Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 43/2021-64

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem JUDr Michalem Sýkorou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro: zapl. 20 255 Kč s přísl.

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 415 Kč se zákonným úrokem

z prodlení z této částky ode dne datum ve výši 9,75 % ročně do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 14 840 Kč a veškerého zbývajícího příslušenstvím žalované částky zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 415 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne [datum] ve výši 9,75 % ročně do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 14 840 Kč a veškerého zbývajícího příslušenstvím žalované částky zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 19 110 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 767,54 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 1 571,38 Kč, a dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 13 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, a dále úroku 19,34% ročně z částky 13 000 Kč od datum do zaplacení. Dále částky ve výši 1 145 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 84,21 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 226,02 Kč, a dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 881,82 Kč od datum do zaplacení ve výši 9 % ročně, a dále úroku 23,72% ročně z částky 881,82 Kč od datum do zaplacení, a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalované.

2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o úvěru ze dne datum číslo která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně tedy společností právnická osoba (dále i jen žalobkyně) a žalovanou. Na základě této smlouvy žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázal vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, úrok ve výši 840 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 2 400 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit půjčku včetně poplatku a úroku v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Dále ze smlouvy o úvěru ze dne datum číslo která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, tedy společností právnická osoba (dále jen právní předchůdce žalobce) a žalovanou. Na základě této smlouvy žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 13 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž odměnu za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč, úrok ve výši 2 600 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 5 200 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit úvěru včetně poplatků a úroku v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 390 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum.

3. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, vyslovil Okresní soud v Teplicích svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu sudu v obec; citované usnesení nabylo právní moci dne datum.

4. Soud nařídil na den datum jednání, přičemž žaloba byla žalované doručena do vlastních rukou (nikoliv fikcí) dne datum společně s usnesením, zda žalovaná souhlasí s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalovaná se k žalobě, ani k této výzvě nevyjádřila, proto zdejší soud mohl rozhodnout bez nařízení jednání. Soud však jednání na den datum nařídil, přičemž žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se nedostavila bez předchozí omluvy. Soud již opětovně žalobu žalované nezasílal, neboť žaloba již byla žalované doručena a Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, uvedl, že lze uzavřít, že podmínky pro vydání rozsudku pro uznání podle a jsou splněny i tehdy, jestliže usnesení podle vydal soud, který na základě následně vznesené námitky žalovaného vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil místně příslušnému soudu, který teprve rozsudek pro uznání vydal. Uvedené rozhodnutí lze vztáhnout i na účinky doručení žaloby.

5. Aktivní legitimace v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne datum, kdy nedílnou součástí převodu byly i žalované pohledávky.

6. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní (právním předchůdcem žalobkyně) a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět včetně poplatku a úroku v týdenních splátkách po 180 Kč v 58 týdenních splátkách. Měla být navrácena částka ve výši 10 440 Kč, přičemž tato částka zahrnuje jak jistinu, tak kapitalizovaný úrok ve výši 840 Kč se sazbou ve výši 23,72% ročně, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Žalovaná uhradila na svůj závazek částku ve výši 9 295 Kč.

7. Dále byla mezi žalobkyní (právním předchůdcem žalobkyně) a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět včetně poplatku a úroku v týdenních splátkách po 390 Kč v 60 týdenních splátkách. Měla být navrácena částka ve výši 23 400 Kč, přičemž tato částka zahrnuje jak jistinu, tak kapitalizovaný úrok ve výši 2 600 Kč se sazbou ve výši 19,34% ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč. Žalovaná uhradila na svůj závazek částku ve výši 4 290 Kč.

8. Soud z karet zákazníka (žalované) zjistil, že žalovaná uvedla, že je jí strhávána částka ve výši cca 3 300 Kč exekučně. Z přehledu exekucí nařízených Okresním soudem v Teplicích soud zjistil, že v době uzavírání smluv na žalovanou byly vedeny dvě exekuce. Ze zprávy soudního exekutora soud zjistil, že údaje o exekutoru, soudní exekutor v obec, požadavek na zapsání exekuce na žalovanou byl zapsán v centrální evidence exekucí nejpozději v datum (vymáhána jistina cca 1 200 Kč). Ze zprávy soudního exekutora údaje o exekutoru soud zjistil, že požadavek na zapsání exekuce byl do centrální evidence exekucí odeslán dne datum (jistina cca 61 000 Kč).

9. Podle , , v účinném znění (dále jen„ NOZ“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

15. Podle a 2 kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

16. Podle má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

17. Žalobkyně v žalobě uvádí, že posoudila schopnost žalované splácet úvěry. V tomto směru považuje soud tvrzení za nevěrohodné, neboť žalobkyně úvěr poskytla v datum a v datum, přičemž v roce rok byla na žalovanou jako povinnou nařízena exekuce, další exekuce byla nařízena v datum. Tedy před poskytnutím úvěrů byly na povinnou vedeny dvě exekuce, přičemž výše vymáhané jistiny (tj. bez příslušenství) byla cca 63 000 Kč.

18. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To žalobkyně nesplnila a tomu odpovídá i výsledek, neboť žalovaná uhradila pouze částku ve výši 4 290 a 9 295 Kč.

19. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

20. Výše uvedené závěry přijal též Ústavní soud např. ve svém nálezu ze dne datum

sp. zn. ústavní nález, v němž odkázal na závěry Nejvyššího soudu, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet.

21. Soud odkazuje na rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci spisová značka (právnická osoba proti údaje o účastníkovi), který vyslovil při výkladu článku 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ (dále jen„ směrnice“) závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele,

tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

22. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v  zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

23. V souzené věci žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, nejednala s odbornou péčí, když při posuzování úvěruschopnosti žalované nezjistila, ač tak deklarovala v žalobě, vedená exekuční řízení proti žalované, tedy žalobkyně nedostatečně posoudila schopnosti žalované poskytnutou částku splácet. Na tomto závěru nic nemění ani to, že žalovaná v kartách zákazníka uvedla údaj o strhávání peněz – nebylo žalobkyní zkoumáno kolik exekucí je na žalovanou vedeno a jaká je celková výše vymáhané částky.

24. Protože smlouvy o úvěrech jsou z výše popsaných důvodů v celém svém obsahu neplatné, je proto třeba provést vypořádání z neplatných smluv podle zásad o bezdůvodném obohacení. Žalobkyně poskytla žalované celkem částku ve výši 19 000 Kč (13 000 Kč a 6 000 Kč), dle žalobních tvrzení žalovaná uhradila celkem částku ve výši 13 585 Kč (9 295 Kč a 4 290 Kč).

25. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejich základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 5 415 Kč (19 000 Kč – 13 585 Kč), k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal.

26. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalované upomínku (oznámení o postoupení pohledávky) dne datum, potom se považuje za doručenou dne datum. Od této doby byla žalovaná povinna plnit do deseti dnů ode dne obdržení dopisu, tj. do datum (sobota), tedy od datum je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku přiznal i zákonné úroky z prodlení ode dne datum ve výši 9,75 % ročně.

27. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nemohl přiznat soud žalobkyni zbytek požadované jistiny, poplatky, ani úroky či úroky z prodlení, vyjma zákonných úroků uvedených v odstavci 26.

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení Úspěch soud poměřoval i co do úspěchu ohledně uplatněného úroku z prodlení (např. viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. ). Základem pro rozhodnutí je tedy míra úspěchu ve věci, resp. poměr, v jakém kdo z účastníků byl úspěšný. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 20 255 Kč a kapitalizovaného úroku 2 594 Kč. Soud žalobu zamítl ohledně částky 17 434 Kč. Úspěch žalobkyně tedy činí 24 %, úspěch žalované potom činí 76 %. Ve věci měla převažující úspěch žalovaná, které by tak podle náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalované

v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.