Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
17 C 55/2021-19
Okresní soud v Liberci rozhodl soudcem Mgr Janem Uhlířem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 5 000 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 2. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se částečně zamítá co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 30. 12. 2019 do 1. 1. 2020.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 2. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se částečně zamítá co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 30. 12. 2019 do 1. 1. 2020. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. , a žalobou se domáhala úhrady tohoto příspěvku. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl ode dne 14. 6. 2019 do 21. 9. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena zákonem. Vozidlo tak bylo nepojištěno 100 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost vozidlo pojistit. Žalovanému odeslala žalobkyně výzvu dne 14. 11. 2019, což je podmínkou pro uplatnění nároku. Výzva k úhradě byla žalované doručena, dle žalobkyně, dne 29. 11. 2019. Žalobkyni vznikl nárok na příspěvek, jehož výše se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobkyně požadovala uhradit částku 5 000 Kč. Jedná se o částku 4 700 Kč (zákonná denní sazba 47 Kč vynásobená počtem dní, tj. 100), a částku 300 Kč, což je poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
2. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dále jen o.s.ř. , a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovanému byla tato výzva spolu se žalobou doručena do vlastních rukou.
3. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť z informací, které měla žalobkyně k dispozici od pojišťoven (a z centrálního registru vozidel), zjistila, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla registrační značka, VIN kód, a k tomuto vozidlu nebylo v období od 14. 6. 2019 do 21. 9. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tzv. povinné ručení. Denní sazba příspěvku činila podle daného typu vozidla 47 Kč, náklady uplatnění činily 300 Kč. Splatnost příspěvku a nákladů byla stanovena ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy, tj. v tomto případě ode dne 2. 12. 2019. Výzva rovněž mj. obsahovala poučení o možnosti doložit okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Žalovanému byla rovněž zaslána předžalobní výzva k plnění.
4. Soud posoudil věc po právní stránce tak, že na vztah žalobkyně a žalovaného dopadá ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, dále jen zákon. Žalovaný, co by osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 2 zákona), je v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti, kdy nebylo sjednáno tzv. povinné ručení. Podle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, tedy 100 dní, a výše denní sazby podle druhu vozidla, tedy 47 Kč (§ 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. ). Podle § 4 odst. 4 zákona je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které činí 300 Kč (§ 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. ). Konečně lhůta ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek činí dle § 4 odst. 7 zákona nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, splatnost příspěvku nastala 1. 1. 2020. Žalovaný nesporoval doručení výzvy k úhradě příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ani netvrdil ani neprokázal, že by dlužné částky uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti, tj. že např. existovaly okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Vzhledem k výše uvedenému soud shledal žalobu, co se týká jistiny, za důvodnou, a v tomto rozsahu ji zcela vyhověl. Soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení podle § 1970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. po uplynutí 30 denní lhůty ode dne doručení výzvy, tedy ode dne 2. 1. 2020, a ve zbývajícím rozsahu nárokovaných úroků z prodlení žalobu zamítl.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, jelikož její neúspěch byl v poměrně nepatrné částce. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.