žalobkyně. Žalovanému vznikla nástupem do dopravního prostředku povinnost uhradit jízdné a po odhalení vlakvedoucím právního předchůdce žalobce dále povinnost uhradit přirážku k jízdnému, která je stanovena v souladu vyhláškou č. 175/2000 Sb. příslušným tarifem. Žalobě proto mohl soud v plném rozsahu vyhovět a to včetně požadovaného úroku z prodlení, který žalobkyně stanovila korektně, v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , od následujícího dne po splatnosti.
6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše částky těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, po částka a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á částka ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Pokud se týká podřazení úkonů právních služeb v řízení pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , lze uvést toliko, že takováto podání naplňují beze zbytku všechna kritéria dle § 14b odst. 1 tamtéž, když žaloba je podávána na ustáleném vzoru, který se od své předlohy odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Ostatně vzor je používán prakticky doslovně v dalších žalobách stejného žalobce a právního zástupce jen u zdejšího soudu, když neměnný text s vyplněnými individualizovanými údaji lze vyplnit i proškolenou osobou bez právnického vzdělání, která formulářovou žalobou dále doplní o standardizované důkazní návrhy.
7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. o. s. ř. , neboť rozsudek bude zřejmě třeba pro doručení vyvěsit na úřední desce soudu a teprve nedávno skončil dlouhodobý nouzový stav a některá omezení v souvislosti s trvající pandemickou situací i nadále trvají, a proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného přiměřeně navýšil lhůty k plnění, aby měla reálnou šanci případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce splátkový kalendář, nebyl shledán žádný zvláštní důvod a sama žalovaný zůstal pasivní a neposkytl tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být jeho zájem upřednostněn na úkor žalobkyně a jejího právního zástupce tím, že by soud poskytl lhůtu k plnění delší. Ostatně dvě různé lhůty k plnění již svého druhu splátkový kalendář představují.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci nařízení exekuce nebo výkonu rozhodnutí u soudu.