Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 12/2021-31

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Šárovcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 11 650 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 700 Kč, spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 27. 1. 2021 do zaplacení, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 950 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 650 Kč od 7. 4. 2018 do 26. 1. 2021 a z částky 10 950 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 700 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 700 Kč, spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 27. 1. 2021 do zaplacení, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 950 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 650 Kč od 7. 4. 2018 do 26. 1. 2021 a z částky 10 950 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 700 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 2. 9. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 650 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 7. 4 2018 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru číslo rok číslo uzavřené dne 6. 3. 2017 mezi společností právnická osoba, IČO (dále jen„ Původní věřitel“), jakožto věřitelem, a žalovaným, jakožto dlužníkem (ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu Původního věřitele převedena ve prospěch společnosti právnická osoba, IČO). Žalovanému byl vyplacen v hotovosti úvěr 15 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit Původnímu věřiteli částku 25 350 Kč, tvořenou jistinou úvěru, kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, a to ve 13 měsíčních splátkách (první splátka byla splatná měsíc od podpisu smlouvy, poslední splátka měla být uhrazena 6. 4. 2018). Původní věřitel před poskytnutím úvěru náležitě zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, zaplatil celkem 14 300 Kč a dluží 11 650 Kč, kdy tato částka představuje neuhrazenou jistinu úvěru (jednotlivé platby byly nejprve započítány na sjednané poplatky, smluvní úrok a poté na jistinu). Pohledávka Původního věřitele za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy ze dne 11. 12. 2019, žalovaný o tom byl vyrozuměn. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částka předžalobní upomínkou ze dne 26. 2. 2020, žalovaný dlužnou částku nezaplatil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu , (dále jen „“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z úvěrové smlouvy číslo rok číslo ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi Původním věřitelem a žalovaným. Na základě smlouvy byl žalovanému v hotovosti poskytnut úvěr 15 000 Kč, převzetí peněz stvrdil žalovaný podpisem smlouvy. Žalovaný se smlouvou zavázal poskytnutý úvěr vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 4 200 Kč (úroková sazba činila 28 % jistiny úvěru na sjednanou celkovou dobu splatnosti úvěru, tj. na 13 měsíců, resp. 25,85 % ročně), s poplatkem za uzavření smlouvy 600 Kč, s poplatkem za správu úvěru 3 300 Kč a s poplatkem za hotovostní výběr splátek 2 850 Kč Celkem tak měl žalovaný zaplatit 25 950 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč (první splátka měla být zaplacena do jednoho měsíce od podpisu smlouvy, tj. 6. 4. 2017, každá další pak vždy do 6. dne příslušného kalendářního měsíce; poslední splátka měla být uhrazena 6. 4. 2018). Shora uvedené informace o poskytovaném spotřebitelském úvěru (parametry úvěru) byly uvedeny také v předsmluvním formuláři, který žalovaný podepsal 6. 3. 2017 a v němž uvedl, že s podmínkami souhlasí.

5. Z předpisu splátek ke smlouvě o úvěru anonymizována dvě slova soud zjistil, že při výši úvěru 15 000 Kč měla být v případě 1. až 5. splátky hrazená částka 1 950 Kč měsíčně započtena na poplatky a úrok, 6. splátka měla být na jistinu započtena částkou 1 350 Kč a zbývající 7. až 13. splátka měla být plně započítána na úhradu jistiny úvěru. Žalovaný předpis splátek podepsal dne 6. 3. 2017.

6. Z přehledu úhrad vyhotoveného žalobkyní soud zjistil, že žalovaný zaplatil celkem Původnímu věřiteli částku 14 300 Kč (dne 6. 3. 2017 částku 600 Kč a 1 950 Kč, dne 19. 4. 2017 částku 2 000 Kč, dne 24. 5. 2017 částku 1 000 Kč, dne 21. 6. 2017 částku 2 500 Kč, dne 17. 7. 2017 a 21. 8. 2018 vždy po 1 000 Kč, dne 29. 9. 2017 částku 500 Kč, dne 17. 10. 2017 částku 800 Kč, dne 21. 11. 2017 částku 1 000 Kč a dne 23. 4. 2018 částku 1 950 Kč).

7. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 6. 3. 2017 pak soud zjistil, že žalovaný v souvislosti se žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 15 000 Kč, se splatností 13 měsíců, uvedl, že je ženatý, v domácnosti s ním žije manželka a nezaopatřené dítě ve věku 6 - 15 let, přičemž údaj o počtu výdělečně činných osob v domácnosti žalovaného byl v žádosti opravován (přepisován) a není tak zřejmé, zda žalovaný uvedl jednu nebo dvě výdělečně činné osoby. Žalovaný dále uvedl, že bydlí v nájemním bytě, je zaměstnán jako anonymizována čtyři slova územní celek na dobu neurčitou s příjmem 17 194 Kč měsíčně, jeho celkové měsíční výdaje měly činit 8 133 Kč a výdaje jeho domácnosti pak 16 266 Kč měsíčně (nájemné 6 206 Kč, energie 4 060 Kč, strava a výživné 5 000 Kč, ostatní výdaje 1 000 Kč).

8. Z finanční analýzy zpracované Původním věřitelem soud zjistil, že Původní věřitel vycházel při posuzování úvěruschopnosti žalovaného z jeho měsíčního příjmu 17 194 Kč čistého, výdajů ve výši 8 133 Kč (na osobu žalovaného), a dále vycházel ze skutečnosti, že v domácnosti žalovaného žije vedle žalovaného další osoba s příjmem a nezletilé nezaopatřené dítě ve věku 6 až 15 let. Jako volné finanční prostředky pro splácení úvěru Původní věřitel uváděl částku 9 061 Kč měsíčně, zároveň však jsou ve finanční analýze uváděny minimální výdaje domácnosti žalovaného pouze ve výši 8 300 Kč a minimální výdaje žalovaného 4 150 Kč měsíčně. Dle výsledku finanční analýzy provedené Původním věřitelem tak bylo možné žalovanému poskytnout úvěr s maximální měsíční splátkou 9 061 Kč. Na základě credit scoringu pak Původní věřitel dospěl k závěru, že žalovanému lze poskytnou úvěr maximálně ve výši 25 000 Kč, resp. že žalovanému lze poskytnout úvěr 15 000 Kč s měsíční splátkou 1 950 Kč.

9. Z pracovní smlouvy žalovaného ze dne 2. 5. 2007, včetně dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 21. 8. 2007 a platového výměru, soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnancem právnická osoba anonymizováno územní celek, anonymizováno: číslo, jeho pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou, přičemž žalovaný měl pracovat anonymizována čtyři slova) s příjmem 11 670 Kč hrubého měsíčně. Z výplatních lístků žalovaného za listopad a prosinec 2016, leden 2017 soud zjistil, že žalovaný měl dva pracovní úvazky a jeho čistý příjem činil v listopadu 2016 celkem 16 040 Kč, v prosince 2016 celkem 18 939 Kč a v lednu 2017 celkem 16 607 Kč, žalovaný uplatňoval slevu na dani na dítě.

10. Z nájemní smlouvy žalovaného ze dne datum, včetně příjmového pokladního dokladu o úhradě nájemného v lednu 2017 a dokladu SIPO o placení záloh energií, pak soud zjistil, že žalovanému byl pronajat byt anonymizována čtyři slova územní celek (anonymizována čtyři slova), nájemné činilo 6 206 Kč měsíčně (úhradu nájemného v lednu 2017 doložil žalovaný příjmovým pokladním dokladem), výdaje žalovaného na energie (zálohy) činily celkem 4 060 Kč měsíčně (elektřina, plyn, televizní a rozhlasový poplatek).

11. Z výpisu z Insolvenčního rejstříku žalovaného soud zjistil, že v říjnu, resp. v listopadu 2016 skončilo oddlužení žalovaného trvající od roku 2011.

12. Ze smlouvy o prodeji části závodu ze dne datum, včetně příloh, soud zjistil, že pohledávka Původního věřitele za žalovaným, vyplývající ze shora uvedené smlouvy o úvěru byla převedena jako součást části závodu na společnost právnická osoba, IČO.

13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 11. 12. 2019 mezi společností právnická osoba, IČO, a žalobkyní, včetně seznamu postoupených pohledávek, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným vyplývající ze shora uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni.

14. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 26. 2. 2020, odeslanou dle poštovního podacího lístku téhož dne.

15. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že Původní věřitel poskytl žalovanému úvěr 15 000 Kč, žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem 14 300 Kč. Původní věřitel poskytl žalovanému úvěr se sjednanou měsíční splátkou 1 950 Kč (celková splatná částka 25 950 Kč, na dobu 13 měsíců), přičemž žalovaný prokázal v souvislosti s posuzováním jeho schopnosti úvěr splácet, že má příjmy ze zaměstnání 16 040 Kč čistého v listopadu 2016, 18 939 Kč čistého v prosinci 2016 a 16 607 Kč v lednu 2017. Žalovaný bydlel v anonymizováno mu pronajatém bytě, a to spolu s manželkou a nezaopatřeným dítětem ve věku 6 až 15 let, výdaje domácnosti žalovaného za bydlení činily celkem 10 266 Kč měsíčně (nájemné 6 206 Kč, zálohy na energie 4 060 Kč. Další výdaje měl žalovaný na stravu a výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně, ostatní výdaje jeho domácnosti měly činit 1 000 Kč Celkem tak měly být měsíční výdaje domácnosti žalovaného 16 266 Kč, tedy v listopadu 2016 byly jeho výdaje vyšší než příjem ze zaměstnání, v lednu 2017 byly jeho příjmy a výdaje srovnatelné a v prosinci 2016 měl příjem ze zaměstnání jen nepatrně vyšší, než výdaje domácnosti (příjem 18 939 Kč, výdaje 16 266 Kč). Žalovaný v rámci žádosti o poskytnutí úvěru neuváděl další příjem jeho domácnosti, ze svého příjmu nebyl schopen financovat chod své domácnosti a navíc hradit sjednanou měsíční splátku úvěru ve výši 1 950 Kč (celkem částku 18 216 Kč měsíčně). Pohledávka Původního věřitele za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.

16. Podle , (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle , kterým se mimo jiné určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

22. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

23. V daném případě Původní věřitel poskytl žalovanému úvěr 15 000 Kč, aniž by před jeho poskytnutím náležitě posoudil úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, resp. bylo prokázáno, že toto posouzení provedl, přičemž pokud by zjištěné údaje byly skutečně náležitě odborně posouzeny, musel by Původní věřitel dospět k závěru, že požadovaný úvěr 15 000 Kč nelze žalovanému poskytnout, neboť žalovaný není schopen jej splácet. Původní věřitel tedy musel dospět k důvodným pochybnostem o tom, že žalovaný bude schopen svému závazku dostát a úvěr splácet tak, jak bylo ve smlouvě ujednáno. Soud proto dospěl k závěru, že Původní věřitel neměl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč s měsíční splátkou 1 950 Kč poskytnout. O finančních problémech žalovaného navíc svědčila rovněž skutečnost, že žalovanému skončilo v listopadu 2016 oddlužení trvající pět let. Pokud i přes uvedená zjištění Původní věřitel úvěr žalovanému poskytnul, pak je třeba uzavřenou smlouvu o úvěru hodnotit jako neplatnou, a to dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Postupem podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru pak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 700 Kč, představující vyčerpanou a nesplacenou jistinou úvěru (jistina úvěru 15 000 Kč, žalovaný uhradil 14 300 Kč - platby žalovaného je třeba s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru započítat na částku, která byla žalovanému na základě neplatně uzavřené smlouvy o úvěru Původním věřitelem poskytnuta), a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 27. 1. 2021 do zaplacení (žalovanému byla žaloba doručena dne 25. 1. 2021, dlužnou jistinu byl proto povinen vrátit žalobkyni dne 26. 1. 2021, což však neučinil a od následujícího dne je v prodlení).

24. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 950 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 650 Kč od 7. 4. 2018 do 26. 1. 2021 a z částky 10 950 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 700 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení (rozdíl mezi žalobkyni přiznaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně a požadovaným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně), byla žaloba zamítnuta. Úrok z prodlení nebylo možné přiznat žalobkyni od dřívějšího data proto, že předžalobní upomínkou nebyl žalovaný náležitě k zaplacení dlužné částky vyzván, neboť ve výzvě byl uveden jiný původní věřitel (namísto Původního věřitele, tedy společnosti právnická osoba, IČO, byla nesprávně uvedena společnost právnická osoba, IČO), navíc pak ve smluvní dokumentaci bylo číslo smlouvy přepsáno, přičemž není zřejmé, kdo a kdy tuto opravu provedl.

25. O nákladech řízení rozhodl soud podle , neboť žalovanému, jehož neúspěch ve věci byl pouze v nepatrné části, žádné náklady řízení nevznikly.

26. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena delší v souladu s ustanovením (věta za středníkem), a to jeden měsíc od právní moci rozsudku. Soud takto rozhodl s ohledem na výši dlužné částky a prokázanou neplatnost smlouvy o úvěru, při respektování ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.