Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 16/2021-32

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr Gabrielou Antonií Bartovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 18 651 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 821 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení od 15. 5. 2020 do 17. 9. 2020 ve výši 580,67 Kč, s úrokem z prodlení z částky 16 821 Kč ve výši 10 % ročně od 18. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 1 830 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 63,17 Kč a úrok z prodlení z částky 1 830 Kč ve výši 10 % ročně od 18. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 810,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 821 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení od 15. 5. 2020 do 17. 9. 2020 ve výši 580,67 Kč, s úrokem z prodlení z částky 16 821 Kč ve výši 10 % ročně od 18. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 1 830 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 63,17 Kč a úrok z prodlení z částky 1 830 Kč ve výši 10 % ročně od 18. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 810,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala soudu dne 18. 9. 2020 návrh, jímž se domáhala uložení povinnosti žalovanému k úhradě částky 18 651 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalovaný dle a násl. , , ve znění pozdějších předpisů, uzavřel se žalobkyní dne 15. 7. 2019 úvěrovou smlouvu číslo podpisem smlouvy se staly nedílnou součástí úvěrové podmínky, kdy uzavřením smlouvy žalovaný mimo jiné stvrdil, že se s nimi seznámil, všechna jejich ustanovení jsou mu srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá, souhlasí s nimi. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalovaného, v důsledku které přestal hradit poskytnutý úvěr, nebylo toto zapříčiněno nedostatečným prověřením jeho úvěruschopnosti. Žalobkyně poskytla žalovanému dle smlouvy, odst. 2 úvěrových podmínek úvěr 22 495 Kč. Žalovaný se zavázal jej řádně a včas splácet ve 24 pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené smlouvou, 937 Kč měsíčně. Dle smlouvy a úvěrových podmínek byla v jednotlivých splátkách zahrnuta příslušná část úvěru, případné pojištění, poplatky, úroky. První splátka je dle smlouvy splatná po měsíci od data poskytnutí úvěru, pokud kalendářní měsíc následující po poskytnutí úvěru neobsahuje pořadové číslo dne poskytnutí úvěru, je splatnost první splátky poslední den v tomto měsíci. K čerpání úvěru došlo 15. 7. 2019, s ohledem na výše uvedené je splatnost první splátky 15. 8. 2019. Datum splatnosti druhé a následujících splátek je patrno ze splátkového kalendáře. Úvěr byl úročen sazbou uvedenou ve smlouvě od 15. 7. 2019, tedy ode dne poskytnutí úvěru. Roční úroková sazba činila 0 % p. a. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil 5 674 Kč. To, jaká část úhrady byla započítána na úrok, jistinu, poplatky, je patrné ze splátkového kalendáře. Žalovaný porušil závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně využila oprávnění v odst. 4.2 úvěrových podmínek, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky při prodlení žalovaného se splacením alespoň dvou splátek nebo prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně úvěr zesplatnila k 30. 4. 2020, viz splátkový kalendář. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem z 30. 4. 2020, Výzva ke splacení celého úvěru, zaslán doporučeně poštou, viz podací arch České pošty. Žalovanému byla dle , , ve znění pozdějších předpisů, zaslána právním zástupcem žalobkyně předžalobní výzva k plnění, žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu a upozorněn, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání bez jakékoliv další výzvy. Žalovaný na výzvy nereagoval, po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku. Žalobkyně tak eviduje ke dni sepsání žaloby za žalovaným pohledávku 18 651 Kč sestávající z neuhrazené jistiny 17 421 Kč (součet neuhrazených položek jistina a zesplatněná jistina, viz rekapitulace Splátkového kalendáře), nákladů na vymáhání 230 Kč, smluvních pokut 1000 Kč. K přesnému výpočtu jistiny 17 421 Kč žalobkyně uvádí, že sestává z položek označených ve splátkovém kalendáři jako Jistina a Zesplatněná jistina. Jistina představuje součet nesplacených částí jistiny, které měly být uhrazeny v rámci pravidelných měsíčních splátek, předepsaných do zesplatnění úvěru, tedy do 30. 4. 2020, celkem 3 359 Kč. Zesplatněná jistina 14 062 Kč představuje částku jistiny, která by byla žalovaným uhrazena, kdyby byl celý úvěr uhrazen řádně a včas a na jejíž jednorázovou úhradu vznikl nárok zesplatněním úvěru dle odst. 4.2 úvěrových podmínek. Částka 17 421 Kč je tedy zcela tvořena částkou, kterou žalovaný čerpal a neuhradil. Částka 230 Kč, náklady na vymáhání, činí součet neuhrazených nákladů na vymáhání. Nárok žalobce na uhrazení nákladů na vymáhání vyplývá z odst. 5.2 úvěrových podmínek. S ohledem na účinnost , o spotřebitelském úvěru, tyto žalobkyně, od 1. 12. 2016, nadále požaduje jako účelně vynaložený náklad vzniklý v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 100 Kč pokud po procesu vymáhání prostřednictvím SMS, telefonátů a e-mailů byla žalovanému zaslána výzva k úhradě formou obyčejného psaní a ve výši 130 Kč v případě doporučeného psaní. Ke dni podání žaloby činí celková částka 230 Kč Smluvní pokuta 1000 Kč je požadována dle smlouvy (oddíl Důsledky nesplácení úvěru), podkapitoly odst. 5.2 úvěrových podmínek. Dle smlouvy a podkapitoly odst. 5.2 úvěrových podmínek byla žalobkyně oprávněna při prodlení s úhradou splátky naúčtovat smluvní pokutu 500 Kč. Při výši dlužné splátky nižší než 500 Kč, byla smluvní pokuta naúčtována pouze ve výši dlužné splátky. Pro k opakující se prodlení žalovaného s úhradou splátek byla smluvní pokuta do zesplatnění účtována celkem 1000 Kč. S ohledem na výše uvedené celková částka smluvních pokut činí 1000 Kč. Příslušenství představuje úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 643,84 Kč (kapitalizovaný od 15. dne po zesplatnění úvěru, z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut, do dne sepsání žalobního návrhu). Žalobkyně uplatňuje dle ., , ve znění pozdějších předpisů, nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši, celkem 643,84 Kč. Kapitalizovaný úrok z prodlení byl vypočten, jak je uvedeno ve splátkovém kalendáři od 15. dne po zesplatnění úvěru (tedy ode dne následujícího po uplynutí 14 denní lhůty uvedené ve Výzvě ke splacení celého úvěru ze dne 30. 4. 2020), tj. ode dne 15. 5. 2020, do dne 17. 9. 2020, tj. do dne sepsání návrhu, sazbou 10 % ročně z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut. Příslušenství dále představuje úrok z prodlení v zákonné výši od 18. 9. 2020 (ode dne následujícího po dni sepsání žalobního návrhu) do zaplacení z částky 18 651 Kč (jistiny, případných poplatků a smluvních pokut). Žalovanému byla dle , , ve znění pozdějších předpisů, zaslána předžalobní výzva k plnění, byl vyzván k úhradě celého dluhu, upozorněn, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání bez jakékoliv další výzvy.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

3. Soud dle a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení , odst. 2 směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne 15. 7. 2019 úvěrovou smlouvu číslo na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 22 495 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet ve 24 pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené smlouvou, tedy ve výši 937 Kč měsíčně. Roční úroková sazba byla uvedena ve výši 0 % p. a. /smlouva o úvěru na číslo 16 spisu/

7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný dne 15. 7. 2019 čerpal částku 22 495 Kč, následně uhradil celkem částku 5 674 Kč /výpis čerpání, splátek a úhrad na čl. 17 spisu/

8. Žalovanému byla adresována výzva ke splacení celého úvěru ze dne 30. 4. 2020 /výzva, podací arch na čl. 18, 19 spisu/

9. Žalovanému byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 21. 5. 2020, jehož obsahem je předžalobní výzva k úhradě dlužné částky. /předžalobní upomínka, podací arch na čl. 14, 15 spisu/

10. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

11. Žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne 15. 7. 2019 úvěrovou smlouvu číslo na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 22 495 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet ve 24 pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené smlouvou, tedy ve výši 937 Kč měsíčně. Roční úroková sazba byla uvedena ve výši 0 % p. a. Žalovaný dne 15. 7. 2019 čerpal částku 22 495 Kč, následně uhradil celkem 5 674 Kč. Žalovanému byla adresována výzva ke splacení celého úvěru ze dne 30. 4. 2020. Dále byl žalovanému adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 21. 5. 2020, jehož obsahem byla předžalobní výzva k úhradě dlužné částky.

12. Shora uvedené bylo zjištěno u listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaná žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovala, žádné důkazy nepředložila.

13. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení , , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ “).

14. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

15. Dle § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

16. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, , podle jehož platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Podle a 2 platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

22. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude rezervována finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovanému nebyly finanční prostředky poskytnuty ihned při uzavření smlouvy, nýbrž byly převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě.

23. Dále, s ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v  , neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu ,„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. , v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutno se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Žalovaný ve smlouvě o úvěru uvedl, že je zaměstnanec, jehož čistý příjem činí 13 300 Kč měsíčně. Ohledně výdajů žalovaného není ve smlouvě uvedeno ničeho. Žalobkyně tak nedostála své povinnosti řádně přezkoumat úvěruschopnost žalovaného a nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu neplatná.

24. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. -113 dospěl k závěru, že„ výklad předmětného ustanovení stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu o úvěru dle shledal absolutně neplatnou, pročež je tak nutno peněžní prostředky, které byly dány žalované k dispozici, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu a násl. o. z.

25. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla bezhotovostně převedena dne 15. 7. 2019 částka ve výši 22 495 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný na uvedenou částku plnil 5 674 Kč. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 16 821 Kč a je povinen toto plnění dle o. z. vrátit. Žalovaný tak byl zavázán k úhradě částky 16 821 Kč s příslušenstvím, když žalobkyni rovněž náleží dle ve spojení s  o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle ustanovení Žalovaný tudíž byl zavázán k úhradě úroku z prodlení z uvedené částky od 15. 5. 2020, když žalovaný měl vědomí o tom, že uvedenou částku musí vrátit, a nadále s ní nesmí disponovat. Za období od 15. 5. 2020 do 17. 9. 2020 (do data postoupení pohledávky) činí kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 16 821 Kč částku 580,67 Kč, ve zbytku byl kapitalizovaný úrok z prodlení zamítnut. Nadále bylo žalovanému uloženo uhradit úrok z prodlení z částky 16 821 Kč od 18. 9. 2020 (den podání žaloby) do zaplacení. V ostatních nárocích byl nárok žalobkyně shledán nedůvodným, proto byl v této části žalobní návrh zamítnut. Lhůta k plnění byla určena v souladu s 

26. O náhradě nákladů rozhodl soud dle Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem ve výši 18 651 Kč (100 %), přičemž úspěšnou byla pro částku ve výši 16 821 Kč (90,2 %), žalovaný byl úspěšný pro částku 1 830 (9,8 %). Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 90,2 % - 9,8 %, tedy 80,4 %. Při plném úspěchu ve věci by soud žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny za právní zastoupení ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle , bodu 2, odst. 5 písm. a), , d) , ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům dále přistupuje dle náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 252 Kč. Jelikož žalobkyně plný úspěch ve věci neměla, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů ve výši 80,4 % z částky 2 252 Kč, tedy odměnu ve výši 1 810,60 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.