Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
9 C 25/2021-44
Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr Marií Hladíkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 6 054 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 054 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 386,13 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 4 596,73 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Zamítá se žaloba na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 038,86 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 4 596,73 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 054 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 386,13 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 4 596,73 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Zamítá se žaloba na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 038,86 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 4 596,73 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 9. 2020 se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 6 054 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, IČO, uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které měla žalovaná vrátit spolu s částkou ve výši 5 354 Kč sestávající z úroku v částce 980 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, z odměny za zpracování a doručení v částce 1 400 Kč, za hotovostní splácení v částce 2 800 Kč a pojištění v částce 174 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 213 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. právnická osoba, následně postoupila svoji pohledávku za žalovanou dne datum na žalobkyni. Žalovaná částka 6 054 Kč sestává z jistiny 4 596,73 Kč a dlužné částky poplatku 11 457,27 Kč.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavila, soud proto ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě jí předložených listinných důkazů.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum, číslo ze smluvních podmínek smlouvy o úvěru vzal soud za prokázané, že mezi společností právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena smlouva, kterou se společnost právnická osoba, zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit společnosti tyto peněžní prostředky spolu s poplatkem ve výši 5 354 Kč s tím, že tento poplatek se skládá z úroku ve výši 980 Kč, z administrativní činnosti ve výši 2 800 Kč, z hotovostního režimu splátek ve výši 2 800 Kč a pojištění ve výši 174 Kč, v pravidelných 58 týdenních splátkách po 213 Kč s tím, že splatnost první splátky byla stanovena 7. den od data uzavření smlouvy. V případě, že by zákazník splátku řádně a včas neuhradil, byla společnost oprávněna požadovat úhradu celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. RPSN byla stanovena sazbou 204 %, výpůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná sazbou 23,72 % ročně. Podpisem smlouvy o úvěru žalovaná potvrdila, že částku 7 000 Kč převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. právnická osoba, postoupila svoji pohledávku za žalovanou ze smlouvy o spotřebitelském úvěru na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem původního věřitele ze dne datum.
4. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Z předložených listinných důkazů žalobkyní vyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Dále bylo doloženo, že peněžní prostředky byly žalované reálně předány. V souladu s ustanovením § 2395 o. z. a v souladu s uzavřenou smlouvou tak byla žalovaná povinna vrátit právnímu předchůdci žalobkyně dohodnutým způsobem předmět úvěru. Žalovaná v řízení netvrdila, nezpochybnila, že by nárok na vrácení úvěru nevznikl či že by nějakým způsobem zanikl. Ke dni podání žaloby již uplynula doba, ve které měl být úvěr vrácen, proto soud žalobě vyhověl co do požadavku na zaplacení dlužné jistiny. Stejně tak soud žalobě vyhověl, pokud se žalobkyně domáhá zaplacení úroku z prodlení (v žalobě částečně kapitalizovaného), neboť nezaplacením ve lhůtě splatnosti, se žalovaná následujícího dne po splatnosti úvěru dostala do prodlení s plněním peněžité povinnosti a dle § 1970 občanského zákoníku tak žalobkyni přísluší úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném ke dni prodlení.
7. Soud se však neztotožňuje se stanoviskem žalobkyně, že jí přísluší smluvní úrok ze zápůjčky za dobu od data původní splatnosti zápůjčky do jejího úplného zaplacení ve výši 23,72 % ročně. Z obsahu uzavřené smlouvy o úvěru vyplývá, že úrok byl mezi smluvními stranami sjednán pevnou částkou. Další úrok ve výši 23,72 % ročně pak byl stanoven v rámci smluvních podmínek, které účastníci učinili součástí smlouvy. Mezi textem smlouvy a smluvními podmínkami tak vznikl rozpor, neboť v jednom případě je úrok stanoven pevnou částkou, přičemž z textu smlouvy nelze dovodit, že by se jednalo jen o kapitalizovaný procentní úrok vypočítaný dopředu na dobu předpokládaného trvání smlouvy, ve druhém případě je pak úrok stanoven procentní sazbou. V takovém případě je na místě aplikovat ustanovení § 1751 odst. 2 občanského zákoníku , dle kterého má přednost ujednání ve smlouvě před ujednáním ve smluvních podmínkách (stejně tak kupř. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 5. 2012 sp. zn. 29 Cdo 589/2010 ). Soud má tedy za to, že žalobkyni nevznikl nárok na procentní smluvní úrok, proto žalobu v části, ve které se domáhá kapitalizovaného úroku do data 29. 11. 2019 a dále úroku 23,72 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení zamítl.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Neúspěch žalobkyně spočíval toliko v jejím nároku na úhradu smluvního úroku za část doby trvání smlouvy, soud jí proto přiznal plnu náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 780 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.