Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
19 C 139/2021-29
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Janou Malou, LL.M., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta titul. jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení].
1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky částka s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky
částka od datum do zaplacení. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje v části částka žalovaným neuhrazený příspěvek ve smyslu § 4 zákona č. 168/1999 Sb. ,
o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to za období od datum do datum (17 dnů x denní sazba à částka), kdy žalovaný jakožto provozovatel/vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 registrační značka, příjmení: VF3DDNFP6HJ642595, neměl k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. V části částka pak jistina žalobou uplatněné pohledávky představovala poplatek za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve smyslu § 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s vyhláškou č. 205/1999 Sb.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celé řízení zůstal procesně pasivní. Soud věc projednal
a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), neboť žalobkyně i její zástupkyně svou neúčast u jednání omluvily a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.
3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný byl
od datum vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka, příjmení: VF3DDNFP6HJ642595. K předmětnému vozidlo nebylo po dobu datum do datum (kdy bylo vozidlo vyřazeno z evidence) sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Písemnou výzvou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného, jakožto vlastníka a provozovatele specifikovaného vozidla, k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši částka odpovídající 17 denním sazbám à částka za období od datum až datum Lhůta k úhradě byla stanovena do 30 dnů od doručení výzvy. Zásilka obsahující výzvu byla doručena datum. Dále byl žalovaný vyzván k zaplacení nákladů spojených s uplatněním příspěvku. K úhradě žalobou uplatněných nároků byl žalovaný dále opakovaně vyzván upomínkou ze dne datum, upomínkou ze dne datum a předžalobní výzvou ze dne datum, která byla dodána datum.
4. Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalovanému dle § 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. vznikla povinnost k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, neboť žalovaný byla nejméně v době od 9 4. 2019 až datum vlastníkem
a provozovatelem osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, zároveň nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno, že by po uvedenou dobu bylo k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Dle § 4 odst. 3
a odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. , ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. , je žalovaný povinen uhradit příspěvek ve výši částka odpovídající denní sazbě částka za každý den nepojištěného období (tj. za 17 dnů). K úhradě příspěvku byl žalovaný vyzván v souladu
s § 4 odst. 6 a odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Proto je žaloba důvodná v rozsahu částka. Soud shledal žalobu důvodnou také v rozsahu částky částka, neboť žalobkyni vůči žalovanému vznikl dle § 4 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši částka.
5. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na pohledávku specifikovanou pod bodem 4 rozsudku čehokoli uhradil, případně že by tato pohledávka zanikla jiným způsobem. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný se dle § 1968 o. z. dostal do prodlení s úhradou příspěvku ve výši
částka splatného datum (s ohledem na doručení výzvy dne datum a při splatnosti 30 dnů od doručení výzvy). Žalobkyni proto ode dne následujícího vznikl dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka. Jelikož žalobkyně požaduje úrok z prodlení z částky částka až od datum, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl.
6. Ačkoli se žalovaný dostal do prodlení také s úhradou nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši částka (splatných datum – shodně jak je odůvodněno v předchozím odstavci), žalobkyni nárok na úrok z prodlení nenáleží, neboť tyto náklady jsou dle svého charakteru ve smyslu § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky. Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ani jiný v době vzniku prodlení žalovaného účinný právní předpis, však neupravoval žádné majetkové sankce za prodlení s úhradou příslušenství pohledávky, tedy dle
v době prodlení žalovaného účinného právního řádu neměla žalobkyně (jakožto věřitelka) právo požadovat po žalovaném (jakožto dlužníkovi) příslušenství z příslušenství (v tomto případě zákonný úrok z prodlení z nákladů – shodně viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002 ).
7. V intencích uvedeného soud shledal žalobu důvodnou v rozsahu jistiny (částka a částka)
s úrokem z prodlení v sazbě 10 % ročně toliko z částky částka (odpovídající příspěvku)
od datum do zaplacení (výrok I), přičemž to vše je žalovaný dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. V části, v níž se žalobkyně domáhala úroku z prodlení z nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva (tj. z částky částka), soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II).
8. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a převážně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 93 % (úspěch žalobkyně 96,5 % (vyjádřený částkou částka) po odečtení jejího neúspěchu 3,5 % (vyjádřeného částkou částka) s tím, že pro účely toho výpočtu kapitalizoval soud požadované příslušenství běžící do zaplacení ke dni vyhlášení rozhodnutí v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I ÚS 2717/08 , a usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 )). Náklady řízení, které vznikly žalobkyni, sestávají ze zaplaceného soudního poplatky ve výši částka, odměny advokáta dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); návrh ve věci samé a výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) v sazbě částka za jeden úkon dle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu
(tj. v souhrnu částka) a náhrady hotových výdajů za výše uvedené tři úkony právní služby v sazbě částka za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (tj. v souhrnu
částka). Dále soud dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. přiznal žalobkyni náhradu za 21% daň z přidané hodnoty (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty) z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši částka, neboť zástupkyně žalobkyně ve smyslu
§ 14a odst. 1 advokátního tarifu doložila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty. Celkové náklady řízení na straně žalobkyně činí tedy částka, z nich soud žalobkyni přiznal 93 %,
tj. částka (výrok III). Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , a to k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
9. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující částka) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.