Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
40 C 108/2020-35
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr Kateřinou Kozákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 21,33 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21,23 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21,33 Kč od 20. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21,23 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21,33 Kč od 20. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení jízdného a přirážky podle uzavřené smlouvy o přepravě osob vzhledem k tomu, že se žalovaný při revizi jízdenek neprokázal platnou jízdenkou dne 29. 6. 2020 na lince tramvaje 3 hromadné dopravy provozované Dopravním podnikem obce a přepravci, Dopravnímu podniku obce tak vznikl nárok na zaplacení jízdného 24 Kč a přirážky k jízdnému 1 500 Kč, kterou žalovaný, ač revizorem vyzván, na místě a ani dodatečně neuhradil (viz zápis o provedené přepravní kontrole číslo). Právní vztahy mezi cestujícím a dopravcem v obecní integrované dopravě (PID) vycházejí zejména z ustanovení zákona o silniční dopravě č. 111/1994 Sb. , § 18a ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 266/1994 Sb. , o drahách - § 37 ve znění pozdějších předpisů, která stanovují základní povinnosti cestujícího a dopravce při přepravě. Na předžalobní výzvu žalovaný nereagoval. Ode dne prodlení požaduje přiznat žalobkyně i zákonný úrok z prodlení.
2. Usnesením č.j. 40 C 108/2020 -19 soud žalovaného vyzval, aby se vyjádřil k žalobě a zároveň sdělil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně soud účastníka poučil o tom, že v případě, kdy výzva zůstane bez vyjádření, bude mít soud za to, že účastník nemá proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. Toto usnesení společně s žalobou bylo žalovanému doručeno dne 10. 12. 2020. Žalovaný se k návrhu na zahájení řízení ani k dalším bodům výzvy nevyjádřil. Žalobkyně dala svůj souhlas s projednáním věci bez nařízení jednání již ve svém žalobním návrhu. Vzhledem k uvedenému soud jednání ve věci nenařídil a po prostudování spisu rozhodl bez jednání.
3. Žalobkyně následně dne 30. 11. 2020 (s doplněním ze dne 5. 1. 2021) vzala žalobu zpět co do částky 1 502,77 Kč a úroku z prodlení z této částky, přičemž uvedla, že žalovaný tuto částku uhradil již 19. 8. 2020, tedy před podáním žaloby, proto žalobkyně požádala o zastavení řízení v této části, o čemž soud rozhodl usnesením ze dne 12. 1. 2021, č.j. 40 C 108/2020 -29.
4. Ze shora uvedených zápisů o provedené přepravní kontrole soud zjistil a vzal za prokázané shora tvrzené skutečnosti žalobkyní. Ostatně žalovaný údaje v žalobě rozvedené ani nerozporoval, nebylo tvrzeno, tím méně prokazováno, že by zbylá dlužná částka 21,33 Kč byla před vyhlášením rozsudku k rukám žalobkyně uhrazena. Podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž zákon odvolání nepřipouští, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Na základě skutkového stavu, jak je popsán již shora, kvalifikuje soud jednání žalovaného, který použil veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem byl Dopravní podnik obce a který se na výzvu kontrolního orgánu neprokázal platnou jízdenkou, po právní stránce postupem podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona o drahách a ust. § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb. (přepravní řád pro veřejnou drážní a silniční přepravu) s použitím smluvních přepravních podmínek obecní integrované dopravy § 9 odst. 4 ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením dlužné částky, uložil soud žalovanému zaplatit rovněž úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku ve výši dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o.s.ř. , když žalobkyně byla úspěšná pouze v nepatrné míře, neboť většinu požadované částky (tedy jistinu 1 524 Kč, pouze bez požadovaných úroků z prodlení) žalovaný uhradil již před podáním žaloby a žalobkyně tak v podstatné části žalobu vzala zpět, přičemž k zastavení došlo jejím zaviněním. Žalovaný by tak měl nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni, jelikož mu však žádné nevznikly, rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku tak, že nárok na náhradu nákladů řízení nebyl přiznán žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.