Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 9/2021-73

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní titul Pavlínou Černou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níže se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níže se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou (po částečném zastavení a připuštění změny žaloby usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací) po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že dne datum žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, anonymizováno 8 slov číslo, země (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru, na základě které žalovaný postupně čerpal úvěr až do výše částka Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace zaslal žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů a prověřování bonity žalovaného. Úvěruschopnost žalovaného bylo ověřena výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji s tím, že je ponechána rezerva ve výši 10 % rozdílu s tím, že se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu a půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Celkem uhradil pouze částka. Pohledávka za žalovaným byla následně právní předchůdkyní žalobkyně postoupena smlouvou ze dne datum na žalobkyni. Postoupená pohledávka byla tvořena nesplacenou jistinou ve výši částka, smluvním úrokem ve výši částka, poplatkem za výběr ve výši částka a náhradou účelně vynaložených nákladů ve výši částka. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu právní předchůdkyní žalobkyně a následně i předžalobní upomínkou prostřednictvím zástupce žalobkyně. Celková výše nároků žalobkyně činí celkem částka nejpozději splatných dne datum. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky žalobkyní.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.

4. Na základě provedených listinných důkazů založených žalobkyní do spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Dne datum sestavila právní předchůdkyně žalobkyně Smlouvu o revolvingovém úvěru, ve které právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala jako věřitel a žalovaný jako klient. Dle této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout neúčelový, bezhotovostní, nezajištěný úvěr s pravidelnými splátkami a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru až do výše úvěrového limitu částka. Úroková sazba měla činit 8,5 % měsíčně a poplatek za čerpání 12,5 % z částky každého čerpání. RPSN činilo 262,91 %. Úvěr měl být splácen pravidelnými měsíčními splátkami ve výši odpovídající minimálním splátkám 12,5% nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo ve výši částka měsíčně, podle toho, která z těchto dvou částek byla vyšší, a to vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem datum. Celkový počet splátek měl záviset na délce doby trvání úvěru a jeho skutečně vyčerpané výši. Smlouva neobsahuje žádné podpisy. Na místě podpisu je pouze strojově napsáno jméno a příjmení žalovaného, bez uvedení vlastnoručního podpisu, popřípadě jiné identifikace právní předchůdkyně žalobkyně ani žalovaného /viz Smlouva o revolvingovém úvěru na č. l. 18 - 20 spisu, Obchodní podmínky společnosti právnická osoba na č. l. 14 – 18 spisu, Standardní informace o spotřebitelském úvěru na čl. 12 – 13 spisu, informace o úvěru na č. l. 11 spisu/. Totožnost žalovaného byla ověřena poskytnutou kopií jeho občanského průkazu, včetně kopie občanského průkazu s tváří žalovaného /viz fotokopie občanského průkazu na č. l. 48 a 49 – 50 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně sdělila, že při podané žádosti o úvěrový produkt byla solventnost žadatele ověřena dle interních kritérií, tj. je povolen maximální počet tří závazků u jiných věřitelů, musí být bez záznamu v exekučním a insolvenčním rejstříku, musí být uvedeny příjmy a výdaje, je ověřen v ISIR, CEE, DB inkasních agentur. Kontakt a prověřování bonity se provádí jen u nových žadatelů, u opakovaných jen v případě doplnění údajů do žádosti (při opakovaných žádostech stávajících klientů se posuzuje zejména platební morálka vůči společnosti), při schválení úvěru má klient nastaven maximální částku, kterou nelze překročit, při posuzování úvěruschopnosti je žadatel povinen vyplnit pravdivě veškeré výdaje, tj. včetně splátek úvěrů /viz ověření úvěruschopnosti na č. l. 53 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka, tj. celkem částka /viz potvrzení o platně na čl. 51 – 52 a 54 – 58 spisu a sdělení banky na č. l. 31 spisu/. Žalovaný postupně zaplatil pod variabilním symbolem číslo, který je zároveň číslem úvěru, splátky v celkové výši částka /viz přehled příchozích plateb na č. l. 60 spisu/. Dne datum podepsaly žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně Smlouvu o opakovaném postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Pohledávka ve výši částka byla tvořena jistinou ve výši částka (zůstatek po poslední platbě ke dni datum činil částka a dne datum byl proveden výběr ve výši částka), poplatkem za výběr ve výši částka, náhradou účelně vynaložených nákladů ve výši částka a úroky za období čerpání ve výši částka, Tato skutečnost byla žalovanému oznámena zástupcem žalobkyně a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby do tří dnů. Zásilka byla odeslána dne datum prostřednictvím poštovního doručovatele a dne datum bylo doručována žalovanému /viz Smlouva o opakovaném postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek uložená v elektronickém systému CEPR, platební informace na č. l. 11 spisu, Oznámení o postoupení pohledávky včetně Výzvy k úhradě před podáním žaloby na č. l. 21 spisu, Podací lístek na č. l. 22 spisu a výpis ze sledování zásilek na č. l. 63 spisu/.

5. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného v období od datum do datum postupně částky v celkové výši částka. Žalovaný postupně uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku v celkové výši částka. Dne datum podepsaly právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně dohodu, jejímž předmětem bylo postoupení mj. pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Zástupce žalobkyně zaslal dne datum žalovanému výzvu k úhradě dluhu do tří dnů a tato výzva byla žalovanému doručována dne datum. Žalovaný netvrdil, ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh žalobkyni uhradil více, než uváděla žalobkyně.

6. Soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný projevil vůli být vázán smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne datum s takovým obsahem, jak v řízení tvrdila žalobkyně. Toto bez dalšího nevyplývá pouze z nepodepsaného textu uvedené smlouvy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy. Nadto ani nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před případným sjednáním takové smlouvy zjistila a ověřila majetkové a osobní poměry žalovaného, tj. zejména jeho příjmy a výdaje. Podle ustanovení k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. , poučovací povinnost podle ustanovení až 3 soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení Žalobkyně nadto byla při předvolání k jednání upozorněna na skutečnost, že bude při jednání třeba některé pro věc významné skutečnosti dotvrdit a prokázat.

7. Dle článku 14 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady, (ES) č. 593/2008, ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dále jen„ nařízení Řím I“, se vztah mezi postupitelem a postupníkem při postoupení pohledávky vůči jiné osobě, řídí podle práva, které se na základě tohoto nařízení použije na smlouvu mezi postupitelem a postupníkem. Dle odst. 2 téhož článku právo, jímž se řídí postoupená pohledávka, určuje převoditelnost pohledávky, vztah mezi postupníkem a dlužníkem, podmínky, za kterých může být postoupení uplatněno vůči dlužníkovi, a zprošťující účinek dlužníkova plnění. Dle článku č. 3 odst. 1 nařízení Řím I se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část.

8. Dle článku 1 odst. 1 věta prvá nařízení Evropského parlamentu a Rady, (ES) č. 864/2007, ze dne 11. 7. 2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), dále jen„ nařízení Řím II“, se vztahuje toto nařízení na mimosmluvní závazkové vztahy občanského a obchodního práva v případě kolize právních řádů. Dle článku 2 odst. 1 nařízení Řím II zahrnuje pro účely tohoto nařízení škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání. Dle článku 10 odst. 3 nařízení Řím II nemůže-li být rozhodné právo určeno na základě odstavců 1 a 2, je jím právo země, kde k bezdůvodnému obohacení došlo.

9. Dle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

10. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

12. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Po provedeném dokazování a při aplikaci shora citovaných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. Soud předně uzavřel, že žalobkyně byla v řízení aktivně věcně legitimována, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným v souladu s § 1879 a násl. o. z. ve spojení s čl. 14 a čl. 3 odst. 1 nařízení Řím I postoupena. Jelikož nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o úvěru ve znění žalobkyní předloženém, na základě které měly být žalovanému poskytnuty finanční prostředky, posoudil soud ve vztahu k částce v celkové výši částka, kterou právní předchůdkyně žalobkyně postupně odeslala na účet žalovaného, danou věc dle ustanovení § 2991 a násl. o. z. upravujících bezdůvodné obohacení ve spojení s čl. 10 odst. 3 nařízení Řím II. Žalovanému tak vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu žalobkyni vydat. Jelikož žalovaný na svůj dluh plnil toliko částkou částka, zbývá mu stále povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši částka, o kterou se bezdůvodně obohatil. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že se výzva k úhradě dlužné částky dostala do dispozice žalovaného dne datum. Za přiměřenou lhůtu ke splnění povinnosti lze v daném případě považovat lhůtu 3 dnů, která uplynula dne datum. Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle o. z. ve výši dle ustanovení z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením (výrok I. tohoto rozsudku).

16. S ohledem na výše uvedené soudu nezbylo, než ve zbylém nárok žalobkyně na zaplacení částky částka s úrokem z prodlení z této částky a úroku z prodlení požadovaného od dřívějšího data, zamítnout, když nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o úvěru s tvrzeným obsahem (výrok II. tohoto rozsudku).

17. Soud k uvedenému nad rámec dodává, že, i kdyby bylo uvažováno o uzavření tvrzené smlouvy o úvěru (což s ohledem na neprokázaný projev vůle žalovaného učinit nelze), žalobkyně v řízení ani dostatečně netvrdila a neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky po posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí, když není postačující, aby právní předchůdkyně žalobkyně vyšla např. pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří, např. potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Žalobkyně v této souvislosti žádné konkrétní skutečnosti netvrdila. Porušení této povinnosti zakotvené v  , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů způsobuje neplatnost smlouvy a dodržení soud zkoumá z úřední povinnosti. V případném porušení této povinnosti je třeba spatřovat hrubé narušení veřejného pořádku a v některých případech i zjevný rozpor s dobrými mravy. Nedostojí-li tak poskytovatel spotřebitelského úvěru své povinnosti, je třeba za takové situace uzavřenou smlouvu považovat za absolutně (nikoliv pouze relativně) neplatnou, neboť se jedná o jednání zjevně narušující veřejný pořádek.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ve spojení s  tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly (výrok III. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.