Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 60/2021-61
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Aleksandrou Zubkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 16 180 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 22. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 100 Kč spolu s úrokem ve výši 1 656 Kč a částky 4 080 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 516 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 22. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 100 Kč spolu s úrokem ve výši 1 656 Kč a částky 4 080 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 516 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 10. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 100 Kč s úrokem ve výši 1 656 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 22. 9. 2019 do zaplacení a částky 4 080 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne 14. 9. 2019 smlouvu o úvěru číslo předala mu částku 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 1 656 Kč ve lhůtě do 21. 9. 2019. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, dále byl sjednán poplatek za písemnou upomínku k zaplacení dlužné částky ve výši 50 Kč. Žalovaný nezaplatil dosud ničeho. V doplnění žaloby ze dne 5. 11. 2020 žalobkyně uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy na základě skutečností tvrzených žalovaným, nadto žalobkyně měla již dřívější zkušenost s úvěrováním žalovaného, kdy žalovaný poskytnutý úvěr řádně a včas zaplatil. Žalobkyně uvedla, že prověřovala majetkovou situaci žalovaného rovněž v dostupných databázích dlužníků.
2. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě.
3. Jednání dne 21. 5. 2021 se zúčastnila pouze žalobkyně, žalovaný se k jednání nedostavil, ačkoli byl řádně a včas předvolán, svou neúčast neomluvil.
4. Z provedených listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.
5. Ze smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že byla uzavřena dne 14. 9. 2019 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným, téhož dne žalobkyně předala žalovanému v hotovosti částku 12 000 Kč Smluvní úrok z poskytnutého úvěru byl stanoven pevnou částkou 1 656 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni částku 13 656 Kč ve lhůtě do 7 dnů od uzavření smlouvy (tj. do 21. 9. 2019). Dále byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného s úhradou úvěru ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a poplatek 50 Kč za každou písemnou upomínku k zaplacení dlužné částky.
6. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, jehož převzetí žalovaný podepsal dne 14. 9. 2019, bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč, který byl splatný dne 21. 9. 2019 v částce 13 656 Kč (tj. spolu s úrokem ve výši 1 656 Kč), byla ujednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a poplatek za písemné upomínky ve výši 50 Kč za každou.
7. Z upomínky ze dne 5. 10. 2019 soud zjistil, že žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru číslo.
8. Z upomínky ze dne 31. 10. 2019 soud zjistil, že žalobkyně opakovaně písemně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru číslo.
9. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že dopisem ze dne 3. 9. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy číslo upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že předžalobní výzva byla zaslána žalovanému dne 3. 9. 2020.
10. Na základě výše uvedených listinný důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně předala dne 14. 9. 2019 žalovanému částku 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 1 656 Kč ve lhůtě do 21. 9. 2019. Žalovaný neuhradil dluh řádně a včas. Žalobkyně nepředložila soudu žádné důkazy na podporu tvrzení o úvěruschopnosti žalovaného, tj. neprokázala aktuální finanční situaci žalovaného v době uzavření smlouvy o úvěru.
11. Právně soud hodnotí věc takto. Žalobkyně nesplnila zákonnou povinnost, kterou jí dává § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve spojení s článkem 8 Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008 ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Dle názoru soudu k odbornému posouzení úvěruschopnosti žalovaného - spotřebitele nepostačí informace sdělené žalovaným během sjednávání úvěru, nezbytné je veškeré jeho příjmy a výdaje ověřit doložením příslušných dokumentů (pracovní smlouva, výplatní lístek, potvrzení o výši nájemného apod.). Žalobkyně v rámci tohoto řízení neprokázala, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného výše popsaným způsobem a následkem porušení této zákonem stanovené povinnosti je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy podle § 580 o. z., tj. její neplatnost od samého počátku, přičemž soud přihlíží k absolutní neplatnosti právního úkonu z moci úřední. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalovaný převzal od žalobkyně částku 12 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně dosud na tuto pohledávku nezaplatil ničeho, je tedy z neplatné smlouvy podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) povinen uhradit částku 12 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně podle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu od 22. 9. 2019 do zaplacení. Ve zbytku žalobního nároku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevzniklo právo na úhradu poplatků, úroků a smluvní pokuty.
12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř. “) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 516 Kč, přičemž tato částka představuje 48 % z celkové výše nákladů řízení žalobkyně (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 74 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 26 %). Náklady řízení žalobkyně jsou v celkové výši 5 242 Kč a představuje je zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna zástupce žalobkyně ve výši 2 680 Kč, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 600 Kč, cestovné ve výši 191 Kč a náhrada za promeškaný čas ve výši 200 Kč. Odměna a režijní paušály byly přiznány za 3 úkony právní služby před podáním žaloby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy k plnění), přičemž odměna za 1 úkon právní služby činí 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) – tj. 3 x 300 Kč a odměny za účast u jednání dne 21. 5. 2021 ve výši 1 780 Kč podle § 7 bodu 5 AT. Režijní paušál za 3 úkony právní služby před podáním žaloby činí 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT – tj. 3 x 100 Kč a režijní paušál za účast u jednání soudu činí 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně zastoupena stejným advokátem podává u zdejšího soudu větší množství žalob na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Tato věc nikterak nevybočovala z obvyklé náročnosti takto podávaných žalob. Cestovné bylo přiznáno podle § 13 odst. 1 AT ve spojení s vyhláškou č. 589/2020 Sb. za cestu na trase obec – obec a zpět, tj. 30 km, vozidlem s průměrnou spotřebou 7,1 l číslo km, při ceně benzinu 27,80 Kč a opotřebení 4,40 Kč/km a dále byla přiznána náhrada za čas promeškaný cestou k jednání soudu a zpět v rozsahu 2 půlhodin ve výši 200 Kč (tj. 2 x 100 Kč) podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 AT. Zástupce žalobkyně doložil soudu, že je plátcem daně z přiznané hodnoty, a proto soud podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. přiznal žalobkyni v rámci náhrady nákladů řízení rovněž částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ze všech nákladů krom soudního poplatku (tj. částku 771 Kč). Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně.
13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť soud zde neshledal důvody pro její prodloužení či pro stanovení plnění ve splátkách.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově, písemně, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.