Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
19 C 101/2021-42
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní titul Terezou Pirklovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
fakticky bytem adresa žalovaného
o zaplacení 6 975 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 975 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 975 Kč od 11. 1. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 1 000 Kč zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 927,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 975 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 975 Kč od 11. 1. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 1 000 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 927,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 6 975 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum smlouvu, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku splatit společně s fixním úrokem ve výši 975 Kč do 10. 1. 2019, což však ani přes opakované výzvy neučinil. Žalobkyně proto požaduje, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí poskytnutou částku ve výši 3 000 Kč, úrok ve výši 975 Kč, poplatky za 3 zaslané upomínky po 500 Kč, tj. ve výši 1 500 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 975 Kč od 11. 1. 2019 do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), vyzval soud účastníky podle § 115a o.s.ř. o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli žalovanému bylo předmětné usnesení řádně doručeno na adresu pro doručování, kterou nahlásil telefonicky (viz doručenka na č.l. 29), žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
5. Žalovaný uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne datum s žalobkyní smlouvu, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému na jeho účet č. bankovní účet částku ve výši 3 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 10. 1. 2019 společně s poplatkem (úrokem) ve výši 975 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a účelně vynaložené náklady, přičemž poplatek za upomínku byl sjednán na částku 500 Kč. Nedílnou součástí smlouvy strany učinily všeobecné obchodní podmínky /viz smlouva na č.l. 10 a všeobecné obchodní podmínky na č.l. 12 Ohledně schopnosti žalovaného úvěr splácet žalobkyně zjistila, že žalovaný je zaměstnán na hlavní pracovní úvazek jako svářeč, přičemž dosahuje průměrné mzdy ve výši 32 639 Kč. Žalovaný neměl žádné záznamy v centrálním registru exekucí. S ohledem na poskytnutou částku žalobkyně uzavřela, že žalovaný je schopen úvěr splatit /zjištěno z výplatních pásek na č.l. 37 až 39 /. Žalovaný však dlužnou částku ve sjednané lhůtě neuhradil, proto jej žalobkyně k úhradě vyzvala upomínkou ze dne 17. 1. 2019, ze dne 24. 1. 2019 a upomínkou ze dne 31. 1. 2019 /viz upomínka na č.l. 14, 15 a 16/. Naposledy byl k úhradě dlužné částky upomenut upomínkou od advokáta žalobkyně ze dne 14. 10. 2020 /viz předžalobní upomínka na č.l. 17 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti, zejména podle následujících ustanovení:
7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 122 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, /…/ nebo smluvní pokutu.
10. Podle § 122 odst. 2 věta první zákona o spotřebitelském úvěru uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.
11. Podle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl.
13. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne datum platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, když soud uzavřel, že žalobkyně zkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný v době uzavření smlouvy dosahoval čistého průměrného příjmu ve výši 32 639 Kč, přičemž nic nenasvědčovalo tomu, že by nebyl schopen úvěr splatit. Žalovanému byla na základě uzavřené smlouvy poskytnuta částka 3 000 Kč, kterou se zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 975 Kč do 10. 1. 2019. Žalovaný však uvedenou částku do dnešního dne nevrátil, soud proto uložil žalovanému povinnost ji žalobkyni zaplatit.
14. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti (do 10. 1. 2019) se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost podle § 1970 o.z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto uložil žalovanému zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné částky 3 975 Kč vypočtený od 11. 1. 2019 do zaplacení.
15. Pro případ prodlení žalovaného si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Podle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč, tedy v nejvyšší možné zákonné hranici. Soud proto vyhodnotil tento nárok rovněž po právu a žalobě v tomto směru vyhověl.
16. Žalobkyně rovněž požadovala uložit žalovanému povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady za zaslané upomínky ve výši 1 500 Kč (3 upomínky po 500 Kč), přičemž právě cena 500 Kč za upomínku byla smluvně sjednána. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému upomínky ze dne 17. 1. 2019, ze dne 24. 1. 2019 a ze dne 31. 1. 2019. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu za dvě upomínky, jelikož tyto nepovažuje za účelné, když všechny byly zaslány v rámci jednoho měsíce. Soud takto časté zasílání upomínek, které jsou navíc zpoplatněny částkou 500 Kč, považuje za zcela nepřiměřené a nemravné, jelikož uvedené pouze zvyšuje neúměrně zadluženost žalovaného. Soud proto uznal žalobkyni pouze nárok na zaplacení 1 upomínky ve výši 500 Kč a ve zbytku žalobu zamítl.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 71,33 %. V případě plného úspěchu ve věci by měla žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé), tj. ve výši 600 Kč (3 úkony x odměna ve výši 200 Kč) a paušální náhrady výdajů za každý z těchto úkonů podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tj. ve výši 300 Kč (3 úkony x paušální náhrada ve výši 100 Kč). Advokát není plátcem DPH. Soud proto uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 927,29 Kč (71,33 % z 1 300 Kč). Jejich zaplacení soud uložil k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
18. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není podle § 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.