Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
19 C 143/2021-20
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr Janem Kušnírem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa, obec - část obce
zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa, obec - část obce
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa, obec - část obce
o zaplacení 9 059,23 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se do částky nákladů vymáhání ve výši 500 Kč zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 059,23 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 642,98 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 059,23 Kč od 22. 4. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám advokáta titul. jméno příjmení náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se do částky nákladů vymáhání ve výši 500 Kč zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 059,23 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 642,98 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 059,23 Kč od 22. 4. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení dluhu z úvěrové smlouvy ve výši 9 059,23 Kč s příslušenstvím. Zahraniční právnická osoba příjmení anonymizováno, se sídlem na anonymizováno (banka), jakožto původní věřitel pohledávek a postupitel uzavřela dne 18.12.2019 smlouvu o postoupení pohledávek se společností právnická osoba, se sídlem adresa, obec. Tato společnost pak pohledávku převedla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.12.2019, což bylo žalovanému písemně oznámeno.
Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaný, který měl doručení vykázáno fikcí, se k jednání nedostavil a ve věci se nevyjádřil.
Z návrhu na zahájení řízení, úvěrové smlouvy, obchodních podmínek, historie účtu, dopisem o odstoupení od smlouvy, výpisu z účtu, a předžalobní výzvy a výpočtu dlužné částky soud zjistil, že dne 15.8.2016 banka se žalovaným uzavřely smlouvu o revolvingovém úvěru na základě které poskytl žalobce žalovanému úvěrový limit 35.000 Kč Smluvní úroková sazba činila 8,5 % p.a. Žalovaný byl povinen úvěr hradit pravidelnou měsíční splátkou ve výši 12,5% čerpané jistiny, anebo 1 000 Kč. Žalovaný vyčerpal z jistiny celkem 38 397,25 Kč, kterou do dne splatnosti 22.4.2019 zcela neuhradil a částku 9 059,23 Kč žalobci dluží. Náklady vymáhání podle čl. VI.odst.1 písm. a) smlouvy činí za prodlení jakékoli částky 250 Kč a žalobce uplatnil tyto náklady ve výši 500 Kč.
Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouvy o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v základu vyhověl. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle §§ 2395 a násl. o.z. a dle § 1802 jako smluvní částečně kapitalizovaný k 21.4.2019 ve výši 2 642,98 Kč a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti dluhu.
Soud však nemohl žalobci přiznat náhradu tzv. účelně vynaložených nákladů vymáhání 500 Kč, které žalobci údajně vznikly v souvislosti s prodlením, neboť ve skutečnosti jde o závazek žalovaného k náhradě škody. Tyto náklady musí být co do výše odpovídající jednotlivým vymáhaným částkám prokázány, nelze je přiznat paušálně, jak uplatnil žalobce v návrhu.
Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci téměř plný úspěch (neúspěch pouze v 5%), má dle § 142 odst. 3 o.s.ř. , právo na plnou náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 400 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč za dva úkony po 200 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 1.368 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 o.s.ř.