Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
9 C 60/2021-52
Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní JUDr Ivanou Průšovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 531 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 531 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 26. 8. 2020 do zaplacení a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 667 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 531 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 26. 8. 2020 do zaplacení a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 667 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 531 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, s odůvodněním, že osobní automobil registrační značka, jehož provozovatelem byl žalovaný, byl v centrálním registru vozidel evidován jako provozovaný a žalovaný k němu v období od 7. 11. 2019 do 12. 1. 2020 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak vznikl podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb. “), nárok na příspěvek. Celková výše příspěvku se skládá ze základu příspěvku ve výši 6 231 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 25. 8. 2020. Žalovaný ani přes opakované výzvy ze strany žalobkyně na svůj dluh ničeho neuhradil.
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu vyhověno v plném rozsahu, ten však byl zrušen včasným odporem žalovaného. Žalovaný podaný odpor odůvodnil tím, že vozidlo nebylo v jeho vlastnictví a také nemělo platnou STK, tudíž nebylo v provozu na pozemních komunikacích a nemohlo tak způsobit žádnou škodu. Navíc vozidlo již fakticky neexistuje.
3. Žalobkyně ve svém podání ze dne 1. 4. 2021 k odporu žalovaného uvedla, že od předchozího vlastníka vozidla obdržela kupní smlouvu ze dne 9. 9. 2019, podle níž bylo vlastnické právo k předmětnému vozidlu převedeno na žalovaného, tudíž je žalovaný osobou povinnou k zaplacení příspěvku. Žalovaný též k tomuto vozidlu od září 2019 uzavřel dvě pojistné smlouvy. Ohledně skutečnosti, že žalovaný vozidlo neprovozoval (respektive, že vozidlo nemělo platnou STK) žalobkyně uvedla, že tato skutečnost není relevantní, když pro povinnost pojištění vozidla je rozhodné, zda je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, a to s výjimkou doby, kdy je vozidlo v registru silničních vozidel evidováno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu, nebo zaniklé a doby, kdy je vozidlo odcizené.
4. K ústnímu jednání konanému dne 27. 5. 2021 se žalovaný bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, přestože byl řádně předvolán více než 10 dnů před jeho konáním. Žalobkyně se z jednání omluvila a věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř.
5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný se na základě kupní smlouvy ze dne 9. 9. 2019 stal vlastníkem předmětného vozidla. Bylo též zjištěno, že je nepřetržitě evidován jako vlastník a provozovatel vozidla v registru vozidel, a to od 25. 9. 2019. Současně bylo zjištěno, že v období od 7. 11. 2019 do 12. 1. 2020 nebylo vozidlo vyřazeno z evidence motorových vozidel. Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ve spojení s dokladem o odeslání pak bylo prokázáno, že žalobkyně dne 11. 6. 2020 odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku ve výši 6 531 Kč. Ze zjištěných údajů o pojištění bylo zjištěno, že vozidlo bylo pojištěno až do data 13. 1. 2020. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však ničeho neuhradil.
6. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl a podle § 4 odst. 1 a 4 zákona č. 168/1999 Sb. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 6 531 Kč, když tato částka je tvořena základem příspěvku ve výši 6 231 Kč a náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek odpovídá § 2 a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Ve věci je dle shora uvedených ustanovení dána aktivní legitimace žalobkyně, když právě žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.
7. Nad rámec výše uvedeného je potřeba doplnit, že tvrzení žalovaného, že vozidlo nemělo v předmětném období platnou STK a nebylo tak provozováno, není v daném případě relevantní, když skutečnost, že vozidlo nemá platnou STK, nemá vliv na povinnost mít k vozidlu sjednáno povinné pojištění odpovědnosti. Dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. musí být k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, přičemž výjimkou jsou pouze situace, kdy je vozidlo vyřazeno z provozu, vyvezeno do jiného státu, jedná se o vozidlo zaniklé, nebo vozidlo odcizené. Žalovaný sice v podaném odporu tvrdil, že vozidlo již fakticky neexistuje, tuto skutečnost však nijak neprokázal a neuvedl konkrétní datum, kdy mělo k zániku vozidla dojít. Tomu, že vozidlo zřejmě nemohlo zaniknout v rozhodné době (tj. v době za kterou žalobkyně nárokuje uhrazení příspěvku do garančního fondu), nasvědčuje i skutečnost, že ode dne 13. 1. 2020 žalovaný sjednal k vozidlu pojištění odpovědnosti. Kdyby v období od 7. 11. 2019 do 12. 1. 2020 bylo vozidlo zaniklé, pak by k němu žalovaný od 13. 1. 2020 jistě nesjednával pojištění odpovědnosti. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný měl v daném období povinnost sjednat k předmětnému vozidlo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a jestliže tak neučinil, porušil svou zákonnou povinnost a nárok žalobkyně na zaplacení příspěvku do garančního fondu je tedy oprávněný.
8. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a má proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 2 480 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) se sazbou po 200 Kč za jeden úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), a za 1 úkon právní služby (vyjádření k odporu ze dne 1. 4. 2021) se sazbou po 1 500 Kč za 1 úkon podle § 7 bod 4 . ve spojení s § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, dále náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a 1 režijního paušálu po 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 3 667 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.
9. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozsudkem splněny řádně a včas, může se oprávněný domáhat jejich splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.