Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 53/2021-36

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem JUDr Pavlem Preislerem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 14 623 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 104 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 104 Kč od 10. 5. 2017 do zaplacení, částku ve výši 95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 95 Kč od 3. 8. 2017 do zaplacení a částku ve výši 11 424 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 424 Kč od 7. 11. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám titul. jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 104 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 104 Kč od 10. 5. 2017 do zaplacení, částku ve výši 95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 95 Kč od 3. 8. 2017 do zaplacení a částku ve výši 11 424 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 424 Kč od 7. 11. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec].

1. Předmětem řízení byly nároky ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne 20. 10. 2016 mezi žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) a společností právnická osoba (dále jen dodavatel), na jejímž základě byla dlužníkovi dodávána energetická komodita.

2. Za období od 27. 12. 2016 do 21. 4. 2017 vyúčtoval dodavatel odebranou komoditu v částce 10 497 Kč, kdy na tuto částku v rámci faktury započetl uhrazené zálohy ve výši 4 000 Kč a fakturou tak byl vyúčtován nedoplatek ve výši 6 497 Kč se splatností dne 9. 5. 2017. Po odečtení dalších dílčích plateb v celkové výši 3 393 Kč, zbývá k úhradě z této faktury částka 3 104 Kč, kterou žalovaná strana neuhradila. Za navazující období od 22. 4. 2017 do 19. 10. 2017 provedl dodavatel energie vyúčtování odebrané komodity v částce 11 424 Kč se splatností 6. 11. 2017. Žalovaná strana vyúčtování neuhradila. V souvislosti s porušením povinností žalované strany hradit platby dle smlouvy, zaslal dodavatel žalované straně upomínky, za které je v tomto řízení nárokován smluvní poplatek ve výši 95 Kč. Žalující strana dále nárokovala i úhradu zákonného úroku z prodlení z žalovaných částek.

3. Pohledávku nabyla žalující strana na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené s dodavatelem energetické komodity jako původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017.

4. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci ( ) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů ( a b) ). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny ( ) Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2003 sp. zn. , že:„ V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“

5. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání ( ) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky ( ). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.

6. Žalující strana předložila následující y:

- oznámení o postoupení pohledávky vyhotovené dodavatelem ze dne 11. 11. 2019, z nichž bylo zjištěno, že žalobou uplatněné pohledávky byly na žalující stranu postoupeny dodavatelem. Pokud jde o dodatek číslo ke smlouvě o postoupení pohledávek, předávací protokol o postoupení pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny, tyto dokumenty bez předložení smlouvy o postoupení ničeho neprokazují. Pro prokázání aktivní legitimace žalobkyně je však dostačující oznámení o postoupení (§ 1882 odst. 1 o.z.).

- smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, která prokazuje vzniklý vztah, z něhož vznikla povinnost dodávat energetickou komoditu a žalovaná strana byla povinna za ni zaplatit, rovněž byly sjednány i další podmínky pro případné smluvní poplatky

- obchodní podmínky a ceník, které prokazují sjednané platební a sankční podmínky

- vyúčtování, které prokazují, že dodavatel energie provedl vyúčtování dodávek a zjistil nedoplatky

7. - předžalobní upomínku s poštovním podacím archem, která dokládá, že žalující strana žalovanou stranu ohledně dluhu upomenula.

8. Soud má za prokázaný následující stav věci: Na žalující stranu byla postoupena vymáhaná pohledávka. Dlužníkovi bylo postoupení pohledávky předchozím věřitelem oznámeno ( , ). Tím bylo založeno oprávnění žalující strany vymáhat v soudním řízení postoupenou pohledávku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009 sp. zn. ).

9. Mezi stranami smlouvy došlo k sjednání smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny s cenou sjednanou podle ceníku uvedeného ve smlouvě za dodanou komoditu a související služby ( elektřina , ve znění pozdějších předpisů). Na základě uzavření této smlouvy se pro strany staly závazné i obchodní podmínky, na které odkazuje ( o.z.). Dodavatel energie plnil – dodával energii a poskytoval spojené služby. Na základě toho provedl vyúčtování za poskytnuté plnění, v němž uvedl cenu a termín splatnosti ceny, avšak žalovaná strana vyúčtovanou cenu nezaplatila. Za dodanou energii, na kterou se právně pohlíží jako na věc hmotnou, zuživatelnou, je zákazník povinen zaplatit ( , , o.z.).

10. Pokud jde o žalovanou částku, leží na žalované straně břemeno tvrzení ohledně zpochybnění tvrzení žalující strany, že vyúčtování obdržela, zpochybnění správnosti vyúčtování a břemeno důkazní, že platební povinnost splnila, či dluh jinak zanikl. Žalovaná strana nic takového v řízení netvrdila ani neprokazovala.

11. Protože žalovaná strana za dodanou energii, na kterou se právně pohlíží jako na věc hmotnou, zuživatelnou, nezaplatila (§ 2079 odst. 1, § 497, § 500 o.z.), bylo jí uloženo dlužnou částku zaplatit. Rovněž bylo žalobě vyhověn ohledně nároku na zaplacení smluvní pokuty, neboť žalovaná strana svoji povinnost zaplatit včas nesplnila ( o.z.). Žalující straně náleží také úrok z prodlení ( , o.z.) ve výši dle z dlužné částky k dni okamžiku prodlení.

12. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.

13. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle , přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 2. 2015 sp. zn. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle o.s.ř, neboť žalující strana měla ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované straně.

14. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby byla stanovena dle AT. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle AT 100 Kč. Zástupce poskytl celkem 3 úkony právní služby dle AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, výzva k plnění).

15. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde o výrazové a jazykové obraty, skutková vylíčení i právní argumentaci, které žalující strana opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že návrhy podávané žalující stranou v druhově totožných věcech – tj. vymáhání dluhů ze smluv o dodávce energetické komodity mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalující strana vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření, případně jinak konkretizovat pohledávku. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. ). Žaloba odpovídá vymezení tzv. formulářové žaloby tak, jak ji definoval Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. . Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit AT.

16. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty.

17. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.