Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 152/2020-34
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní titul Šárkou Širokou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 44 339 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 814 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 814 Kč jdoucím od 17. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 814 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 814 Kč jdoucím od 17. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku ve výši 44 339 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které byly žalované v den uzavření smlouvy poskytnuty finanční prostředky ve výši 45 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku ve výši 38 525 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 7 965 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 27 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 11 210 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 19 350 Kč. Celkovou částku zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 1 393 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, když poslední splátka jí byla uhrazena dne datum. Právnímu předchůdci žalobkyně tak měl dne datum právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 28 050,99 Kč a na dlužném poplatku částku 16 288,01 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně plněna, požadovala taktéž žalobkyně úrok ve výši 27 % ročně z neuhrazené jistiny, a to od datum. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud v této věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ) a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť tuto bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a tato s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v podaném návrhu. Žalovaný se v rámci lhůty stanovené soudem ve výzvě doručené mu do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud tak neučiní, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. )
4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdce žalobkyně právnická osoba anonymizováno a žalovanou byla uzavřena dne datum smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti částka 45 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se v souvislosti s poskytnutou půjčkou zavázala uhradit poplatek ve výši 38 525 Kč představující úrok ve výši 7 965 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 11 210 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 19 350 Kč, celkem se tak zavázala uhradit částku 83 525 Kč, a to ve formě 60 týdenních splátek po 1 393 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. V čl. 4 byla v případě sjednání úhrady formou 60 splátek sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 28,63 % ročně. V čl. 3 byla stanovena RPSN pro variantu 60 splátek ve výši 90,99 %. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka byla postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována oznámením datovaným dne datum, podaným k poštovní přepravě na základě údajů z podacího lístku dne datum, a zároveň byla vyzvána, aby svůj dluh uhradila do deseti dnů od obdržení tohoto oznámení. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaná byla vyzýván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne datum, kdy z podacího lístku bylo prokázáno, že dne datum byla výzva odeslána. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaná v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou uhradila celkem částku 39 186 Kč, bylo případně na žalované, aby prokázala opak, ale nestalo se tak.
5. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o zápůjčce za neplatnou. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaná měla vedle poskytnuté jistiny ve výši 45 000 Kč uhradit dále částku 38 525 Kč, označenou jako poplatek. Tento je sice ve smlouvě rozdělen na tři části (poplatek za úrok, administrativní činnost a hotovostní inkaso), nic to ale nemění na tom, že právní předchůdce žalobkyně je osobou, která se v rámci svého podnikání zabývá poskytováním peněžitých zápůjček (spotřebitelských úvěrů) a těžko by bez odpovídajícího úroku s žalovaným smlouvu uzavřel. Poplatek tak představuje skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažil navodit právní předchůdce žalobkyně. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody, ale ze své činnosti je soudu známo, že poplatky za administrativní zpracování zápůjčky či hotovostní inkaso splátek jsou vždy závislé nikoli například na počtu splátek, ale na výši poskytnuté zápůjčky. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 71,02 % a roční procentní sazba nákladů činí 227,63 procenta. Jedná se tak dle názoru soudu o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 588 občanského zákoníku (dále jen o. z.). Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb v korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v roce 2016 činila cca 12 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobce by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017 ).
6. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku , když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatila o částku 45 000 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaná před postoupením pohledávky uhradila částku 39 186 Kč. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalované, aby zbytek bezdůvodného obohacení ve výši 5 814 Kč uhradila žalobkyni. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, když z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato listin listina byla podána k poštovní přepravě dne datum, doručována byla žalované na země. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalované dne datum a do 10 dne od tohoto data měla žalovaná žalobci vrátit peněžní prostředky, tedy do datum. Jelikož tak neučinila, dostal se od datum do prodlení s plněním svého závazku. Od tohoto data byl též soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když k určení lhůty delší neshledal soud důvodu.
7. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout, neboť byla nedůvodná (výrok II. tohoto rozsudku).
8. Výrok III. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož by měla v řízení převážně úspěšná žalovaná právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Protože však nebylo zjištěno, že by jí v souvislosti s tímto řízením jakékoli náklady vznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků jejich náhradu nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.