Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 113/2021-30
Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr Petrem Machačkou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul. jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 12 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 500 Kč
-) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 500 Kč od 9. 4. 2020 do zaplacení,
-) s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč,
to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 980 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 500 Kč</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 500 Kč od 9. 4. 2020 do zaplacení,</b> <b>-) s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 980 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 500 Kč s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 10% z částky 12 500 Kč od 9. 4. 2020 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 690 Kč. Svůj nárok žalobkyně staví na uzavřené smlouvě o zápůjčce, kterou se žalovaným uzavřela dne 19. 3. 2020, kdy poskytla žalovanému bezúčelný a bezhotovostní úvěr ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 2 500 Kč Celkem měl tedy žalovaný vrátit žalobkyni částku 12 500 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil 4 000 Kč. Tato částka byla započtena na smluvní pokutu, která tak byla zcela umořena a současně byly poníženy i náklady spojené s uplatněním pohledávky.
2. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil. Postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání.
3. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:
4. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 19. 3. 2020 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelný a bezhotovostní úvěr ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 2 500 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 0%. Žalovaný se zavázal zápůjčku splatit do 20 dnů od jeho poskytnutí, nejpozději do 8. 4. 2020 RPSN činilo 5 770% a celková dlužná částka 12 500 Kč Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z dlužné částky. Současně byl žalovaný povinen žalobkyni uhradit náklady spojené s vyhotovením a zasláním upomínky či výzvy k úhradě a to ve výši 500 Kč za každou jednotlivou upomínku či výzvu. Skutečnost, že byla zápůjčka na účet žalovaného skutečně poskytnuta, doložila žalobkyně výpisem z účtu, kdy celá transakce byla provedena 19. 3. 2020 převodem na účet žalovaného uvedený ve smlouvě, tj. účet č. bankovní účet. Žalovanému byly zaslány 4 upomínky, a to dne 15. 4. 2020, dne 22. 4. 2020, dne 29. 4. 2020 a dne 23. 5. 2020. Dne 3. 3. 2021 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva, na základě které měl žalovaný uhradit dlužnou částku ve výši 11 368 Kč, a to nejpozději do tří dnů od doručení předmětné výzvy. Dle podacího lístku byla předžalobní výzva odeslána žalovanému dne 3. 3. 2021.
5. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o zápůjčce uzavřené podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), která zároveň naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
6. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Podle § 1813 o. z. se má za to, že jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
11. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
12. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o zápůjčce uzavřenou ve smyslu § 2390 a násl. o. z. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci k podání žaloby. Z provedených důkazů vyplývá, že žalobkyně svou povinnost ze smlouvy o úvěru splnila, když žalovanému poskytla peněžní prostředky v ujednané výši. Zmíněná skutečnost v řízení nebyla žalovaným vyvrácena. Bylo přitom právě na žalovaném, aby v případě, že svůj dluh ze smlouvy o úvěru již žalobkyni uhradil zcela či ve větším než v žalobě uváděném rozsahu, takovou skutečnost soudu tvrdil a zejména pak prokázal. Žalovaný však zůstal v řízení nečinným. Vzhledem k tomu, že ani z obsahu spisu žádné úhrady nelze dovodit, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, tedy, že žalovaný uhradil celkem 4 000 Kč, které byly započteny na smluvní pokutu a dále na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Pokud jde o sjednaný poplatek, představuje tento 25% z poskytnuté částky a je tedy ještě v mezích, které je soud ochoten akceptovat. Z uvedeného důvodu soud neshledal smluvní ujednání v rozporu s požadavkem přiměřenosti, a tedy ani v rozporu s dobrými mravy. Na základě výše uvedeného proto soud shledal nárok žalobkyně v plném rozsahu oprávněným. Oprávněným shledal též nárok žalobkyně na smluvní pokutu, kterou však žalovaná považuje za zcela uhrazenou. S ohledem na potenciální výši smluvní pokuty, tedy 5 000 Kč, se proto soud otázkou smluvní pokuty dále nezabýval. Soud rovněž přiznal žalobkyni i požadovaný zákonný úrok z prodlení z částky odpovídající dlužné jistině. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 o. z., výše úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozhodnutí.
13. Naproti tomu, pokud jde o výši nákladů spojených s uplatněním pohledávky, dospěl soud k následujícímu závěru.
14. Smluvní strany si dále ujednaly pro případ prodlení žalované s vrácením úvěru poplatek za upomínku ve výši 500 Kč. Podle ust. § 122 odst. 1 písm. a) zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, má věřitel právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele, a pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu. Zákon zde jasně hovoří o účelně vynaložených nákladech, poskytovatel úvěru tedy nemůže sjednat poplatek za zaslání upomínky v jakékoliv výši, ale pouze ve výši přiměřené, resp. účelně vynaložené. Je běžnou praxí, že zasílání upomínek dlužníkům je ze strany věřitelů zpoplatněno, za účelně vynaložené náklady však považuje soud maximálně částku ve výši 250 Kč za každou upomínku. Náklady ve výši 2 000 Kč za 4 upomínky tedy soud nepovažuje za účelně vynaložené. Za účelně vynaložené tak lze považovat náklady ve výši 1 000 Kč (250 x 4)), co do částky 690 Kč by se jednalo ve smyslu ust. § 122 odst. 1 písm. a) zák. č. 257/2016 Sb. o smluvní pokutu. Na základě této skutečnosti přiznal soud na nákladech žalobkyni částku 1 000 Kč a ve zbytku žalobu zamítl.
15. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. svědčí procesně zcela úspěšné žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek 1 000 Kč a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bod 2 AT – po 300 Kč za jeden - celkem 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT). Žalobkyně není plátce DPH. Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 2 200 Kč (1 000 + 900 + 300). Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 14 190 Kč (12 500 + 1690). Vyhověno jí bylo co do částky 13 500 Kč. Ohledně částky 690 Kč tedy byla neúspěšná. Poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 95% ve prospěch žalobkyně ku 5 % ve prospěch žalovaného. Žalobkyně tak má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 90 %, tedy částku 1 980 Kč Tyto náklady je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
16. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu ve Svitavách.
Nebude-li tímto rozsudkem uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí.