Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 26/2021-24

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr Bc Martinem Havlíkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 9 108 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 108 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 518 Kč jdoucí od 6. 1. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč jdoucí od 22. 5. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč jdoucí od 6. 6. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč jdoucí od 18. 2. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 518 Kč jdoucí od 6. 7. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 518 Kč jdoucí od 22. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 108 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 518 Kč jdoucí od 6. 1. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč jdoucí od 22. 5. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč jdoucí od 6. 6. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč jdoucí od 18. 2. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 518 Kč jdoucí od 6. 7. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 518 Kč jdoucí od 22. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala proti žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 108 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná použila ve dnech 26. 11. 2019, 11. 4. 2018, 26. 4. 2018, 8. 1. 2018, 26. 5. 2019 a 12. 7. 2019 ke své přepravě dopravní prostředky městské dopravy provozované žalobkyní a na výzvu pověřené osoby žalobkyně se neprokázala platnými jízdními doklady či anonymizováno kartou, proto jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jízdné a přirážky k jízdným, což doposud neučinila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a na jednání dne 28. 4. 2021 se bez omluvy nedostavila, soud proto dle ust. jednal v nepřítomnosti žalované.

3. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ze záznamů o provedených přepravních kontrolách má soud za zjištěné a prokázané, že žalovaná cestovala v obec dne 26. 11. 2019 v údaj o čase hodin trolejbusovou linkou číslo vozem číslo dne datum v údaj o čase hodin tramvajovou linkou číslo vozem číslo dne 26. 4. 2018 v údaj o čase hodin tramvajovou linkou číslo vozem číslo dne 8. 1. 2018 v údaj o čase hodin, autobusovou linkou číslo vozem číslo 26. 5. 2019 v údaj o čase hodin, tramvajovou linkou číslo vozem číslo 12. 7. 2019 v údaj o čase hodin, trolejbusovou linkou číslo vozem číslo ve všech případech byla kontrolována kontrolním orgánem žalobkyně a na jeho výzvu se neprokázala platnou jízdenkou ani Plzeňskou kartou, na místě nezaplatila ani jízdné ve výši 18 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Totožnost žalované při kontrolách byla zjišťována buď opisem z jejího občanského průkazu, či prostřednictvím PČR. Všechny provedené záznamy o provedené přepravní kontrole jsou žalovanou podepsány s tím, že podpisy se vizuálně shodují. Předžalobní výzvou ze dne 15. 7. 2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky. V době nejstarší jízdy bylo žalované 15 let a 8 měsíců, soud tedy v souladu s judikaturou Ústavního soudu ČR zkoumal, zda nebyl nad žalovanou ze strany jejích rodičů zanedbán dohled a výživa. Z toho důvodu si soud připojil opatrovnický spis žalované vedené u zdejšího soudu sp. zn. spisová značka, ze kterého bylo k poměrům žalované zjištěno toliko pouze to, že žalovaná byla v době jízdy svěřena do výchovy a výživy role v řízení a role v řízení bylo stanoveno výživné (rozsudek zdejšího soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí). Více poznatků ohledně péče o žalovanou k době jízdy z opatrovnického spisu nevyplývá.

4. Podle , , se má za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku.

5. Dle , v rozhodném znění, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

6. Dle zákona písm. d) č. , v rozhodném znění, průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále„ pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování.

7. Dle , v rozhodném znění, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč.

8. Dle , v rozhodném znění, cestující je povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif.

9. Dle , v rozhodném znění, cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování.

10. Dle článku 4 bodu 23 písm. a), přepravních podmínek právnická osoba, za jízdu bez platného jízdního dokladu se stanovuje základní přirážka ve výši 1 500 Kč.

11. Dle článku 4 bodu 24 přepravních podmínek právnická osoba, nemá-li cestující při kontrole u sebe aktivovanou Plzeňskou kartu na příslušné období platnosti, ale do 21 kalendářních dnů ode dne kontroly včetně se jí prokáže u přepážky doplatkové pokladny, zaplatí přirážku ve výši 40 Kč. Pokud tak v této lhůtě neučiní, je povinen uhradit přirážku k jízdnému jako za jízdu bez platného jízdního dokladu. Přirážka se pak zvyšuje na částku 1 000 Kč, která musí být uhrazena do 40 kalendářních dnů ode dne kontroly u přepážky doplatkové pokladny nebo převodem na účet. Pokud tak v této lhůtě neučiní, je povinen uhradit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč u přepážky doplatkové pokladny nebo převodem na účet.

12. Podle Nařízení statutárního města Plzně č. 15/2004 ve znění pozdějších dodatků, o tarifu Integrovaného dopravního systému na území města Plzně, je cestující povinen uhradit provozovateli dopravy stanovené jízdné a přirážku k jízdnému. Splatnost jízdného a přirážky k jízdnému je stanovena v souladu s článkem 4. bod 24 přepravních podmínek.

13. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalovaná ve dnech uvedených v žalobě použila veřejné dopravní prostředky, jejichž provozovatelem je žalobkyně, aniž by se na výzvy kontrolního orgánu žalobkyně prokázala platnými jízdními doklady. V době provedení prvé kontroly bylo žalované 15 let a 8 měsíců, a s ohledem na tento věk se tedy soud zabýval i otázkou, zda žalovaná byla schopna uzavřít smlouvy o přepravě a zda nebyla zanedbána péče o žalovanou ze strany jejích zákonných zástupců. Z obsahu shora citovaného opatrovnického spisu nevyplývá, že by byla zanedbána péče o žalovanou, žalovaná na svou obranu v tomto kontextu ničeho neuvedla, soud tedy vycházel zejména z obsahu opatrovnického spisu. Se zřetelem na závěry vyplývající z rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. , jakož i z rozhodnutí Ústavního soudu České republiky , , , a , a také nálezu ze dne 8. ledna 2019 sp. zn. má soud za to, s ohledem na povahu smlouvy o přepravě, týkající se městské hromadné dopravy, že již v souvislosti s nástupem do základní školy, tedy od šesti let věku, je dítě schopno pochopit, že pokud cestuje prostředkem městské hromadné dopravy, je tato cesta spojena se zaplacením jízdného. S ohledem na věk žalované v době jízdy v dopravním prostředku žalobkyně, má soud za to, že rozumová a volní vyspělost nezletilých ve věku cca 16 let je přiměřená k uzavření smlouvy o přepravě v hromadném dopravním prostředku, když obecně je známa jak povinnost úhrady jízdného, tak skutečnost, že v případě jízdy bez platného jízdního dokladu hrozí cestujícímu přirážka k jízdnému. Žalovaná si proto podle soudu měla a mohl být vědoma důsledků spojených s jeho nezaplacením, tedy povinnosti zaplatit přirážku k jízdnému či hradit náklady řízení o zaplacení této částky. Žalovaná zůstala v průběhu řízení zcela pasivní a netvrdila žádné skutečnosti na svoji obranu, a to ani ve vztahu k vyvratitelné právní domněnce o její způsobilosti k uzavření smlouvy o přepravě či nedostatečné péči ze strany zákonných zástupců. Navíc je podle soudu podstatné, že pokud žalovaná v době jízd musela vědět, že je povinna cestovat s platným jízdním dokladem, pak pokud neměla dostatek finančních prostředků na koupi jízdenky v hodnotě 18 Kč, neměla vůbec využít dopravního prostředku žalobkyně a v rámci města se mohla dopravit pěšky, popř. jiným způsobem. Není totiž právem žalované bezplatně využívat přepravních služeb žalobkyně. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že ačkoliv obecně je potřeba chránit zájem dítěte, aby do dospělosti nevstupovalo se závazky, jež mohou mít rdousící efekt, tak se v projednávaném případě tento princip neuplatní, když je na místě upřednostnit zákonnou zásadu, že smlouvy mají být plněny ( ). Soud tedy dospěl k závěru, že mezi žalobkyní jako dopravcem na straně jedné a žalovanou jako cestujícím na straně druhé byly platně uzavřeny smlouva o přepravě ve smyslu ustanovení . Použila-li žalovaná dopravní prostředky žalobkyně bez platných jízdenek, pak je povinna dle ustanovení zaplatit žalobkyni kromě ceny jízdného ve výši 18 Kč rovněž i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou neoprávněnou jízdu. Jelikož žalovaná tuto svoji povinnost nesplnila, dostala se do prodlení dle , když úroky z prodlení jsou požadovány žalobkyní ve výši odpovídající vládního v rozhodném znění. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu a žalovanou zavázal povinnostmi zaplatit žalobkyni dlužné částky včetně jejich příslušenství ve lhůtě dle .

14. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. , kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, celkem ve výši 700 Kč, když tato částka představuje zaplacený soudní poplatek za řízení ve výši 400 Kč dle o soudních poplatcích v rozhodném znění, paušální odměny nezastoupeného účastníka ve výši 3 x 100 Kč dle ust. ve spojení s ust. vyhlášky č (a to úkon za předžalobní výzvu, podání návrhu ve věci samé a účasti žalobkyně na soudním jednání dne 28. 4. 2021). Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalované stanovena dle .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.