Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 94/2021-30
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem titul Markem Heczkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 72 182,25 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 135 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 4. 12. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 57 047,25 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 24 921 Kč od 4. 12. 2020 do zaplacení ve výši 0,1 % denně a s úrokem z prodlení z částky 15 468,31 Kč ve výši 8,25 % ročně od 4. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 135 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 4. 12. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 57 047,25 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 24 921 Kč od 4. 12. 2020 do zaplacení ve výši 0,1 % denně a s úrokem z prodlení z částky 15 468,31 Kč ve výši 8,25 % ročně od 4. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 7. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 72 182,25 Kč spolu s 8,25% úrokem z prodlení z částky 30 603,31 Kč od 4. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 24 921 Kč od 4. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 28. 7. 2020 uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Úvěr byl poskytnut na dobu 72 měsíců, žalovaný jej měl splatit včetně sjednaného úroku ve výši 17 041 Kč formou 72 splátek po 514 Kč vždy k 15. dni v měsíci. Úrok byl sjednán ve výši 23 % ročně. Dále dle žalobkyně si účastníci sjednali doplňkové služby, a to„ PODPORA“ a„ inkasní služba“ za poplatek ve výši 269 Kč, resp. 82 Kč měsíčně. Žalovaný úvěr řádně nesplácel a do prodlení se dostal s úhradou splátky splatné dne 15. 9. 2020. Žalobkyně proto rozhodla o zesplatnění celého úvěru dne 21. 10. 2020, kdy k tomuto dni dlužná částka činila 72 234,80 Kč (jistina úvěru 19 868,87 Kč, úroky 16 657,94 Kč, poplatek za inkasní službu 5 822 Kč, poplatky za službu PODPORA 4 331 Kč + 7 384 Kč + 7 384 Kč, náklady na upomínání 800 Kč, smluvní pokuty 49,39 Kč, 3,44 Kč (tyto nebyly žalobou uplatněny) a 9 934,44 Kč, přičemž byla zohledněna úhrada 865 Kč). Smluvní pokuta byla sjednána ve smlouvě, a to ve výši 50 % z dosud nesplacené výše jistiny. Ve smlouvách o doplňkových službách byla sjednána sazba smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně dále tvrdila, že smlouva byla uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Dále žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet pravidelné splátky úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.
3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 28. 7. 2020 číslo včetně příloh číslo až 7, detailů pohybu na účtu č. bankovní účet ze dne 29. 7. 2020, instrukcí k uzavření smlouvy, souhlasu s inkasem, potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce ze dne 29. 7. 2020, potvrzení o úhradě dluhu ze dne 29. 7. 2020, upomínek ze dne 20. 9. 2020 a 5. 10. 2020 včetně podacích lístků z týchž dnů, zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínky s oznámením o převzetí právního zastoupení ze dne 21. 10. 2020 včetně plné moci a podacího archu z téhož dne, seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů ke dni 17. 5. 2018, znaleckého posudku číslo ze dne 7. 5. 2018, článku "Člověk v tísni zveřejnil velké srovnání poskytovatelů půjček. Rozdíl v sankcích může činit až pětinásobek", auditní zprávy produktu - spotřebitelského úvěru, výsledků nahlížení do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, nebankovního registru a evidence neplatných dokladů, fotokopie občanského průkazu a rodného listu žalovaného, výpisu z osobního účtu žalovaného za duben, květen a červen 2020, dopisu ze dne 18. 11. 2019, smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 27. 7. 2020 číslo detailů pohybu na účtu ze dne 27. 7. 2020 a potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce ze dne 27. 7. 2020. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.
5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi účastníky má soud za prokázané z listiny označené jako smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo (ze které je patrný obsah smluvního ujednání) a dále ze skutečnosti, že žalobkyně disponuje fotokopií občanského průkazu a rodného listu žalovaného a výpisy z jeho bankovního účtu za dva měsíce. Je tedy zřejmé, že účastníci jednali o uzavření smlouvy a za situace, kdy žalovaný nerozporoval obsah smlouvy, má soud za to, že smlouva byla uzavřena v tom obsahu, v jakém byla zachycena v listině, kterou předložila soudu žalobkyně. Z obsahu smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno následující: žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč s tím, že částka 4 000 Kč bude započtena jako poplatek na náklady poskytovatele úvěru a částka 5 567 Kč bude vyplacena na bankovní účet žalovaného a částka 10 433 Kč bude vyplacena ve prospěch žalobkyně z titulu úhrady závazků žalovaného vůči žalobkyni ze smlouvy číslo ze dne 27. 7. 2020. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 23 % ročně. Úvěr byl poskytnut na dobu 72 měsíců, kdy celková splátka činila 865 Kč měsíčně (splátka jistiny a úroku 514 Kč, inkasní služba 82 Kč, PODPORA 269 Kč). Celkem tak žalovaný měl zaplatit 62 220 Kč. Dle článku 5.5 smlouvy byla žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru pokud žalovaný neuhradí dlužnou částku ani po dvou upomínkách. V tom případě se úroky stávají součástí jistiny. Dále účastníci si pro tento případ sjednali smluvní pokutu ve výši 50 % zůstatku jistiny. Dle článku 5.4 smlouvy byl sjednán poplatek za první upomínku ve výši 300 Kč a za druhou upomínku ve výši 500 Kč vždy k úhradě konkrétní dlužné částky. Nedílnou součástí smlouvy byly mezi jinými přílohy číslo až 7, přičemž příloha číslo je smlouva o inkasní službě a příloha číslo je smlouva o zřízení doplňkové služby„ PODPORA“. Obě smlouvy o doplňkových službách jsou nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru a řídí se zákonem o spotřebitelském úvěru v platném znění. Poskytnutí úvěru žalovanému dle shora uvedené úvěrové smlouvy má soud za prokázané výpisem z účtu žalobkyně, ze kterého je patrné, že dne 29. 7. 2020 byla poskytnuta částka 5 567 Kč na účet č. bankovní účet, jehož majitelem je žalovaný a částka 10 433 Kč na účet žalobkyně s variabilním symbolem číslo. Upomínkou číslo ze dne 20. 9. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné splátky dle smlouvy o úvěru číslo O úhradu stejné částky byl žalovaný žalobkyní upomínán v upomínce číslo ze dne 5. 10. 2020 Tyto upomínky byly dle podacích lístků odeslány jako doporučené zásilky na adresu žalovaného, a to v den vyhotovení těchto upomínek. Dopisem ze dne 21. 10. 2020 sdělila žalobkyně žalovanému, že došlo k zesplatnění úvěru dle smlouvy o úvěru číslo to z důvodu prodlení s úhradou splátky splatné dne 15. 9. 2020. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky z této úvěrové smlouvy v celkové výši 72 234,80 Kč. Tento dopis byl dle podacího lístku odeslán jako doporučená zásilka na adresu žalovaného dne 21. 10. 2020. Ze seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů bylo zjištěno, že žalobkyně byla ke dni 17. 5. 2018 evidována Českou národní bankou jako poskytovatel nebankovních spotřebitelských úvěrů. Uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky dne 27. 7. 2020 a vyplacení úvěru dle této smlouvy žalovanému (který byl splacen z úvěru poskytnutého ze smlouvy číslo) bylo prokázáno písemným vyhotovením této smlouvy a výpisem z účtu žalobkyně ze dne 27. 7. 2020.
6. Z dotazníku k posouzení bonity žadatele, přílohy úvěrové smlouvy, bylo zjištěno, že žalovaný vůči žalobkyni čestně prohlásil, že dosahuje čisté měsíční mzdy ve výši 23 787 Kč (dělnická profese v anonymizováno – právnická osoba), jeho náklady činí 3 000 Kč měsíčně na bydlení a 6 800 Kč na spotřebitele, jednorázové závazky činí 10 000 Kč, sportovní sázky 10 934 Kč. Z výsledků nahlížení do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, nebankovního registru a evidence neplatných dokladů bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy s žalovaným zjišťovala, zda žalovaný je v insolvenci, zda má dluhy evidované v nebankovním registru, zda je vůči němu vedena exekuce a zda osobní doklady předložené žalovaným jsou evidovány Ministerstvem vnitra jako neplatné. Výsledky pátrání byly negativní. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného bylo zjištěno, že zůstatek na účtu činil k 1. 4. 2020 + 2,37 Kč, k 1. 5. 2020 + 5,05 Kč, k 1. 6. 2020 + 121,66 Kč a k 30. 6. 2020 + 5104,24 Kč, na účet byla poukázána mzda od anonymizováno – anonymizováno ve výši 27 610 Kč v dubnu, 23 109 Kč v květnu a 20 643 Kč v červnu, dne 25. 6. 2020 na účet byla připsána částka 2 x 5 000 Kč jako půjčka od anonymizováno. V období od 14. 4. 2020 do 16. 4. 2020 z účtu odešlo 23 plateb v celkové výši 27 345 Kč společnosti betor.cz, v květnu 2020 tři platby společnosti tipsport.net v celkové výši 300 Kč a červnu 2020 11 plateb společnosti betor.cz ve výši celkem 2 059 Kč a 15 plateb právnická osoba v celkové výši 2 300 Kč. Za období tří měsíců bylo dále provedeno 35 plateb kartou ve prospěch účtu v Rusku. Z bankomatu byla vybrána hotovost 13 000 Kč v květnu a 7 900 Kč v červnu, na účet byly dále připsána dvě platby ve výši 7 000 Kč a 8 000 Kč, jejichž účel patrný z výpisu není.
7. Soud neučinil žádná skutková zjištění z dalších listin (článek„ Člověk v tísni …“, auditní zpráva produktu a znalecký posudek), kdy znalec odpovídá na otázky, které jsou právním hodnocením smlouvy (přiměřenost úrokové sazby úvěru, hodnocení doplňkových služeb, obvyklost a přiměřenost smluvních sankcí, posuzování úvěruschopnosti spotřebitele a dodržování zásady nevyužívání jako zástavy celé nemovitosti, jejíž hodnota je výrazně vyšší než poskytovaná půjčka).
8. Žaloba se jeví soudu důvodnou, avšak toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným, a to za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Obsah smlouvy je zachycen v listinné podobě. Listina sice nebyla řádně podepsána žalovaným, ale soud má za to, že účastníci jednali o uzavření smlouvy, jelikož žalovaný zaslal fotokopii občanského průkazu, rodného listu a výpisy z bankovního účtu. Žalovaný nenamítal, že by obsah smlouvy zachycený v žalobkyní předložené listině, neodpovídal obsahu smlouvy, jakou si sjednali účastníci. Žalobkyně je evidována v seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů vedeného Českou národní bankou. Soud má však za to, že smlouva o úvěru je neplatná a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu žalobkyně nedostála povinnostem stanoveným v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy řádně nezjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, resp. ze zjištění dovodila nesprávný závěr a úvěr žalovanému poskytla. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo, dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. 4. 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této Směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články Směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
9. Žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného s ohledem na způsob plnění dosavadních dluhů, a to nahlížením do nebankovního registru, insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí, nedostála však své povinnosti zjišťovat úvěruschopnost žalovaného na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele. Žalobkyně totiž vycházela toliko z výpisů z účtu žalovaného za tři měsíce a z jeho prohlášení učiněného v úvěrové smlouvě. Zjištěná výše příjmů žalovaného by sama o sobě umožňovala poskytnout spotřebitelský úvěr v parametrech smlouvy, o kterou v tomto řízení jde, avšak je nutno taktéž přihlížet k výdajům na straně žalovaného, které nebyly dostatečně zjištěny. Z výpisů z účtu není patrná výše výdajů žalovaného na bydlení a domácnost, patrné jsou pouze platby sázkovým kancelářím a výběry hotovosti. Zůstatky na účtu jsou ke konci kalendářního měsíce prakticky nulové, vyjma června 2020, kdy však vyšší kladný zůstatek je výsledkem dvou tehdy nesplacených spotřebitelských úvěrů od právnická osoba. Žalobkyně se nedomáhala po žalovaném vysvětlení účelu plateb na účty v Ruské federaci, je zde možný předpoklad, že mohlo jednat o platby za internetové kursové sázky.. Žalobkyně dle soudu nedostatečně zkoumala výdaje žalovaného, případně pokud jim předložené listiny považovala za dostačující podklad pro zkoumání jeho úvěruschopnosti, neměla za této situace spotřebitelský úvěr žalovanému poskytnout. Z těchto důvodů soud považuje úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou.
10. Nárok uplatněný v tomto řízení však bylo možno, byť zčásti, posoudit z jiného právního titulu, a to jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalovaný přijal od žalované částku 16 000 Kč (10 433 Kč + 5 567 Kč) bez právního titulu, resp. z neplatného právního úkonu. Od této částky byla soudem odečtena částka 865 Kč, tj. žalobkyní tvrzená jedna splátka úvěru uhrazená žalovaným. Bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně tak činí 15 135 Kč a tuto částku byl žalovaný zavázán žalobkyni zaplatit, a to spolu s požadovaným 8,25% zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o. z. v procentní sazbě stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za v žalobě uvedené období, kdy žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, byť i v jiné výši a z jinak označeného právního titulu, a to v dopise ze dne 21. 10. 2020. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.
11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.