Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
1 C 190/2020-65
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem titul Petrem Šustrem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 500 Kč od 3. 5. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 500 Kč od 3. 5. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému zaplatit jí částku 1 500 Kč s příslušenstvím s tím, že nárok vznikl z titulu Smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba (dále jen„ předchůdce žalobce“) dne 14. 4. 2015. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 1 500 Kč a žalovaný byl dle smlouvy povinen tyto prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky předchůdci žalobkyně vrátit nejpozději do 2. 5. 2015. Žalovaný ve lhůtě splatnosti dlužnou částku neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 postoupena z předchůdce žalobkyně na žalobkyni.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:
6. Na základě elektronické žádosti č. 2021 ze dne 14. 4. 2015 byla žalovanému předchůdcem žalobkyně poskytnuta dne 14. 4. 2015 v hotovosti částka 1 500 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem na prohlášení číslo. Dle žádosti a prohlášení měla být předmětná částka žalovanému poskytnuta na dobu 16 dní a žalovaný tak byl povinen tuto částku spolu s poplatkem za její poskytnutí ve výši 285 Kč předchůdci žalobkyně vrátit ve lhůtě splatnosti do 2. 5. 2015 na bankovní účet předchůdce žalobkyně uvedený v prohlášení. Na základě uzavřené dohody vystavil předchůdce žalobkyně žalovanému fakturu číslo ze dne 14. 4. 2015 znějící na částku 1 785 Kč, splatnou 2. 5. 2015, v níž bylo uvedeno trvání půjčky od 14. 4. 2015 do 2. 5. 2015 s tím, že půjčka se skládá z jistiny 1 500 Kč a poplatku 285 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný pohledávku ve lhůtě splatnosti neuhradil, byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 z předchůdce žalobkyně na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 15. 1. 2018. Dne 12. 6. 2020 zaslala právní zástupkyně žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu, datovanou dne 5. 6. 2020.
7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle § 1879 ObčZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 ObčZ postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
9. Podle § 1968 ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 ObčZ, na základě které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 1 500 Kč, které byl žalovaný povinen uhradit ve sjednané lhůtě splatnosti. Žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy, když ve lhůtě splatnosti předchůdci žalobkyně poskytnuté prostředky nevrátil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek má pak soud za prokázanou aktivní legitimaci žalobce. Na základě těchto skutečností shledal soud žalobu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 500 Kč včetně zákonného úroku z prodlení, který žalobkyně požadovala ode dne následujícího po dni splatnosti zápůjčky. Žalobkyně tak požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaný již byl v prodlení a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
11. Podle § 151 o. s. ř. o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě byla procesně úspěšným účastníkem žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř. ). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 1 489 Kč tak představují odměnu za 3 úkony právní služby po 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, podání ve věci – žaloba a výzva k plnění (§ 14b odst. 1 bod 1 . za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř. ) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř. ) Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. , když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.