Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
4 C 24/2021-44
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem titul Janem Cejpkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 12 787 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 601 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky
8 186 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 210,20 Kč od 21. 11. 2018 do zaplacení.
III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 601 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 8 186 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 210,20 Kč od 21. 11. 2018 do zaplacení. III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 787 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) uzavřela dne 20. 9. 2017 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného zejména z prokázaného měsíčního příjmu a výdajů. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit společně s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a s inkasním poplatkem, tj. v celkové částce 18 186 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit ve 14 splátkách, přičemž první splátka byla splatná do 1 měsíce od podpisu smlouvy. Žalovaný svůj závazek řádně a včas nesplnil. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 7 210,20 Kč od 21. 11. 2018 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku na žalobkyni. Dne 26. 2. 2020 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručována do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) na adresu trvalého pobytu. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a o.s.ř. o.s.ř. , 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. ).
3. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 20. 9. 2017 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit kromě jistiny také úrok ve výši 963 Kč. Dále se žalovaný zavázal zaplatit úplatu za poskytnutí úvěru 4 000 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 723 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 500 Kč Celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit částku 18 186 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěr ve 14 měsíčních splátkách po 1 299 Kč měsíčně.
4. Ze žádosti o úvěr ze dne 20. 9. 2017 soud zjistil, že jako žadatel je uveden žalovaný, který žádá o úvěr ve výši 10 000 Kč, který bude splácet ve 14 měsíčních splátkách po 1 299 Kč. Dále je uvedeno, že žalovaný je zaměstnaný. Výše příjmu je uvedena částkou 24 917 Kč a výdaje částkami: 2 000 Kč na bydlení a energie, 2 000 Kč na dopravu, jídlo, 2 598 Kč na měsíční splátky dosavadních půjček a 5 057 Kč na měsíční splátky hypotečního úvěru. Jako celkové výdaje je uvedena částka 11 655 Kč. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z dokumentu„ informace pro spotřebitele“ soud zjistil, že jsou zde popsány podmínky úvěru. Úroková sazba je uvedena ve výši 15 % ročně.
5. Z pracovní smlouvy a dodatku ze dne 16. 2. 2015 soud zjistil, že jako zaměstnanec je uveden žalovaný a jako zaměstnavatel je uvedena společnost právnická osoba Pracovní poměr je sjednán na dobu určitou do 8. 3. 2014. Sjednaným druhem práce je strojírenský dělník – slévač. Z dodatku ze dne 16. 2. 2015 soud zjistil, že pracovní poměr žalovaného byl změněn na dobu neurčitou. Z výplatní pásky za období červen 2017 soud zjistil, že čistá mzda žalovaného činila 35 890 Kč. Z výplatní pásky za období červenec 2017 soud zjistil, že čistá mzda žalovaného činila 23 312 Kč. Z výplatní pásky za období srpen 2017 soud zjistil, že čistá mzda žalovaného činila 22 366 Kč.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a přílohy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalovanou pohledávku na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 2. 2020 a z podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 21 970,34 Kč a k úhradě nákladů ve výši 8 276 Kč.
7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným na základě předchozí žádosti žalovaného dne 20. 9. 2017 smlouvu o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr splácet, a to včetně poplatků a úroků sjednaných ve smlouvě. Žalovaný však úvěr řádně nehradil, a proto právní předchůdkyně žalobkyně dlužnou částku včetně poplatků a úroků v souladu s obchodními podmínkami a smlouvou zesplatnila. Žalovaný tak dosud dluží částku 12 787 Kč, která je tvořena dlužnou jistinou ve výši 7 210,20 Kč, dlužným úrokem ve výši 498,03 Kč, dlužným poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 508,53 Kč, dlužným poplatkem za sjednání úvěru ve výši 2 812,45 Kč a dlužným inkasním poplatkem ve výši 1 757,79 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného z pracovní smlouvy a z výplatních pásek. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. Následně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě předmětného dluhu.
8. Dle ustanovení § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Dle § 3 písm. a) tohoto zákona se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, dle písm. b) se věřitelem rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Dle § 9 odst. 1 pak věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle § 22 odst. 5 není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti nesplnil.
9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
10. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičkách smluv), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěry měly souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele půjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet půjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, dostupný na stránkách webová adresa). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se spokojila s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho příjmů i výdajů, zejména co se týče jeho již existujících závazků. Žalobkyně neprokázala, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným byly její právní předchůdkyní využity i další zdroje.
12. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako absolutně neplatnou dle ustanovení § 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru. Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smluv. K otázce absolutní neplatnosti smluv odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci sp. zn. C číslo. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila své pohledávky, včetně pohledávky za žalovaným, a že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 10 000 Kč. Žalovaný dle nesporovaných tvrzení žalobkyně uhradil na dlužnou částku celkem 5 399 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným či mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalovanému plnila její právní předchůdkyně. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil, když bezdůvodné obohacení vzniklé v souvislosti se smlouvou uzavřenou dne 20. 9. 2017 činí na straně žalovaného 4 601 Kč. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
13. Neprověří-li žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o úvěru v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru bonitu žalovaného (zejména s ohledem na jeho závazky existující již v době uzavření smlouvy dne 20. 9. 2017), stanoví soud dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru přiměřenou lhůtu pro splatnost jistiny. Žalovaný se potom dostane do prodlení teprve tehdy, nezaplatí-li jistinu v takovéto pariční lhůtě. S ohledem na výše uvedené soud zamítl žalobu ohledně úroků z prodlení, neboť žalovaný se ke dni vydání tohoto rozsudku nedostal do prodlení se zaplacením jistiny.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Úspěch účastníků ve věci byl poměrově stejný. Vzhledem k tomu nebylo žádnému z účastníků řízení mu právo na náhradu jejich nákladů přiznáno.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.