Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 48/2021-42

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr Terezou Richterovou ve věci

žalobce: název žalobce

sídlem adresa, obec a číslo, část obce

zastoupený advokátem titul titul. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,05% ročně, úrok ve výši 15% ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05% ročně, úrok ve výši 15% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku částka s příslušenstvím. Uvedl, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, došlo dne datum k uzavření Smlouvy o úvěru číslo le smluvního ujednání je nedílnou součástí této Smlouvy také Předpis splátek, který tvoří její přílohu číslo. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dle Smlouvy a dle Předpisu splátek dne datum se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši částka. Žalovaná se zavázala zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka. Celkovou dlužnou částku ve výši částka, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a Úhrad za služby, se žalovaná zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po částka Poslední splátku tak byla povinna uhradit nejpozději do datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Dnem následujícím po datu splatnosti poslední sjednané splátky, tj. datum, tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaná následně na dlužnou částku naposledy ještě uhradila dne datum částku ve výši částka, avšak celková dlužná částka ani poté nebyla zcela uhrazena a činila na jistině úvěru částka, na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru částka, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy částka, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu částka, a na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště částka. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalované řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve Smlouvě, tj. k datum, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši částka od datum dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 15,00% ročně. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny ve výši částka, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka, úrok a úrok z prodlení.

2. Žalovaná u jednání dne datum namítla promlčení žalobního nároku a navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že původní věřitel řádně nezkoumal její úvěruschopnost, a že po datum již na tento dluh nic neuhradila.

3. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Žalovaná uzavřela dne datum se společností právnická osoba, smlouvu o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byl předpis splátek, a na jejímž základě věřitel tentýž den poskytl žalované finanční prostředky ve výši částka v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli půjčenou jistinu spolu s úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka. Celkovou dlužnou částku ve výši částka se žalovaná zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po částka, kdy první splátka byla splatná do měsíce od uzavření smlouvy, každá další do měsíce po předchozí splátce, celýá dluh tak měl být uhrazen do datum. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas, když po prvních třech splátkách á částka začala hradit nepravidelně a v nižších splátkách, než bylo ujednáno, celkem uhradila částka. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky žalobci, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Právní zástupce žalobce vyzval žalovanou předžalobní výzvou k zaplacení pohledávky.

4. Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

6. Podle , nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

7. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle , odst. 2 je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

8. Podle § 609 obč. zákoníku nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

9. Podle § 629 odst. 1 obč. zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky.

10. Soud se v řízení nejprve zabýval vznesenou námitkou promlčení a dospěl k závěru, že tato je důvodná. Promlčecí doba je tříletá a běží od doby, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, a pokud i dle tvrzení žalobce mělo právnímu předchůdci žalobce vzniknout právo na uhrazení celé dlužné částky dne datum (den po datu splatnosti poslední splátky), kdy mohlo být tedy právo vykonáno poprvé, je žaloba podaná u soudu dne datum podána bezpochyby po uplynutí promlčecí doby.

11. I pokud by žalovaná nevznesla námitku promlčení, musel by soud žalobu zamítnout z důvodu neunesení důkazního břemen žalobcem (o čemž soud poučuje účastníky zásadně ve smyslu ust. při jednání ústní formou), neboť žalobce soudu nepředložil žádný důkaz (a ostatně ani netvrdil), že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované. Žalobce se z jednání dne datum omluvil, proto mu nemohlo být dáno poučení podle , neboť toto se poskytuje pouze přítomným účastníkům. Soud proto i bez ohledu na promlčení žalobního nároku dospěl k právnímu závěru, že mezi žalobcem (jeho právním předchůdcem) a žalovanou (žalobce coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; ) nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle , a protože žalovaná žalobci zaplatila více než je jistina úvěru spolu s případným zákonným úrokem z prodlení, je žaloba i proto nedůvodná.

12. Smlouva uzavřená dne číslo byla sjednána v režimu , o spotřebitelském úvěru, pohledávka byla postoupena ve smyslu ust. o.z. žalobci jako novému věřiteli, což bylo žalované oznámeno.

13. Podle věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Zákon o spotřebitelském úvěru vychází z předpokladu, že poskytovatel je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Zákon o spotřebitelském úvěru pojem odborné péče nedefinuje. Určité jeho vymezení však lze nalézt v jiných právních předpisech, zejména v zákoně o ochraně spotřebitele nebo v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. V § 2 odst. 1 zák. o ochraně spotřebitele je odborná péče definována jako "úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti". Odborná péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyžaduje speciální znalosti v příslušné oblasti a jejich aplikaci v konkrétním případě. Věřitel je povinen postupovat jako profesionál. Zákon nestaví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Stanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Nejde zde tedy o naplnění formálního znaku (např. nesplnění některého z prvků procesu ověřování úvěruschopnosti stanoveného v interních procesech poskytovatele podle § 15 odst. 2 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru), pokud by i při naplnění tohoto prvku byl spotřebitelský úvěr poskytnut, ale o naplnění znaku materiálního – při řádném dodržení postupů a odborné péče spotřebiteli neměl spotřebitelský úvěr poskytnut.

15. Ustanovení výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Zákon ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli "na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr", tato povinnost ani nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. K obdobnému závěru ostatně došel i Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 27. září 2007, sp. zn. . Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit.

16. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele - žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé). Povinnost odborné péče zahrnuje i povinnost věřitele si ověřit rozhodující informace, byť by mu byly sděleny spotřebitelem (rozsudek NS ČR sp.zn. , rozsudek NS ČR sp.zn. , rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum, C číslo).

17. Proto v situaci, kdy v daném případě nebyla úvěruschopnost žalované zkoumána vůbec, soudu nezbývá než uzavřít, že smlouva o úvěru je podle o spotřebitelském úvěru, neplatná (přičemž s ohledem na to, že žalovaná namítla neplatnost smluvy, je nadbytečné zabývat se právním posouzením toho, zda jde o neplatnost absolutní či relativní). V případě neplatnosti úvěrové smlouvy představuje plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu 991 o.z., které jsou si smluvní strany povinny podle 993 o.z. vzájemně vydat (a také dle ust. ), přičemž bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu věřitele ve smyslu ust. o.z. Pokud tedy právní předchůdce žalobce žalované na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytl částku částka, a protože žalovaná uhradila celkem částka, vrátila jistinu v celé výši, a to včetně případných úroků z prodlení. Žalobci proto v daném případě žádné právo na vydání případného bezdůvodného obohacení nevzniklo.

18. Soud proto ze všech těchto důvodů žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I. tohoto rozsudku).

19. II. výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. , když v daném případě byla žalovaná ve sporu plně úspěšná, žádné náklady řízení však nepožadovala.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Blansku ve dvou písemných vyhotoveních.