Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 295/2020-34
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr Ivanou Šoljakovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 6 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 500 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z této částky ode dne 19. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 2 089 Kč, a to rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 500 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z této částky ode dne 19. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 2 089 Kč, a to rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně, původně s právnická osoba anonymizováno, se žalobou doručenou soudu dne 11. 7. 2020, později doplněnou, domáhala zaplacení smluvních pokut v celkové výši 6 500 Kč za nevrácení dvou zapůjčených zařízeních. Tvrdila, že se žalovanou uzavřela dne 18. 4. 2018 smlouvu číslo na základě které byly žalované poskytovány služby televizního vysílání prostřednictvím internetu a žalované současně poskytnut do jejího užívání Set-top box/CA Modul sériové číslo číslo a přístupová karta číslo. V souvislosti s ukončením smlouvy ke dni 31. 3. 2018 z důvodu nedodržení smluvních podmínek ze strany žalované, byla žalovaná povinna vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení ve lhůtě 10 dnů. Za porušení této povinnosti nárokovala žalobkyně za nevrácení set-top boxu smluvní pokutu 5 000 Kč a za nevrácení karty pak 1 500 Kč a současně i úhradu zákonného úroku z prodlení počínaje prvním dnem po marném uplynutí lhůty k plnění stanovené advokátem ve výzvě k úhradě ze dne 8. 6. 2020, tedy od 18. 6. 2020 do zaplacení.
2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalobkyni i žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , dále jen „o.s.ř. “, vyjádřily k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník k této výzvě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř. ). Žalobkyně s takovým postupem souhlasila. Žalovaná si výzvu na zákonné doručovací adrese nevyzvedla, a nereagovala tak nejen na ni, ale ani k věci samé, v řízení zůstala zcela pasivní.
3. Po skutkové stránce soud zjistil ze Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací číslo ze dne 18. 4. 2018 (dále jen„ smlouva“), že strany sjednaly poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu žalované žalobkyní po dobu 24 měsíců. Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta i výše uvedená technická zařízení, kdy předání žalovaná potvrdila téhož dne podpisem Formuláře o provedení/převzetí. Součástí smlouvy byla ujednání o smluvní pokutě ve výši 1 500 Kč v případě nevrácení přístupové karty a ve výši 5 000 Kč v případě nevrácení zapůjčeného Set-top boxu. Podpisem smlouvy žalovaná rovněž přijala i Obchodní podmínky, jejichž součástí byla ujednání týkající se ukončení smlouvy, včetně mechanizmu navázaného na omezení služby, od kterého žalobkyně odvíjela tvrzené datum předčasného ukončení smlouvy. Ta však musela tak jako tak zaniknout nejpozději 18. 4. 2020 uplynutím sjednané doby. Podle obchodních podmínek čl. 8 2. činí lhůta pro vrácení zařízení 10 dnů, jak tvrdí žalobkyně. Je tedy zřejmé, že žalovaná by i při doběhnutí sjednané doby byla v prodlení s vrácením zařízení, pokud tak neučinila. To v řízení nejen neprokázala, ale ani netvrdila. Výzvou k úhradě dlužné částky 6 500 Kč a vrácení technického zařízení odeslanou doporučeně na adresu uvedenou ve smlouvě vyzval právní zástupce dne 8. 6. 2020 žalovanou k úhradě smluvní pokuty, a to ve lhůtě do 18. 6. 2020, kdy tato zásilka byla dle sdělení pošty doručována žalované dne 9. 6. 2020, a následně uložena k vyzvednutí. Doručení zmařila žalovaná tím, že si zásilku nevyzvedla, a pošta ji vrátila odesílateli.
4. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , dále jen „o. z.“, podle kterého si mohou strany ujednat pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí. Věřitel může požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
5. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalované předala obě tvrzená zařízení, jakož i to, že je dle ujednání byla žalovaná povinna vrátit ve lhůtě 10 dnů od ukončení smlouvy. Tato lhůta by již uplynula, i pokud by smlouva nebyla ukončena předčasně, a žalovaná neprokázala, že by povinnost zajištěnou smluvní pokutou splnila. Žalobkyni proto vznikl nárok na žalované smluvní pokuty, které jí tak soud přiznal, a to včetně zákonného úroku z prodlení. Do prodlení se žalovaná dostala, jakmile řádně a včas neuhradila ve smyslu § 1968 občanského zákoníku , v takovém případě dle § 1970 občanského zákoníku má žalobkyně nárok na úrok z prodlení dle prováděcího předpisu, kterým je vládní nařízení č. 351/2013 Sb. , podle kterého se určuje jeho výše.
6. Jelikož termín pro úhradu smluvní pokuty nebyl stranami sjednán, mohla pokuty žalobkyně požadovat ihned, a žalovaná byla podle § 1958 odst. 2 o. z. povinna plnit bez zbytečného odkladu k její výzvě. Žalobkyně pak poskytla ve výzvě ze dne 8. 6. 2020 žalované delší prostor, když ji její zástupce vyzval k úhradě ve lhůtě do 18. 6. 2020. I když žalovaná doručení této výzvy zmařila, neboť si zásilku nevyzvedla, byla k plnění vyzvána, neboť nevyzvednutí zásilky jde k její tíži, zásilka se do její dispozice dostala a byla tak povinna nejpozději v poslední den lhůty poskytnuté žalobkyní pokuty uhradit. Nárok na úrok z prodlení od následujícího dne je tak důvodný, proto ho soud žalobkyni přiznal v zákonné výši.
7. Plně úspěšné žalobkyni náleží dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “) náhrada nákladů řízení, které jsou konkrétně tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 600 Kč (za tři úkony právní služby po 200 Kč, konkrétně příprava a převzetí věci, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu, podle § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a/ , d/ vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), neboť se jedná o tzv. formulářovou žalobu, text používá žalobkyně opakovaně, obměňuje vzorový text), a dále třemi paušálními náhradami po 100 Kč jako náhradami advokátových hotových výdajů náležejících k úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) . Advokát jako plátce DPH má rovněž nárok na náhradu této daně a tedy 21 % z uvedených částek (s výjimkou soudního poplatku) podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Celkem tak náklady řízení činí 2 089 Kč. Splatné jsou podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám advokáta.
8. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 o.s.ř.
Nebude-li plněno, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.