Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 15/2021-42

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr Petrou Pipkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 78 425,39 Kč s příslušenstvím

takto:

I. V částce 1 476 Kč, v kapitalizovaném úroku ve výši 7 024 Kč, v úroku ve výši 28,88 % ročně z částky 876 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení a v zákonném úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 476 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení, se řízení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 71 310,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 71 310,96 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení, a to ve splátkách po 10 000 Kč měsíčně, splatných vždy ke každému 15. dni měsíce předem, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

III. V částce 5 638,43 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 237,31 Kč, s úrokem ve výši 28,88 % ročně z částky 76 319,39 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 364,92 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 638,43 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 439,77 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. V částce 1 476 Kč, v kapitalizovaném úroku ve výši 7 024 Kč, v úroku ve výši 28,88 % ročně z částky 876 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení a v zákonném úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 476 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení, se řízení zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 71 310,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 71 310,96 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení, a to ve splátkách po 10 000 Kč měsíčně, splatných vždy ke každému 15. dni měsíce předem, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. III. V částce 5 638,43 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 237,31 Kč, s úrokem ve výši 28,88 % ročně z částky 76 319,39 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 364,92 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 638,43 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 439,77 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 78 425,39 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 11. 2. 2019 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru. Žalobkyně dodala, že před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného přezkoumáním údajů jako je věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, způsob bydlení žalovaného a také nahlédnutím do externích úvěrových registrů. Výsledkem bylo stanovení limitu nejvyšší měsíční splátky, kterou je žalovaný schopen hradit bez rizika předlužení. Žalobkyně umožnila žalovanému čerpat úvěr formou opakovaného čerpání z úvěrového rámce sjednaného ve výši 80 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,79 % z výše jednaného úvěrového rámce splatných vždy k 20. dni v měsíci. Ve smlouvě byla sjednána i smluvní pokuta ve výši 500 Kč v případě prodlení se zaplacením splátky, přičemž žalobkyně požaduje tuto smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. Žalovaný vyčerpal celkem 80 000 Kč, ale sjednané splátky nehradil řádně, když uhradil pouze 28 500 Kč. Žalobkyně proto ke dni 15. 7. 2020 zesplatnila celý neuhrazený úvěr a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Žalovaný svůj dluh neuhradil a dluží žalobkyni částku 78 425,39 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 77 195,39 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 230 Kč (100 Kč za písemnou upomínku a 130 Kč za doporučené psaní) a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč (500 Kč za prodlení s úhradou jedné splátky). Žalovanému byla zaslána výzva ze dne 10. 8. 2020, kterou byl vyzván k zaplacení částky 90 929,24 Kč. Podáním ze dne 29. 4. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět z důvodu, že žalovaný uhradil částku 3 500 Kč dne 14. 10. 2020 a dále dne 28. 12. 2020 částku ve výši 5 000 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil až při jednání. Při jednání uvedl, že nerozporuje uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru ani výši splátek. Dále uvedl, že předmětnou smlouvu uzavíral přes internet a žalobkyni neposílal žádné doklady o svých příjmech a žalobkyně je ani nepožadovala. Žalobkyně řádně omluvila svoji nepřítomnost u jednání, soud proto věc projednal a rozhodnul podle , (dále jen „“), bez přítomnosti žalobkyně.

3. Ze smlouvy o úvěru s opakovaným čerpáním číslo soud zjistil, že ta byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne 11. 2. 2019 v elektronické podobě, když na místě podpisu klienta byl uveden specificky vygenerovaný kód. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že byl sjednán úvěrový rámec ve výši 80 000 Kč, z něhož byl žalovaný oprávněn opakovaně čerpat do výše tohoto limitu. Žalovaný byl povinen vyčerpaný úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, které byly v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami, jež byly nedílnou součástí smlouvy, stanoveny ve výši 2,79 % z úvěrového rámce se splatností do 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání úvěru. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 28,88 % ročně z dlužné částky a dále smluvní pokuta ve výši 500 Kč v případě nezaplacení splátky. Součástí smlouvy bylo rovněž prohlášení žalovaného, v rámci kterého uvedl, že je rozvedený, vlastní dům nebo byt a má příjem z podnikání ve výši 60 000 Kč měsíčně a příjem ostatních členů domácnosti činí 20 000 Kč. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný začal úvěr čerpat ke dni 12. 2. 2019, kdy vyčerpal částku 80 000 Kč. Z tohoto výpisu rovněž vyplývá, že žalovaný nesplácel sjednané splátky řádně a včas, když uhradil pouze 28 500 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky několikrát vyzýván. Nicméně pro opakované porušení platebních povinností žalovaného žalobkyně nakonec využila svého oprávnění dle čl. 7 úvěrových podmínek a dopisem ze dne 15. 7. 2020 zesplatnila celý neuhrazený úvěr a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. K úhradě dlužné částky byl žalovaný opětovně vyzván předžalobní výzvou ze dne 10. 8. 2020 (dle podacího archu odeslanou žalovanému téhož dne). Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá, že žalovaný dluží na jistině úvěru částku 77 195,39 Kč, na nákladech na vymáhání částku 230 Kč a na smluvních pokutách 1 000 Kč. Oprávněnost žalobkyně požadovat náhradu nákladů spojených s vymáháním a úhradu smluvní pokuty soud dovozuje z čl. 9 úvěrových podmínek. Soud však zjistil, že žalovaný ke dni podání žaloby svůj dluh neuhradil.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 11. 2. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, ve které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 80 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet měsíčními splátkami v minimální výši 2,79 % z úvěrového rámce. Ve smlouvě byla sjednána i smluvní pokuta ve výši 500 Kč za prodlení se splátkou, přičemž žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. Žalovaný vyčerpal 12. 2. 2019 celou částku úvěru ve výši 80 000 Kč. V průběhu trvání úvěru žalovaný uhradil částku 28 500 Kč. Žalobkyně dopisem ze dne 15. 7. 2020 zespaltnila zbytek úvěru z důvodu nezaplacení splátek žalovaným. Dne 10. 8. 2020 zaslala žalovanému výzvu k zaplacení před podáním žaloby. Žalovaný dále uhradil částku 3 500 Kč dne 14. 10. 2020, tedy před podáním žaloby, a dále dne 28. 12. 2020 částku ve výši 5 000 Kč, tedy po podání žaloby.

5. Dle ustanovení , (dále jen „“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení a 2 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná.

9. Soud na závazkový vztah mezi účastníky vedle obecných ustanovení aplikoval i shora uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný vystupoval v postavení spotřebitele (nejednal v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání). Věřitel je dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru povinen při poskytování spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak věřitel vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Věřitel však musí při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr postupovat s takovou obezřetností, že se nespoléhá pouze na tvrzení spotřebitele, ale jeho tvrzení si sám prověří například nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (k uvedeným závěrům viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Z výše uvedeného vyplývá, že úvěr tedy může být poskytnut pouze za situace, kdy je z informací zjištěných věřitelem zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit, jinak je smlouva o úvěru neplatná. Jak bylo uvedeno výše, v postupu žalobkyně při prověřování úvěruschopnosti žalovaného byly shledány nedostatky, které vedou k závěru, že jsou dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet stanovené měsíční splátky bez rizika předlužení. Nelze tedy učinit jiný závěr než ten, že žalobkyně nesplnila svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí zjistit schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Soud proto v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru konstatuje, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla uzavřena platně. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

10. V řízení však bylo prokázáno, že žalovaný z prostředků žalobkyně skutečně vyčerpal částku 80 000 Kč. Z důvodu výše vyslovené absolutní neplatnosti smlouvy tak v úvahu přichází vyhovění žalobě v rozsahu, v němž je žalovaný povinen vrátit žalobkyni peněžní prostředky, jimiž se v souladu s  bezdůvodně obohatil. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný na čerpaný„ úvěr“ hradil částečně částkou 28 500 Kč, dne 14. 10. 2020 částkou 3 500 Kč a dne 28. 12. 2020 částkou 5 000 Kč. Bezdůvodné obohacení pak představuje rozdíl mezi fakticky čerpanými peněžními prostředky a částečnými úhradami žalovaného. Soud splátku 3 500 Kč započítal na úhradu úroku z prodlení v částce 1 343,51 Kč a jistiny ve výši 77 195,39 Kč, přičemž jistina poté činila částku 75 038,90 Kč. Soud dále započítal splátku 5 000 Kč na úrok z prodlení ve výši 1 272,06 Kč a jistinu ve výši 75 038,90 Kč, přičemž jistina poté činila částku 71 310,96 Kč.

11. Soud výrokem I. zastavil řízení v částce 1 476 Kč, v kapitalizovaném úroku ve výši 7 024 Kč, v úroku ve výši 28,88 % ročně z částky 876 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení a v zákonném úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 476 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení, a to z důvodu částečného zpětvzetí žaloby.

12. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku přiznal žalobkyni jistinu ve výši 71 310,96 Kč společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s  ve spojení s ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky od 29. 12. 2020 do zaplacení. Soud přiznal žalovanému možnost splácet žalobkyni dlužnou částku v pravidelných měsíčních splátkách po 10 000 Kč pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení kterékoliv z nich, a to s ohledem na finanční a sociální poměry žalovaného.

13. Výrokem III. tohoto rozsudku poté soud zamítnul žalobu ohledně částky 5 638,43 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 237,31 Kč, úroku ve výši 28,88 % ročně z částky 76 319,39 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 364,92 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 638,43 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení. K částečnému zamítnutí žaloby soud přistoupil také s přihlédnutím k tomu, že vzhledem k neplatnosti smlouvy ex-tunc a neexistenci jiného platného smluvního ujednání nelze uzavřít, že by mezi stranami byly platně sjednány jakékoliv další platby, jako náklady na vymáhání či smluvní pokuta.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , neboť žalobkyně měla ve věci jen částečný úspěch. Soud pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení zohlednil částečný úspěch žalovaného představovaný částkou 27 571,60 Kč, který ve vztahu k úspěchu žalobkyně představovaný částkou 78 357,97 Kč, představuje úspěch 26,03 % z celkového předmětu řízení, čemuž odpovídá úspěch žalobkyně 73,97 %. Žalobkyně tak má ve smyslu vůči žalovanému, po započtení jeho procesního úspěchu, právo na náhradu 47,94 % jí vzniklých nákladů řízení. V případě plného úspěchu žalobkyně ve věci by jí náležela náhrada nákladů řízení podle , jenž by představovalo právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání předžalobní výzvy a žaloby) ve výši 3x 4 260 Kč podle a a d) , advokátního tarifu (dále jen„ AT“), když tarifní hodnota dle AT činí 78 425,39 Kč. Dále by žalobkyni náležel třikrát režijní paušál po 300 Kč podle AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 2 872,80 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 3 138 Kč Celkem by tak náklady řízení na straně žalobkyně činily 19 690,80 Kč. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni poměrnou, žalobkyni dle úspěchu v řízení přiznanou částečnou náhradu nákladů řízení (47,94 %) ve výši 9 439,77 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.