Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 168/2020-27

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní titul Kateřinou Starou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa, obec

o zaplacení 580 134,54 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 356 552,73 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 159 538,14 Kč, úroku ve výši 6,9 % ročně z částky 452 986,72 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 96 433,99 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 39 320 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá co do částky 24 723,67 Kč, úroku ve výši 11,9 % ročně z částky 52 726,55 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 406,55 Kč od datum do zaplacení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 8 465,55 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 356 552,73 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 159 538,14 Kč, úroku ve výši 6,9 % ročně z částky 452 986,72 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 96 433,99 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 39 320 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žaloba se zamítá co do částky 24 723,67 Kč, úroku ve výši 11,9 % ročně z částky 52 726,55 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 406,55 Kč od [datum] do zaplacení. V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 8 465,55 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala

po žalovaném zaplacení částky 516 090,87 Kč spolu s příslušenstvím s tím, že účastníci mezi sebou uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž podkladě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 534 000 Kč a žalovaný se v ní zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 6 211 Kč, jež byly splatné vždy 20. den v měsíci. Úroková sazba byla sjednána ve výši 6,90 % p.a. Žalovaný úvěr zcela vyčerpal, ale splátky řádně a včas nehradil. Poněvadž žalovaný ani po opakovaných výzvách dlužnou částku nezaplatil, prohlásila žalobkyně v souladu se smlouvou dluh ke dni datum za splatný a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila. Po zesplatnění žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalovaný byl žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky výzvou k plnění před podáním žaloby, přesto však nebyla dlužná částka uhrazena. Žalobkyně má za to, že jí vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která sestává z jistiny ve výši 452 986,72 Kč, běžného úroku ve výši 24 743,67 Kč, úroku z prodlení ve výši 36 260,48 Kč a poplatků ve výši 2 100 Kč. Dále žalobkyně požaduje úrok ve výši 6,9 % ročně z částky 452 986,72 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 452 986,72 Kč od datum do zaplacení.

2. Dále se žalobkyně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala

po žalovaném zaplacení částky 64 043,67 Kč spolu s příslušenstvím s tím, že účastníci mezi sebou uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž podkladě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč a žalovaný se v ní zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 180 Kč, jež byly splatné vždy 20. den v měsíci. Úroková sazba byla sjednána ve výši 11,90 % p.a. Žalovaný úvěr zcela vyčerpal, ale splátky řádně a včas nehradil. Poněvadž žalovaný ani po opakovaných výzvách dlužnou částku nezaplatil, prohlásila žalobkyně v souladu se smlouvou dluh ke dni datum za splatný a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila. Po zesplatnění žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalovaný byl žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky výzvou k plnění před podáním žaloby, přesto však nebyla dlužná částka uhrazena. Žalobkyně má za to, že jí vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která sestává z jistiny ve výši 52 726,55 Kč, běžného úroku ve výši 4 967,05 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 4 250,07 Kč a poplatků ve výši 2 100 Kč. Dále žalobkyně požaduje úrok ve výši 11,9 % ročně z částky 52 726,55 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 52 726,55 Kč od datum do zaplacení.

3. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že vycházela především z údajů uváděných žalovaným, z potvrzení žalovaného o výši pracovního příjmu a dále provedla kontrolu informací přes systém CBCB. Z potvrzení od zaměstnavatele bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán od datum u společnosti právnická osoba Z oznámení obec správy sociálního zabezpečení žalobkyně ověřila, že žalovaný pobírá invalidní důchod prvního stupně ve výši 4 921 Kč měsíčně. Dále žalobkyně zjistila, že žalovaný měl úvěr u jiné společnosti, kde splácel částku 3 427 Kč měsíčně. Žalobkyně tedy vycházela z celkového příjmu žalovaného ve výši 16 978 Kč, sestávající z příjmu ze zaměstnání ve výši 12 057 Kč a z invalidního důchodu ve výši 4 921 Kč. Žádné další výdaje žalovaný neuvedl. Žalobkyně tak stanovila výdaje žalovaného dle svého ekonomického modelu, který vychází z dat ČSÚ. Takto stanovené výdaje činily 6 019 Kč.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, proti žalobě proto ničeho nenamítal. K jednání soudu dne datum se bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti.

5. Ze smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že byla mezi účastníky uzavřena dne datum a na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 534 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit úroky z úvěru ve výši 6,90 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 6 211 Kč.

6. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne datum adresované žalovanému soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovaného, že na jeho úvěru dluh po splatnosti, vyzvala ho k úhradě tohoto dluhu do datum a poučila ho o svém právu požadovat okamžité splacení celého úvěru, jestliže nedojde k uhrazení uvedené dlužné částky do stanoveného termínu.

7. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne datum soud zjistil, že s ohledem na to, že nedošlo k uhrazení pohledávky žalovaného ve stanoveném termínu, rozhodla žalobkyně na základě předchozí upomínky, že celá jeho zbývající částka je ode dne datum splatná, a že ke dni datum žalovaný dluží celkovou částku 455 486 Kč.

8. Z transakční historie - podkladů pre súdne konanie ze dne datum má soud za prokázané, že dne datum došlo k čerpání úvěru ve výši 368 234 Kč ve prospěch účtu č. bankovní účet a dne datum k převodu částky 165 766 Kč ve prospěch úvěru u právnická osoba, a že zachycuje též jednotlivá zaúčtování splátek od žalovaného, jakož i zúčtování řádných úroků a úroků z prodlení. Veškeré splátky žalovaného na úvěr představují částku 177 447,27 Kč, jak soud ověřil ze záznamu splátek úvěru ze dne datum.

9. Z potvrzení žalovaného o výši jeho pracovního příjmu ze dne datum bylo zjištěno, že průměrný měsíční příjem žalovaného byl ve výši 12 057 Kč. Z oznámení obec správy sociálního zabezpečení ze dne datum soud zjistil, že žalovaný pobíral invalidní důchod prvního stupně ve výši 4 921 Kč měsíčně.

10. Ze smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že byla mezi účastníky uzavřena dne datum a na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit úroky z úvěru ve výši 11,90 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 1 180 Kč.

11. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne datum adresované žalovanému soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovaného, že na jeho úvěru je dluh po splatnosti ve výši 5 640 Kč, vyzvala ho k úhradě tohoto dluhu do datum a poučila ho o svém právu požadovat okamžité splacení celého úvěru, jestliže nedojde k uhrazení uvedené dlužné částky do stanoveného termínu.

12. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne datum soud zjistil, že s ohledem na to, že nedošlo k uhrazení pohledávky žalovaného ve stanoveném termínu, rozhodla žalobkyně na základě předchozí upomínky, že celá jeho zbývající částka je ode dne datum splatná, a že ke dni datum žalovaný dluží celkovou částku 54 903 Kč.

13. Z transakční historie - podkladů pre súdne konanie ze dne datum má soud za prokázané, že dne datum došlo k čerpání úvěru ve výši 60 000 Kč a že zachycuje též jednotlivá zaúčtování splátek od žalovaného, jakož i zúčtování řádných úroků a úroků z prodlení. Veškeré splátky žalovaného na úvěr představují částku 20 680 Kč, jak soud ověřil ze záznamu splátek úvěru ze dne datum.

14. Z potvrzení žalovaného o výši jeho pracovního příjmu ze dne datum bylo zjištěno, že průměrný měsíční příjem žalovaného byl ve výši 12 057 Kč. Z oznámení obec správy sociálního zabezpečení ze dne datum soud zjistil, že žalovaný pobíral invalidní důchod prvního stupně ve výši 4 921 Kč měsíčně.

15. Podle , (dále jen „“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle , zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZsÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 ZsÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle rozsudku SD EU ve věci OPR-Finance C číslo:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

19. Podle , 2 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Podle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Podle dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v . a ZsÚ pak optikou rozsudku SD EU ve věci OPR-Finance C číslo sankcionuje neschopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019 sp. zn. ), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti ( ). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

25. Stejně tak v rozhodnutí Ústavní soud ČR pod sp. zn. judikoval, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy, …. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“

26. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

27. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného půjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny (rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost aj.).

28. S ohledem na shora uvedené bylo k posouzení oprávněnosti nároku na vrácení poskytnutých úvěrů včetně příslušenství zapotřebí posoudit platnost smluv o úvěru i z hlediska toho, zda žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti tvrdila a prokázala. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného nesplnila. Žalobkyně si od žalovaného vyžádala informace o jeho příjmu, nicméně podstatné výdaje žalovaného nebyly blíže zjišťovány a ověřovány. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i k prověřování těchto tvrzení. Obezřetnost žalobkyně při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k tomu, že žalovaný neuvedl žádné výdaje, pouze z výpisu z aplikace krimi APS žalobkyně zjistila jiný úvěr žalovaného s měsíční splátkou ve výši 3 427 Kč. Navíc i z pouhého porovnání měsíčního příjmu žalovaného (16 978 Kč čistého), měsíční splátky úvěru (6 211 Kč) a žalobkyní stanovených výdajů (6 019 Kč) je zjevné, že žalovanému po zaplacení splátky úvěru na ostatní životní náklady (jídlo, energie, ošacení, volnočasové aktivity) zbylo celkem 4 748 Kč, což je částka naprosto nedostatečná.

29. Shora uvedená smlouva o úvěru číslo je tak s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nesplnila podmínky § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatná. Žalobkyně však poskytla žalovanému peněžní prostředky, které ji žalovaný v plném rozsahu nevrátil. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 356 552,73 Kč (vyplacená jistina ve výši 534 000 Kč mínus částka 177 447,27 Kč zaplacená žalovaným), žalobkyni také vrátit, co do této částky bylo žalobě vyhověno. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z částky, o niž se bezdůvodně obohatil, úrok z prodlení podle a ve spojení s , a to od datum do zaplacení ( a ).

30. Rovněž tak je absolutně neplatná shora uvedená smlouva o úvěru číslo s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nesplnila podmínky § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně však poskytla žalovanému peněžní prostředky, které ji žalovaný v plném rozsahu nevrátil. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 39 320 Kč (vyplacená jistina ve výši 60 000 Kč mínus částka 20 680 Kč zaplacená žalovaným), žalobkyni také vrátit, co do této částky bylo žalobě vyhověno. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z částky, o niž se bezdůvodně obohatil, úrok z prodlení podle a ve spojení s , a to od datum do zaplacení ( a ).

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 465,55 Kč, přičemž tato částka představuje 36,48 % z jejich celkové výše 23 206 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 68,24 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31,76 %). Tyto náklady tvoří soudní poplatek zaplacený dle položky 2 písm. c) sazebníku soudních poplatků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Praze.

Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí.