Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 183/2020-47
Okresní soud ve Vyškově rozhodl předsedkyní senátu Mgr Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 9 298,99 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 900 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z 2 900 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Soud žalobu zamítá pro částku 6 707,56 Kč, 29% úrok ročně z částky 5 472,14 Kč od datum do zaplacení, 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 5 472,14 Kč od datum do datum a 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 2 572,14 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 900 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z 2 900 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Soud žalobu zamítá pro částku 6 707,56 Kč, 29% úrok ročně z částky 5 472,14 Kč od [datum] do zaplacení, 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 5 472,14 Kč od [datum] do [datum] a 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 2 572,14 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 9 298,99 Kč s příslušenstvím, jakožto dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovaným dne datum, na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti částka 8 000 Kč, přičemž tuto se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem 1 431 Kč, odměnou za zpracování a doručení 2 276 Kč a poplatkem za komfortní splácení v hotovosti 3 526 Kč v 60 týdenních splátkách po 254 Kč, poslední ve výši 247 Kč. Žalovaný uhradil do datum částku 5 100 Kč, na jistině dluží 5 472,14 Kč a na poplatku 3 826,85 Kč (úrok 696,35 Kč, odměna za zpracování a doručení 1 555,19 Kč a poplatek za komfortní splácení v hotovosti 1 575,31 Kč). Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena dotazem na jeho majetkové, pracovní, rodinné a jiné poměry s tím, že došlo k ověření oproti předloženým dokladům, vyžádaných od žalovaného, zejména pracovní smlouva a potvrzení o příjmu, viz zákaznická karta ze dne datum, žalovaný byl lustrován v insolvenčním rejstříku. Žalovaný žil s rodiči, měl zaměstnání na plný pracovní úvazek, neměl vyživovací povinnost k žádné další osobě. Žalobkyně požaduje zkapitalizovaný 29% roční úrok ve výši 308,57 Kč (za období od datum do datum z částky 5 472,14 Kč), zkapitalizovaný 8,05% roční úrok z prodlení ve výši 413,59 Kč (za období od datum do datum), dále 29% úrok ročně z částky 5 472,14 Kč od datum do zaplacení a 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 5 472,14 Kč od datum do zaplacení. Dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
3. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
4. Na základě listinných důkazů činí soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne datum (pátek) bylo mezi žalovaným, jakožto spotřebitelem, a společností právnická osoba, IČO (dle obchodního rejstříku je od datum předmětem podnikání této společnosti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru), uzavřeno písemné ujednání, označené jako smlouva o zápůjčce číslo na základě kterého tato společnost poskytla v hotovosti při podpisu smlouvy žalovanému 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že poskytnutou částku vrátí společně s poplatkem 7 233 Kč, který se skládal z úroku 1 431 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení 2 276 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení 3 526 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 254 Kč, poslední splátka ve výši 247 Kč (k rukám osoby dle čl. 15 smlouvy). První splátka je splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující splátka až po předposlední splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Poslední splátka je splatná nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. První splátka byla splatná dne datum (pátek), další splátky jsou splatné do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období, tedy vždy do neděle daného týdne (smluvní strany tímto vyloučily aplikaci § 607 o. z.) Poslední splátka je splatná při řádném a včasném splácení datum (nikoli jak chybně uvedla žalobkyně datum). Výše RPSN činí 246,19 %. Žalovaný si zvolil hotovostní inkaso splátek. Smlouva o zápůjčce se řídí dle výslovného ujednání zákonem č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník a zákonem č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Ze zákaznické karty klienta soud zjistil, že žalovaný tuto dne datum vyplnil tak, že požaduje poskytnutí zápůjčky 10 000 Kč z důvodu neočekávaných výdajů, a dále uvedl, že bydlí s rodiči, má středoškolské vzdělání, je svobodný, nemá auto, je zaměstnán na plný pracovní úvazek u příjmení anonymizováno právnická osoba, při vyplnění karty měla být předložena pracovní smlouva a potvrzení o příjmu, jeho čistý příjem je 9 705 Kč, měsíční výdaje 3 000 Kč, zápůjčku u jiné společnosti nemá, nemá bankovní účet, nemá kreditní kartu. příjmení textem je na druhé straně dole uvedeno, že žadatel o zápůjčku čestně prohlašuje, že proti němu není veden výkon rozhodnutí ani exekuce, a ani si není vědom toho, že by mu hrozily. Obdobné ve vztahu k insolvenčnímu řízení. Dle smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce se jedná o neúčelovou zápůjčku, s pevně stanovenou výpůjční úrokovou sazbou (čl. 1 ). Zpracování, doručení a flexibilní splácení zápůjčky zahrnuje činnost dle čl. 2 smluvních podmínek (čl. 2 ). Administrativní činnost a komfortní splácení znamená činnost dle čl. 2 . Dle čl. 11 zákazník prohlašuje, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku, dále prohlašuje, že je schopen splatit poskytnutou zápůjčku. Čl. 16 obsahuje sankční poplatky, a to úrok z prodlení, smluvní pokutu za prodlení (0,1 % denně z dlužné částky), zpoplatnění upomínání, kdy každá upomínka 300 Kč, pro režim splácení v tomto případě by se jednalo o limitaci maximálně 12 upomínek. Dále poplatek za osobní upozornění na výši nedoplatku a poplatek za zahájení vymáhání dluhu oddělením centrálního vymáhání pohledávek anonymizováno. Dle čl. 18 je smlouva uzavírána na dobu určitou, ode dne podpisu této smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Smluvní podmínky tvoří 2,5 strany hustě popsaného textu, rozděleného na 22 článků. Smluvní podmínky nejsou žalovaným podepsány. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným společně s dalšími pohledávkami společnosti za jinými dlužníky na žalobkyni, a to za úplatu. Dle výňatku z přílohy číslo soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným (na straně anonymizováno ze anonymizováno). Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání oznámení). Z výzvy k plnění ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce, opětovně upozorněn na postoupení na žalobkyni (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání této výzvy).
5. Z rejstříku zahájených exekucí soud zjistil, že žalovaný byl v době sjednání smlouvy o zápůjčce v exekuci (exekuční řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 24 EXE 1046/2016 ). Z činnosti soudu bylo dále zjištěno, a to nahlédnutím do informačního systému používaného soudem, že žalovaný byl v minulosti trestně stíhán, bylo proti němu vedeno několik výkonů rozhodnutí, či exekučních řízení (uvedené svědčí v obecném o typu osobnosti žalovaného). Z řízení sp. zn. 10 C 30/2021 soud zjistil, že je vůči němu žalována dlužná částka ze smlouvy o úvěru uzavřené datum se společností právnická osoba (předmětem úvěru bylo poskytnutí částky 20 000 Kč).
6. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že právní předchůdce žalobkyně postoupil platně pohledávku za žalovaným společně s dalšími pohledávkami na žalobkyni (§ 1879 an. o. z.), přičemž postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Ve vztahu k žalované pohledávce má soud dále s ohledem na shora uvedené za to, že žalovaný zažádal právního předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, o poskytnutí zápůjčky, přičemž jeho původní záměr byl získat zápůjčku v hodnotě 10 000 Kč, jak vyplnil v zákaznické kartě. Dle samotné smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum mezi právnická osoba, a žalovaným, bylo mezi nimi nakonec uzavřeno ujednání, na základě kterého právnická osoba, poskytl žalovanému 8 000 Kč v hotovosti. V této věci se nepochybně jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelskou zápůjčku ve smyslu § 2390 an. o. z., o komerčně nazývanou„ rychlou“ zápůjčku poskytovanou nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt (zápůjčku, úvěr) od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. V souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. bylo povinností právního předchůdce žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Existuje několik informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele, které jsou poskytovateli nebankovních úvěrů využívány k prověření úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá z čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, přičemž podrobně se nesplněním této povinnosti zabýval, jak je ostatně uvedeno shora, Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , či také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 . Nesplnění povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutou zápůjčku splácet, resp. neprověření dlužníka věřitelem dostatečně, nebo poskytnutí zápůjčky dlužníku i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně k výzvě soudu s poučením o následcích neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene, žalobu doplnila toliko o obecné tvrzení a citaci právních předpisů, jakým způsobem právnická osoba, plnil svoji zákonnou povinnost s konstatováním, že tak plnil řádně (obecné tvrzení, že se doptával se na majetkové, rodinné, pracovní a jiné poměry, dále s odkazem na čl. 11 smlouvy o zápůjčce), a ve vztahu k této konkrétní zápůjčce dále doložila zákaznickou kartu klienta. Právnímu předchůdci žalobkyně muselo být zřejmé, jaký typ klientů má zájem o poskytnutí krátkodobých finančních produktů (jsou to převážně klienti, kteří takový produkt od banky nedostanou právě kvůli jejich špatné finanční situaci). Proto by měl standardně lustrovat žalovaného v rejstřících či databázích (insolvenční rejstřík, rejstřík zahájených exekucí, SOLUS, NRKI apod.), a uvedené zohlednit při posouzení jeho úvěruschopnosti. V tomto případě byl žalovaný lustrován dle tvrzení žalobkyně pouze v insolvenčním rejstříku a ve zbytku spoléhal úvěrující na skutečnosti sdělení, či podepsané (neboť byly předtištěny) v zákaznické kartě. Nelze vycházet z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , je neplatnost smlouvy o zápůjčce, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020). Soud dospěl k závěru, že v tomto případě právní předchůdce žalobkyně nedostál zákonné povinnosti § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , když poskytl spotřebitelskou zápůjčku, neboť neprověřil schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku řádně. Z údajů, jak jsou vyplněny v zákaznické kartě, plyne, že měsíční příjem žalovaného má být 9 705 Kč čistého (vzhledem k tomu, že právnická osoba, si nečinil kopie tvrzených dokladů, nelze ověřit, zda tomu tak skutečně bylo), přičemž poskytnutá zápůjčka je 8 000 Kč. V kontextu tvrzených měsíčních odhadovaných výdajů žalovaného – 3 000 Kč, když je zarážející tato nízká výše měsíčních výdajů. Pochybnosti z hlediska ověření solventnosti vzbuzuje to, že právní předchůdce žalobkyně nevyžadoval k ověření tvrzených měsíčních výdajů např. doklad o nákladech bydlení (byť by bydlel u rodičů, zpravidla se výdělečně schopné děti podílí na nákladech domácnosti). Z hlediska posouzení úvěruschopnosti žalovaného je zcela nedostačující toliko informace o tvrzeném zaměstnání na plný pracovní úvazek, absenci vyživovací povinnosti k další osobě a bydlení u rodičů. Nemluvě o tom, že již v době uzavírání této smlouvy byl žalovaný v exekuci. Nebankovní poskytovatel zápůjčky musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovaným skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Navíc je zřejmé, že pouhé dva měsíce dříve si žalovaný vzal úvěr u jiného nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o zápůjčce z důvodu nesplnění povinnosti právního předchůdce žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy, zejména ujednáním o sjednaném úroku ze zápůjčky a dalších poplatcích. Porušením § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit z této částky úroky z prodlení, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. Z hlediska výpočtu dlužné částky je nutné od celkově poskytnuté zápůjčky 8 000 Kč odečíst platby realizované žalovaným 5 100 Kč, které žalobkyně započetla na neplatně sjednané plnění, tedy na neexistující dluh žalovaného. Jiný výklad by na straně žalobkyně zakládal bezdůvodné obohacení, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany žalovaného. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení včetně zákonného úroku z prodlení v sazbě 8,05 % ročně. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I., kdy žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 900 Kč (8 000 Kč mínus 5 100 Kč) s 8,05% úrokem z prodlení ročně z 2 900 Kč od datum do zaplacení, tj. ode dne následujícího po dni, kdy měla být uhrazeno dle předmětné smlouvy o zápůjčce poslední splátka do zaplacení (žalobkyně neprokázala, že by došlo k zesplatnění dříve). Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o. s. ř. o. s. ř. Ve zbytku je žaloba nedůvodná a soud ji zamítl. Soud tedy žalobu zamítl pro 6 707,56 Kč (6 398,99 Kč plus 308,57 Kč), pro 29% úrok ročně z částky 5 472,14 Kč od datum do zaplacení, pro 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 5 472,14 Kč od datum do datum a 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 2 572,14 od datum do zaplacení (tato formulace v sobě zahrnuje žalobkyní požadované kapitalizované úroky a je plně vyčerpán rozsah žalované částky).
7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08 ). Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 22 %, v rozsahu 78 % úspěšná nebyla. Úspěch žalovaného pak spočívá ve 56 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Protože však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku III.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.