Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
1 C 287/2020-57
Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr Evou Vyskočilovou v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem trvale anonymizována dvě slova číslo, PSČ, obec a číslo – část obce
pro zaplacení 4 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 500 Kč od 28. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 500 Kč od 6. 9. 2016 do 27. 1. 2020, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně titul. jméno jméno, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 500 Kč od 28. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 500 Kč od 6. 9. 2016 do 27. 1. 2020, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [jméno], advokáta.
1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech dne 15. 6. 2020 žalobu, ve které se domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že věřitel právnická osoba, reg. č. anonymizována dvě slova, postoupil žalobkyni pohledávku za žalovaným vzniklou ze smlouvy o půjčce, kterou žalovaný uzavřel se společností právnická osoba dne datum. Na základě uzavřené smlouvy původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč a bylo ujednáno, že žalovaný splatí úvěr do 5. 9. 2016. Původní věřitel poskytl úvěr prostřednictvím webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které byly ověřeny dne instrukcí zaslaných žalovanému elektronickou poštou. Žalovaný odsouhlasil na webovém rozhraní věřitele návrh smlouvy a VOP poskytnutí úvěru. Poté mu byl zřízen uživatelský účet s jedinečným přístupovým jménem a heslem a registrace tak byla dokončena. Poté byla elektronicky sjednána smlouva o úvěru, jejíž text žalovaný na svém uživatelském účtu odsouhlasil. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl vyplacen na účet žalovaného č. bankovní účet. Platba byla identifikována VS a to rodným číslem žalovaného. Žalovaný uhradil částku 500 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 4 500 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši od 6. 9. 2016 do zaplacení. Pohledávky za žalovaným nabyla žalobkyně postupní smlouvou ze dne 16. 12. 2019 uzavřené mezi společností právnická osoba, reg. č. anonymizována dvě slova, která dříve pohledávku nabyla od původního věřitele právnická osoba. Dne 22. 1. 2020 byla žalovanému právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní upomínka a oznámení o postoupení pohledávky.
2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému.
3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, k jednání se nedostavil, ač byl řádně předvolán ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, proto soud věc projednal a rozhodl podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti, vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobkyně svoji neúčast u jednání nařízeného na den 26. 5. 2021 omluvila a souhlasila s jednáním bez její přítomnosti.
4. Žalobkyně předložila prohlášení původního věřitele společnosti právnická osoba, z něhož se podává, že tato společnost poskytla žalovanému úvěr v částce 5 000 Kč, který byl vyplacen na bankovní účet č. bankovní účet a měl být splacen do 5. 9. 2016. Prohlášení je podepsáno zástupcem původního věřitele. Žalobkyně dále předložila potvrzení o provedené platbě, oznámení o postoupení pohledávky, standardní podmínky úvěrové smlouvy a standardní evropskou informaci o spotřebitelském úvěru. Žádná z listin neobsahuje písemný ani elektronický podpis žalovaného. Dle zprávy jméno příjmení příjmení z 8.12.2020 byl účet č. bankovní účet účtem žalovaného. Dle potvrzení o provedené platbě ze dne 4. 8. 2016 byla částka 5 000 Kč původním věřitelem na tento účet poukázána. Z postupní smlouvy ze dne 16. 12. 2019 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že žalobkyně pohledávku za žalovaným nabyla postoupením od předchozího věřitele společnosti právnická osoba, reg. č. anonymizována dvě slova. Dopisem ze dne 22. 1. 2020 podaným téhož dne k přepravě vyrozuměl žalovaného předchozí věřitel o tom, že pohledávku, kterou nabyl od původního věřitele postoupením, postoupil žalobkyni. Žalovaný byl vyzván zástupcem žalobkyně k vrácení žalované částky dopisem ze dne 22. 1. 2020.
5. V posuzovaném případě byla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku (dále jen„ občanský zákoník “) a též v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění zákona č. 43/2013 Sb. (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Dle ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, jinak je smlouva neplatná. Z předložených dokladů nevyplývalo, zda a jakým způsobem byla ověřena úvěruschopnost žalovaného. Soud provádí dokazování při jednání, řízení je ovládáno zásadou projednací, tedy tvrzení skutečností a navrhování důkazů tyto prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Aby soud předcházel vydání nepředvídatelných rozhodnutí, zákon ukládá soudu I. stupně povinnost účastníky poučit při jednání ve smyslu ustanovení § 118a , § 119a o.s.ř. . Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl uvedené poučení, jestliže soud věc projednal v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. . V souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, tedy že žalovaný odsouhlasil žalobou tvrzené znění smlouvy o úvěru. Ve věci bylo prokázáno, že částka 5 000 Kč byla připsána na účet žalovaného. Žalovaný, který se také k jednání nedostavil, netvrdil jiný důvod poskytnutí této částky. Původní věřitel jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku ). Soud není vázán právní kvalifikací nároku účastníky, ale skutková zjištění podřadí příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. V situaci, kdy prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se domáhá, nemůže soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovaného. V projednávané věci bylo doloženo provedení platby na jeho účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je tak možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku . Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne následujícího po uplynutí třídenní lhůty k plnění dle výzvy ze dne 22. 1. 2020 podané téhož dne k poštovní přepravě, když dle ustanovení § 573 občanského zákoníku se má za to, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání, tj. 25. 1. 2020. V řízení pak nebylo prokázáno jiné datum, kdy výzva došla žalovanému. Do prodlení se tak žalovaný dostal dne 28. 1. 2020. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se k jednání nedostavila, soud jí nemohl poskytnout poučení podle § 118a odst. 2 o.s.ř. o jiném právním posouzení žalovaného nároku. Důsledně tomu soud žalobu zamítl co do úroku z prodlení z této částky za dobu od 6. 9. 2016 do 27. 1. 2020.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.