Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
3 C 180/2020-75
Okresní soud ve Vyškově rozhodl předsedkyní senátu Mgr Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, číslo anonymizováno, země
zastoupená advokátkou titul. jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
zastoupený advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení částky 8 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 8 000 Kč od datum do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku.
II. Návrh žalobkyně se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 8 000 Kč od datum do datum zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 489 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku.</b> <b>II. Návrh žalobkyně se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do [datum] zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 489 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 8 000 Kč s příslušenstvím jako dluh ze smlouvy o zápůjčce, kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba anonymizována dvě slova za užití prostředků komunikace na dálku dne datum, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 8 000 Kč, avšak žalovaný ve lhůtě splatnosti do datum tuto částku nevrátil. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje uhradit částku 8 000 Kč a zákonný úrok z prodlení od datum do zaplacení. Žalobkyně se na výzvu soudu vyjádřila dne datum tak, že nedisponuje informacemi a důkazy k tomu, jak byla prověřena úvěruschopnost žalovaného.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok neuznává, namítá, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nedošlo k platnému uzavření smlouvy, nedošlo k prověření jeho úvěruschopnosti a nebylo prokázáno, že mu bylo poskytnuto jakékoli plnění. Žalovaný požádal o možnost hradit dlužnou částku ve splátkách, pokud by soud žalobě vyhověl.
3. Žalobkyně souhlasila se splátkovým kalendářem ve výši 2 000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek.
4. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
5. Soud ze smlouvy o zápůjčce, standardních informací o spotřebitelském úvěru, včetně jejich přílohy, identifikační karty zákazníka a obchodních podmínek anonymizována tři slova dospěl ke skutkovému závěru, že právnická osoba anonymizována dvě slova uzavřela se žalovaným prostřednictvím internetových stránek anonymizována tři slova ujednání, dle kterého anonymizováno poskytla role v řízení částku 8 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu anonymizována tři slova i výpisem z účtu žalovaného). Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do datum, přičemž neprokázal, že by tak učinil. Pohledávka za žalovaným pak byla postoupena na společnost právnická osoba dne datum, která jí následně postoupila dne datum na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a současně byl vyzván k úhradě dlužné částky. Zástupkyně žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky a upozornila ho na možnost jejího soudního vymáhání.
6. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 2575/2016 o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku , a to za použití prostředků komunikace na dálku, což připouští ustanovení § 561 občanského zákoníku . Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce přenechala částku 8 000 Kč, tedy zastupitelnou věc k tomu, aby ji dle své libosti užil a dle sjednaných podmínek vrátil věc stejného druhu. Jelikož se jednalo o tzv. spotřebitelský úvěr, byla anonymizována tři slova dle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru povinna před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr. anonymizována tři slova měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud bude spotřebitel schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. anonymizována tři slova tak byla před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinna vyžádat si od žalovaného sdělení o jeho veškerých příjmech, které měl prokázat (např. výplatní páskou) a dále si vyžádat přehled jeho výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků…) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistila, zda je žalovaný fakticky schopen dlužnou částku uhradit. Žalobkyně však na výzvu soudu sdělila, že nedisponuje důkazy o tom, že by k takovému posouzení úvěruschopnosti žalovaného vůbec došlo. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně poskytla spotřebitelský úvěr žalovanému v rozporu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, je taková smlouva neplatná. Z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020 vyplývá, že obecný soud je povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného. Otázkou zkoumání úvěruschopnosti se tak soud nemá zabývat pouze na návrh spotřebitele, ale ex offo. Soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, neboť poskytovatel zápůjčky před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Žalovaný tak získal majetkový prospěch ve výši 8 000 Kč bez právního důvodu, a je proto povinen toto bezdůvodné obohacení vrátit žalobkyni, na kterou pohledávka dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku přešla. Jelikož z důvodu neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru nebyla dohodnuta splatnost vydání bezdůvodného obohacení, je třeba použít ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku , kdy je dlužník povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, co byl k jeho úhradě vyzván. První prokázaná výzva k úhradě dluhu byla obsažena v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum. Zásilka byla odeslána dne datum, do sféry dispozice žalovaného se tak dostala či dostat mohla dne datum. Pokud byl žalovaný povinen zaplatit dlužnou částku ve výši 8 000 Kč bez zbytečného odkladu po doručení výzvy, soud za adekvátní považuje lhůtu 3 dnů, tj. do datum. Dne datum se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžité částky 8 000 Kč a je proto dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku povinen od této doby uhradit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z částky 8 000 Kč do zaplacení. Soud pak požadavek žalobkyně na úhradu zákonného úroku z prodlení za dobu od datum do datum jako nedůvodný zamítl.
11. S ohledem na žádost žalovaného o umožnění platit dlužnou částku ve splátkách a souhlas žalobkyně s tímto splácením, umožnil soud žalovanému hradit dlužnou částku ve splátkách ve výši 2 000 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek. Výhoda splátek je tak žalovanému poskytnuta pouze pro případ, že bude celý svůj dluh řádně splácet ve stanovených splátkách. Pokud žalovaný nezaplatí byť jednu splátku včas, ztratí výhodu splátek, celý dluh se tak stane splatným a žalobkyně se bude moci domáhat výkonu tohoto rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku.
12. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. , podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byla úspěšná žalobkyně (vzhledem k tomu, že neúspěch žalobkyně spočívá pouze v poměrně nepatrné části, postupoval soud tak, jako by byla úspěšná zcela) a přísluší jí právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně ustanovení § 14b odst. 1 , když žalobkyně podala žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kdy po žalovaných vymáhá v různých řízeních vedených u zdejšího soudu úhradu dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce a tyto žaloby se liší pouze v osobě žalovaného, výši pohledávky a době splatnosti. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 200 Kč. Zástupkyni žalobkyně náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 600 Kč. Dále zástupkyni žalobkyně náleží režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Doposud tedy činí odměna zástupkyně žalobkyně částku 900 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř. nárok, a kdy toto DPH činí 21%, a kdy se jedná o částku 189 Kč, pak soud přiznal žalobkyni na nákladech zastoupení celkem částku ve výši 1 089 Kč, kdy i se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč se takto jedná celkem o částku ve výši 1 489 Kč Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li dobrovolně ve lhůtě splněna povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím, může být podán návrh na výkon rozhodnutí.