Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 170/2020-55

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr Ditou Prokšovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa žalobkyně

sp. zn. ASPROV6/649790

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa

o zaplacení 39 865,78 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 23 304 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 20. 3. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Co do částky 16 561,78 Kč, co do úroku ve výši 28,6 % ročně z částky 18 000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, co do úroku v kapitalizované výši 2 688,40 Kč, co do úroku z prodlení v kapitalizované výši 1 742,83 Kč a ve výši 8,05 % ročně z částky 18 000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, co do úroku ve výši 28 % ročně z částky 7 898,11 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 388,31 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 881,29 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 898,11 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, se žalobní návrh zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích 399 Kč na soudní poplatek do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 1 275 Kč k rukám jejího zástupce titul titul. jméno příjmení, Ph.D., do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 23 304 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 20. 3. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 16 561,78 Kč, co do úroku ve výši 28,6 % ročně z částky 18 000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, co do úroku v kapitalizované výši 2 688,40 Kč, co do úroku z prodlení v kapitalizované výši 1 742,83 Kč a ve výši 8,05 % ročně z částky 18 000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, co do úroku ve výši 28 % ročně z částky 7 898,11 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 388,31 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 881,29 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 898,11 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, se žalobní návrh zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích 399 Kč na soudní poplatek do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 1 275 Kč k rukám jejího zástupce [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], Ph.D., do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne 15. 7. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 39 865,78 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi jejím právním předchůdcem, společností právnická osoba, a žalovanou došlo dne 14. 12. 2016 k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva1“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy1 poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč (dále jen„ zápůjčka1“), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy1. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaná zavázala ve smlouvě1 zaplatit 11 759 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 909 Kč, s úrokovou sazbou 28,60 % ročně, odměny za zpracování půjčky a doručení ve výši 4 730 Kč a nákladů na hotovostní splácení ve výši 4 120 Kč. Žalovaná měla uvedené prostředky splácet ve 12ti měsíčních splátkách po 2 480 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 12. 2017. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy1, poslední splátku uhradila dne 28. 2. 2017. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradila celkem 100 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k převedení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem z téhož dne. Výše pohledávky činila bez příslušenství ke dni postoupení 37 020,88 Kč, když žalovaná na svůj dluh ničeho dalšího neuhradila. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky 27 598,98 Kč sestávající se z dlužné jistiny 18 000 Kč a dlužných poplatků 9 598,98 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení 1 742,83 Kč (od 8. 4. 2017 do 14. 6. 2018), kapitalizovaných úroků 2 688,40 Kč (od 8. 4. 2017 do 14. 6. 2018), zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny 18 000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a úroků 28,60 % ročně z dlužné jistiny 18 000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. Dále žalobkyně tvrdila, že mezi jejím právním předchůdcem, společností právnická osoba, a žalovanou došlo dne 7. 9. 2016 k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva2“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy1 poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ zápůjčka2“), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy2. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaná zavázala ve smlouvě1 zaplatit 8 807 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 724 Kč, s úrokovou sazbou 28 % ročně, odměny za zpracování půjčky a doručení ve výši 1 250 Kč a nákladů na hotovostní splácení ve výši 5 833 Kč. Žalovaná měla uvedené prostředky splácet v 60ti týdenních splátkách po 314 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1. 11. 2017. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy2, poslední splátku uhradila dne 24. 1. 2017. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradila celkem 4 368,69 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k převedení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem z téhož dne. Výše pohledávky činila bez příslušenství ke dni postoupení 19 874,36 Kč, když žalovaná na svůj dluh ničeho dalšího neuhradila. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení celkové dlužné částky 12 266,80 Kč sestávající se z dlužné jistiny 7 898,11 Kč a dlužných poplatků 4 368,69 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení 881,29 Kč (od 1. 2. 2017 do 14. 6. 2018), kapitalizovaných úroků 1 388,31 Kč (od 1. 2. 2017 do 14. 6. 2018), zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny 7 898,11 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a úroků 28 % ročně z dlužné jistiny 7 898,11 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. K výzvě soudu pak doplnila žalobkyně svá tvrzení, že úvěryschopnost žalované právní předchůdce žalobkyně posuzoval s odbornou péčí, když v případě smlouvy1 zjistil, že žalovaná má stálý příjem ze státní podpory, žije s rodiči, nemá kreditní úvěr ani zápůjčku u jiné společnosti a s ohledem na výši požadované zápůjčky dospěl k závěru, že její schopnost splácet zápůjčku je dostatečná. Právní předchůdce žalobkyně přitom vycházel z dokladů uvedených v zákaznické kartě, ověřil si, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. O správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, která uvedla v zákaznické kartě, neměl důvod pochybovat. Doklady, z nichž úvěryschopnost žalované ověřoval, nemá žalobkyně stejně jako její právní předchůdce k dispozici. Stejně tak i v případě smlouvy2.

2. K jednání nařízenému na den 12. 3. 2021 se žalovaná bez omluvy nedostavila, soud proto jednal v její nepřítomnosti. Předvolání k jednání spolu se žalobou a doplněním žaloby jí bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř dne 25. 2. 2021 na adresu jejího trvalého bydliště. Žalobkyně, resp. její zástupce se z jednání omluvil.

3. Žalovaná se k žalobě vůbec nevyjádřila, v řízení zůstala po celou dobu pasivní.

4. Smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 7. 9. 2016 vč. smluvních podmínek, předžalobní upomínkou spolu s podacím lístkem, bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne 7. 9. 2016 smlouvu, na jejímž základě byly žalované poskytnuty prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit poskytnuté prostředky v 60 pravidelných týdenních splátkách po 314 Kč, první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření této smlouvy2. Celkem tak měla žalovaná uhradit částku 18 807 Kč, která byla kromě půjčené částky dále tvořena kapitalizovaným úrokem za půjčení peněz ve výši 1 724 Kč, poplatkem za zpracování a doručení ve výši 1 250 Kč a poplatkem za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 833 Kč.

5. Smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 14. 12. 2016 vč. smluvních podmínek, předžalobní upomínkou spolu s podacím lístkem, bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba a žalovaná uzavřeli uvedeného smlouvu, na jejímž základě byly žalované poskytnuty prostředky ve výši 18 000 Kč, které žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit poskytnuté prostředky ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 2 480 Kč, první splátka byla splatná v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy uzavření této smlouvy1. Celkem tak měla žalovaná uhradit částku 29 759 Kč, která byla kromě půjčené částky dále tvořena kapitalizovaným úrokem za půjčení peněz ve výši 2 909 Kč, poplatkem za zpracování a doručení ve výši 4 730 Kč a poplatkem za komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 120 Kč.

6. K úhradě dlužných částek ze smluv shora do 19. 3. 2020 byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 12. 3. 2020 odeslaným dne 13. 3. 2020.

7. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně zkoumal, zda je v možnostech žalované případně poskytnuté prostředky splácet, když, jak bylo prokázáno u označenou jako Zákaznická karta (ke smlouvě2), žalovaná předkládala kromě občanského průkazu výměr mateřské dovolené. Dle sdělení žalované tato měla být svobodná, měla bydlet s rodiči, má 1 vyživovací povinnost, zápůjčku potřebuje z důvodu neočekávaných výdajů a své měsíční výdaje odhadla na 1 500 Kč, ničeho nesplácí. Svůj příjem uvedla ve výši 9 800 Kč.

8. V případě smlouvy1 pak v Zákaznické kartě žalovaná opět uvedla, že je svobodná, žije s rodiči a zápůjčku potřebuje z důvodů neočekávaných výdajů, uvedla však, že nemá vyživovací povinnosti, je v domácnosti (MD) s příjmem 9 800 Kč a dalším příjem domácnosti činí 38 600 Kč, ničeho nesplácí a své měsíční výdaje odhadla na 3 000 Kč. Obě Zákaznické karty podepsala za právního předchůdce žalobkyně jedna a táž osoba.

9. Z tabulek umoření soud zjistil, že žalovaná čerpala poskytnuté úvěry a že uhradila na smlouvu2 do 18. 1. 2017 celkem 4 596 Kč a na smlouvu1 do 27. 2. 2017 pouze 100 Kč.

10. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 spolu se seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z téhož dne vč. podacího lístku. Žalovaná byla současně vyzvána k úhradě dlužné částky.

11. Podle § číslo Obč.Z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle § číslo odst. 1 Obč.Z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

13. Podle § číslo Obč.Z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § číslo Obč.Z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Podle výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Podle a 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Dle § 588 věta první Obč.Z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

21. Dle § číslo věty prvé Obč.Z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

22. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze co do úhrady částky 23 304 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 20. 3. 2020 do zaplacení.

23. Soud se zabýval tím, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Jelikož jednou ze smluvních stran (úvěrovaná žalovaná) byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. -39 ze dne 1. dubna 2015). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

24. Pouze jazykový výklad § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora sp. zn. C číslo ze dne 5. března 2020, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 číslo musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

25. S ohledem na citované rozhodnutí má soud za to, že neplatnost smlouvy stanovenou v  jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek. Soud je povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

26. Povinnost soudu přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti smlouvy o úvěru v daném případě plyne také z judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob, potažmo společnosti jako celku, způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. , v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele.

27. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že banka poskytla žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a 18 000 Kč. Pro účely posouzení úvěruschopnosti banka nedostatečně ověřila měsíční výdaje žalované, v podstatě žádné nezjišťovala a vycházela pouze z výdajů 1 500 Kč a 3 000. Při zjišťování jeho výdajů bylo nutné zjišťovat skutečné výdaje spotřebitele. příjmení měla k dispozici toliko informaci i výši příjmu, nijak však neověřovala ani nevyžadovala doložení listin týkajících se jeho výdajů, které ani žalovaná vyjma shora uvedených ani neuvedla. Je zcela logické, že žalovaná musela mít výdaje minimálně spojené se stravou, přičemž uvedené částky 1 500 Kč a 3 000 Kč jsou silně podhodnocená. O to víc, že žalovaná měla být v době uzavření obou smluv na mateřské dovolené. Ve výdajích týkající se pozdější smlouvy nejsou uvedeny výdaje na splátku dle předcházející úvěrové smlouvy a v pozdější smlouvě není uvedena ani vyživovací povinnost žalované, kterou přiznala dříve.

28. Soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce, uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Posouzení úvěruschopnosti proběhlo formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Žalobkyně žádným způsobem nejen neověřovala, ale ani nezjišťovala výdaje žalované. Důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost každé předmětné úvěrové smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Za této situace má žalobkyně vůči žalované toliko právo na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, jakožto bezdůvodného obohacení (§ číslo Obč.Z.). příjmení poskytla žalované částku 10 000 Kč, žalovaná jí do současné doby uhradila toliko 4 596 Kč, dále bylo žalované poskytnuto 18 000 Kč, uhrazeno dosud bylo pouze 100 Kč. Proto soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl mezi těmito částky, tedy částku 5 404 Kč a 17 900 Kč s úroky z prodlení jdoucími ode dne následujícím po dni, do kterého měl žalovaná plnit dle předžalobní výzvy z 12. 3. 2020, tj. od 20. 3. 2020. Výše úroku z prodlení vyplývá z

29. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky 16 561,78 Kč (tj. 39 865,78 – 23 304), co do úroku ve výši 28,6 % ročně z částky 18 000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, co do úroku v kapitalizované výši 2 688,40 Kč, co do úroku z prodlení v kapitalizované výši 1 742,83 Kč a ve výši 8,05 % ročně z částky 18 000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, co do úroku ve výši 28 % ročně z částky 7 898,11 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 388,31 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 881,29 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 898,11 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, soud žalobu zamítl.

30. S návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši 1 595 Kč. Jelikož elektronický platební rozkaz nebyl vydán, byla žalobkyni v souladu s položkou 2 bod 2. a položkou 1 bod 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků uložena povinnost doplatit ještě 399 Kč.

31. O nákladech řízení příslušelo rozhodnout dle . Jelikož žalobkyně byla úspěšná co do 58,5 %, přísluší jí náhrada nákladů tohoto řízení pouze ve výši 17 % (úspěch 58,5 – neúspěch 41,5). Celkové náklady řízení žalobkyně tvoří celkem 7 499,50 Kč a jsou představovány dle a 5 vyhl. č. 2,5 x 500 Kč za převzetí zastoupení vč. přípravy, podání návrhu a výzvu, za tyto úkony pak vždy 100 Kč, dále pak za doplnění žaloby 2 700 Kč dle . a 300 Kč dle téže vyhlášky, dále DPH 955,50 Kč z uvedených částek a soudní poplatek 1 994 Kč. příjmení 1 275 Kč pak představuje 17 % z celkových nákladů řízení žalobkyně.

32. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní v souladu s  , neboť soud neshledal důvody pro určení delší lhůty či pro povolení splátek.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to ke Krajskému soudu

v obec – pobočka v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.