Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 285/2020-55
Okresní soud v Prostějově rozhodl předsedkyní senátu JUDr Danou Malechovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa, obec a číslo
zastoupený advokátkou titul. jméno příjmení
sídlem adresa, obec,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa, obec,
o zaplacení částky 95.288 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba na zaplacení částky 95.288 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 55.438 Kč od 24. 8. 2018, s úrokem ve výši 77,58 % ročně z částky 47.605,24 Kč od 24. 8. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 166.377 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba na zaplacení částky 95.288 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 55.438 Kč od 24. 8. 2018, s úrokem ve výši 77,58 % ročně z částky 47.605,24 Kč od 24. 8. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 166.377 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 25. 8. 2020 domáhal vůči žalovanému peněžitého plnění na základě smlouvy o poskytnutí úvěru ze dne 8. 10. 2015, pod číslo. Žalobce uvedl, že na základě této smlouvy došlo k vyplacení úvěru žalovanému dne 13. 10. 2015 ve výši 61.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru vrátit žalobci za sjednaných podmínek ve 24 měsíčních splátkách po 5.777 Kč. V souladu se smlouvou byl dne 29. 9. 2016 žalovanému poskytnut ze strany žalobce revolving, tj. další peněžní prostředky ve výši 43.674 Kč. Počet splátek úvěru byl navýšen o dalších 18 splátek v celkové výši 103.986 Kč. Podle žalobce žalovaný uhradil celkem 21 splátek po 5.777 Kč, tj. celkem 179.087 Kč. Proto se domáhal úhrady doposud neuhrazené jistiny úvěru ve výši 54.440,55 Kč spolu s přirostlým úrokem, dále smluvních pokut a dohodnutého úroku ve výši 47.605,24 Kč.
2. Žalovaný jako fyzická osoba se k žalobě nevyjádřil, přestože mu žaloba byla doručena v souladu s ustanovením § 49 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) do vlastních rukou na adresu v souladu s ustanovením § 46b písm. a) o.s.ř.
3. Ve věci se dne 15. 4. 2021 konalo ústní jednání, ke kterému se účastníci nedostavili. Žalobce se účastnil soudního jednání. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v nepřítomnosti žalovaného a rozhodoval na základě obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobcem. Takto byl zjištěn následující skutkový stav:
4. Účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvou formulářového charakteru pod číslo to dne 13. 10. 2015 Touto smlouvou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 61.000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit 24 splátek po 5.777 Kč. Dále se strany dohodly na prodloužení a navýšení úvěru v částce 43.674 Kč a počet splátek ve stejné měsíční výši byl navýšen o 18 měsíců. Smlouva o úvěru byla mezi účastníky uzavřena přijetím návrhu, a to listinou„ Oznámení o schválení úvěru k č. číslo číslo ze dne 14. 10.2015. Podle dokladu o vyplacení byl žalovanému dne 13. 10. 2015 poukázána na účet bankovní účet částka 61.000 Kč a dne 29. 9. 2016 částka 43.674 Kč.
5. K majetkovým poměrů žalovaného žalobce zjistil následující skutečnosti: V návrhu na uzavření smlouvy o úvěru žalovaný uvedl své identifikační údaje, mimo jiné trvalé bydliště na adrese název. ulice číslo, PSČ obec. Podle výpisu z registru SOLUS měl žalovaný v minulosti 5 úvěrových závazků a jeho skóre (příznak) byl stanoven na hodnotu 16 s vysvětlením, že se jedná o negativní příznak a smlouva byla hodnocena jako„ špatná“. Žalovaný uvedl ke svým poměrům v rámci formuláře„ Hodnocení klienta“, že jeho celkový příjem činil 26.000 Kč a výdaje celkem 7.800 Kč. Žalobci předložil pracovní smlouvu, podle které měl žalovaný příjem 25.000 Kč měsíčně a výplatní lístky (září 26.865 Kč, srpen 27.693 Kč). Jiné údaje žalobce k dispozici neměl.
6. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb. účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.
8. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru poté, co je posoudil podle citovaných právních ustanovení, že žaloba není důvodná. Právní předchůdce žalobce sice uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu tehdy platného zákona č. 145/2010 Sb., však je, aby věřitel s odbornou péčí dříve, než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Z citovaného znění § 9 odst. 1 je zřejmé, že informace věřitelem získané od spotřebitele jsou z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti až doplňkové. Primární povinností věřitele je zjistit si pravdivost údajů z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka.
11. Takto věřitel měl zkoumat a objektivně ověřovat výši tvrzených příjmů, což v daném případě učinil pouze částečně získáním informací o zaměstnání a výši příjmu žalovaného. Současně z registru dlužníků měl informaci o negativní hodnocení žalovaného pro účely uzavření úvěrové smlouvy. Žalobce jako věřitel neučinil žádné další kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného a zejména neověřil skutečnou výši výdajů žalovaného. Současně měl přihlédnout k jemu známé skutečnosti, že trvalé bydliště žalovaného bylo evidováno na adrese úřední ohlašovny. Žalobce v této souvislosti měl učinit další jednoduchá účinná opatření, například zjistit v dostupných registrech dlužníků, zda u nich je žalovaný evidován (žalobce šetření provedl pouze částečně). Takto právní předchůdce žalobce jako věřitel měl zjišťovat skutečnou majetkovou situaci žalovaného, např. ověřením dokladů prokazujících skutečnou výši výdajů (nájemní smlouva, inkaso, výše výživného apod.), mimo registru SOLUS i v bankovním registru klientských informací, nebankovním registru klientských informací, případně v centrálním registru úvěrů vedeným ČNB. Z listin předložených žalobcem však nevyplývá, že by taková objektivizující šetření učinil. Soud proto dospěl k závěru, že úkony směřující ze strany věřitele k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka jsou nedostatečné a smlouva o úvěru je v důsledku toho neplatná.
12. Vzhledem k tomu, že podle tvrzení žalobce žalovaný uhradil na svůj dluh částku 179.087 Kč, má soud zato, že svoji povinnost, která mu vznikla podle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z., tj. vrátit žalobci získaný majetkový prospěch, který mu byl poskytnut bez právního důvodu, již splnil, neboť žalobci vrátil více, než činila žalobcem poskytnutá částka 104.674 Kč. Naopak žalobci z důvodu neplatné smlouvy nevznikly další nároky na úhradu poplatků, úroků a smluvních pokut. Žaloba byla proto v celém rozsahu zamítnuta.
13. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ- 797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, ve dvojím vyhotovení.