Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (7)No categories available
7 C 27/2021-31
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Rutarovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení příslušenství
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 11 979,50 Kč od 20. 1. 2012 do 30. 3. 2015, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 11 979,50 Kč od 20. 1. 2012 do 30. 3. 2015, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalované na zaplacení příslušenství v podobě kapitalizovaného smluvního úroku z titulu smlouvy o úvěru s pojištěním klienta – Expres uzavřené dne 21. 11. 2008 mezi právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba) a žalovanou.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv k tomu byla soudem vyzvána.
V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř. “), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. ohledně tohoto postupu soudu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
Z listin předložených žalobkyní bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba) uzavřela dne 21. 11. 2008 se žalovanou smlouvu o úvěru s pojištěním klienta – Expres. Jistina úvěru byla sjednána ve výši 50 000 Kč a roční úroková sazba ve výši 16,90%. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v měsíčních splátkách po 1 378,94 Kč. Oznámením ze dne 19. 1. 2012 prohlásila právní předchůdkyně žalobkyně úvěr za splatný. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 26. 6. 2013, č.j. 62 C 3657/2013 -10 vyplývá, že žalované byla uložena povinnost zaplatit právnická osoba, anonymizováno, sídlem ve příjmení jméno, částku 36 674,51 Kč se příslušenstvím, v podobě úroku z prodlení. Jednalo se přitom o nárok z totožné smlouvy, na které stojí i žaloba v této věci. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 31. 10. 2019 byla žalovaná vyzvána právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužných kapitalizovaných smluvních úroků v celkové výši 11 979,50 Kč ze shora uvedené smlouvy o úvěru. Výzva přitom obsahuje i výpočet kapitalizovaného smluvního úroku za jednotlivá období od 20. 1. 2012 až do 25. 2. 2015 v návaznosti na částky uhrazené žalovanou dle výpisu z úhradového účtu za období od 10. 2. 2014 do 30. 3. 2015.
Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013, a to s odkazem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 , občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále též jen„ o. z.“), podle něhož není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
Podle § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb. , obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ obch. zák.“) se částí třetí tohoto zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků mimo jiné závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497 ).
Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 502 odst. 1 věty první obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.
Podle § 506 obch. zák. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.
Podle § 1 odst. 2 věty 2. obch. zák. nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení (obchodního zákoníku), řeší se podle předpisů práva občanského.
Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Ačkoli právní předchůdkyně žalobkyně dostála všem svým povinnostem, jež jí ukládá citované ustanovení § 497 obch. zák. a jemu následující, jakož i sjednaným povinnostem smluvním, žalovaná ji porušováním sjednaných podmínek smlouvy o úvěru přiměla k zesplatnění úvěru. Ve smlouvě byly platně sjednány úroky z úvěru ve výši 16,90% ročně, které byla žalovaná povinna žalobkyni hradit až do úplného splacení celé jistiny úvěru, tj. do 30. 3. 2015 v celkové výši 11 979,50 Kč. Přes kvalifikovanou výzvu však do dnešního dne žalovaná žalobkyni tuto částku neuhradila. Vzhledem k tomu, že samotný rozsah žalobou uplatněného nároku nebyl žalovanou v řízení nikterak zpochybněn a soud jej má za prokázaný listinami předloženými žalobkyní, stanovil soud žalované povinnost k jeho úhradě výrokem I. tohoto rozsudku.
O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši částka. Jiné náklady řízení žalobkyně nepožadovala. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. ; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.