Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 43/2021-28

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní titul Janou Tihelkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 8.016 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.000 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do poplatku ve výši 1.344 Kč, co do smluvní pokuty ve výši 672 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 151,48 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1.489 Kč k rukám titul. jméno příjmení, advokátky sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.000 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do poplatku ve výši 1.344 Kč, co do smluvní pokuty ve výši 672 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 151,48 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1.489 Kč k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 26. 10. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8.016 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 151,48 Kč za období od 7. 7. 2020 do 26. 10. 2020 z částky 6.000 Kč a zákonného úroku z prodlení běžícího z částky 6.000 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení s tím, že žalobkyně, ještě pod původní obchodní firmou, a žalovaný uzavřeli dne 22. 6. 2020 prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru číslo kdy se žalovaný nejprve registroval na internetových stránkách žalobkyně webová adresa a k prokázání totožnosti předložil kopii svého průkazu a výpisu z účtu. Následně požádal o poskytnutí úvěru. Žalobkyně tak posuzovala úvěruschopnost výpisem z účtu, výplatními lístky a výpisem z databáze poskytovatelů EUCB nebo CRIF. Z těchto údajů vyplynula dostatečná výše příjmů žalovaného ke splácení. Následně byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 6.000 Kč, který se zavázal splatit nejpozději do 6. 7. 2020 společně s poplatkem ve výši 1.344 Kč, přičemž jak jistinu, tak poplatek nezaplatil a od 7. 7. 2020 je tak v prodlení. V souladu s článkem IX.1.a. smlouvy vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 6.000 Kč za období od 7. 7. 2020 do 26. 10. 2020 v celkové výši 672 Kč. Přes předžalobní upomínku žalovaný nezaplatil ničeho.

2. Okresní soud v Bruntále vydal dne datum rozhodnutí pod číslo jednací elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, zrušen.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.

4. Žalobkyně podáním ze dne 26. 2. 2021 k výzvě soudu týkající se zkoumání úvěruschopnosti žalovaného upřesnila, že zákon neupravuje žádná kritéria pro posuzování úvěruschopnosti, naopak používá neurčité pojmy a lze tak mít za to, že posouzení má být přiměřené k výši úvěru a jeho splatnosti. Rozdílně by tak mělo být přistupováno k věci v případě úvěru ve výši 6.000 Kč, splatného v 14 dnech a úvěrů několikanásobně vyšších. Žalovaný pracoval v lesnictví a žalobkyni předložil faktury, z nichž vyplývá příjem z podnikání v řádu desítek tisíc. Proto takové příjmy žalovaného lze mít za dostatečné. Žalovaný navíc neprocházel databázemi a vyplynulo tak, že nemá žádné úvěry po splatnosti. Žalobkyně tak měla úvěruschopnost za dostatečně za prokázanou.

5. Soud nařídil jednání na den 29. 4. 2021, z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého zástupce omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem podle .

6. Z faktury číslo z kopie občanského průkazu včetně fotografie, z faktury číslo z výpisu EUCB a CRIF, z faktury číslo – 2020, z předžalobní upomínky, z výpisu z účtu žalobkyně, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne 22. 6. 2020 prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut jednorázový bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 6.000 Kč, který byl téhož dne zaslán na bankovní účet žalovaného a který měl být uhrazen do 14 dnů spolu s poplatkem ve výši 1.344 Kč. Úroková sazba byla dle smlouvy nulová, roční procentní sazba nákladů pak činila 19. 935 %. K žádosti žalovaný doložil kopii občanského průkazu, potvrzení o existenci účtu, z něhož vyplynulo, že je žalovaný vlastníkem běžného účtu u obec anonymizováno a že v červnu 2020 na tento účet přišla částka 13.101 Kč a odešla v zásadě stejná částka. Žalovaný neprocházel registrem CRIF. Z výpisu z registru EUCB vyplývá, že žalovaný neměl žádný úvěr a že byly zamítnuty půjčky, o které žádal dne 2. 6. 2020. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 14. 10. 2020 ze strany právní zástupkyně žalobkyně. K žádosti žalovaný doložil fakturu číslo vystavenou dne 15. 1. 2020 a splatnou dne 14. 1. 2020 na částku 64.000 Kč, kterou fakturoval odběrateli jméno příjmení za práce v lesnictví. Stejnému subjektu fakturoval dne 12. 12. 2019 se splatností dne 20. 12. 2019 částku 80.000 Kč a dále byla doložena faktura vystavená dne 6. 4. 2020 se splatností téhož dne na částku 24.145 Kč vůči dalšímu subjektu.

7. Podle ustanovení , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení , , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle ustanovení , 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ustanovení , , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle ustanovení , , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení a násl. , ale toliko smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení a násl. , neboť smlouvou nebyly sjednány úroky jako nezbytná součást a náležitost smlouvy o úvěru. Každopádně na základě předložené smlouvy uzavřené prostředky komunikace na dálku, tedy bez přímého podpisu účastníků, byla žalovanému poskytnuta částka 6.000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 1.344 Kč do 14 dnů od poskytnutí finančních prostředků, když převod finančních prostředků na účet žalovaného byl řádně prokázán.

14. Smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou podléhající , který ukládá poskytovatelům povinnost zkoumat úvěruschopnost klientů, tedy schopnost úvěr řádně splácet. Z listin předložených žalobkyní vyplynulo, že žalobkyně provedla lustraci žalovaného v různých databázích, z nichž vyplynulo, že žalovaný nemá žádné splatné závazky a zároveň žalovaný jako doklad o svých příjmech předložil faktury vystavené jím v posledních 6 měsících na celkovou částku 175.145 Kč. Tím zkoumání ze strany žalobkyně skončilo. Žalobkyni nezajímalo, resp. žádným způsobem nezkoumala výdajovou stránku žalovaného a především i samotné příjmy fakturované žalovaným jsou příjmy tzv. hrubými, aniž by bylo zřejmé, jakého faktického příjmu žalovaný dosahuje. Ostatně z výpisu z účtu vyplynulo, že částky přicházející na tento účet jsou spíše nižšího charakteru. V neposlední řadě argument žalobkyně o tom, že zkoumání úvěruschopnosti by mělo být závislé na výše úvěru a její splatnosti by se mohlo zdát logické, avšak již tento projednávaný případ ukazuje, že takto postupovat nelze. I zde je zřejmé, že žalovaný předložil doklady o příjmech ve výši 175.000 Kč za dobu 6 měsíců, avšak přesto si musel vzít úvěr z tohoto pohledu v zanedbatelné výši 6.000 Kč, na jehož splácení, jak se ostatně ukázalo, nemá. Nelze tak rezignovat na povinnosti stanovené , který navíc v případě výše úvěru, na kterou se uvedená povinnost vztahuje, tuto snížil oproti předcházejícímu pod 5.000 Kč. Je tedy zřejmé, že úmyslem zákonodárce bylo zkoumat úvěruschopnost u všech úvěrů bez ohledu na jejich výši. Z uvedeného důvodu tak soud dospěl k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti ze strany žalobkyně neodpovídá kritériím uvedeným v  zákona o spotřebitelském úvěru a smlouva je proto neplatná, jak předvídá citované ustanovení téhož zákona. Neplatnost pak je absolutní v souladu s judikaturou evropských soudů a vyšších českých soudů, kterou byl překonán nesoulad českého zákona s evropskými předpisy. V souladu s ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru, pak žalobkyni náleží jistina ve výši 6.000 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení, který byl žalobkyni přiznán po zaslání předžalobní upomínky, což soud považuje za přiměřenou dobu k tomu, aby žalovaný započal s plněním.

15. Vzhledem k neplatnosti smlouvy tak soud nemohl žalobkyni přiznat nároky plynoucí ze smlouvy, a sice poplatek ve výši 1.344 Kč a smluvní pokutu ve výši 672 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení do doby zaslání předžalobní upomínky. V tomto rozsahu tak musela být žaloba zamítnuta, jak vyplývá z výroku II. tohoto rozsudku.

16. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení a a přičemž s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu přiznal právo na náhradu nákladů řízení žalobkyni v plné výši. O náhradě nákladů rozhodoval soud dle , v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč dle (předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis podání) a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení celkem činí 1.489 Kč. Podle ustanovení , jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.

17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).