Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
1 C 19/2021-31
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem titul Petrem Šustrem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 14 600 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 8 000 Kč od 24. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do smluvní pokuty 4 000 Kč, účelně vynaložených nákladů 2 500 Kč poplatku za poskytnutí zápůjčky 2 600 Kč a úroku z prodlení z 2 600 Kč od 16. 3. 2019 do 23. 4. 2020, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náklady řízení v částce 1 373,20 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 8 000 Kč od 24. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do smluvní pokuty 4 000 Kč, účelně vynaložených nákladů 2 500 Kč poplatku za poskytnutí zápůjčky 2 600 Kč a úroku z prodlení z 2 600 Kč od 16. 3. 2019 do 23. 4. 2020, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náklady řízení v částce 1 373,20 Kč.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 10 600 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení od 16. 3. 2019 do zaplacení, náklady spojené s uplatněném pohledávky ve výši 2 500 Kč a částku 4 000 Kč jako smluvní pokutu. V odůvodnění uvedla, že dne 20. 2. 2019 uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, která byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku v elektronické formě, konkrétně pak prostřednictvím formuláře na webu žalobkyně. Na základě této smlouvy žalovaný obdržel od žalobce dne 20. 2. 2019 částku 8 000 Kč, které se zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 600 Kč do 15. 3. 2019. Žalovaný tak řádně neučinil, žalobkyni tedy vzniklo právo požadovat zákonný úrok z prodlení a dále dle smlouvy rovněž účelně vynaložené náklady na uplatnění pohledávky v souvislosti s prodlením, v daném případě ve výši 2 500 Kč. Žalovaný byl žalobcem před podáním žaloby marně vyzván k úhradě dluhu, na nějž ničeho neuhradil.¨)
2. Žalobkyně i žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavili, ač byli řádně a včas předvoláni, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4. Z listiny označené jako„ Smlouva o zápůjčce“ soud zjistil, že není žalovaným podepsána a že obsahuje ujednání o tom, že žalobkyně poskytne bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku v celkové výši 8 000 Kč a tato částka bude převedena na bankovní účet klienta do 2 dnů od účinnosti smlouvy a klient se zavazuje uhradit poplatek za poskytnutí zápůjčky 2 600 Kč Smlouva obsahuje ujednání o smluvní pokutě, o tom, že nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky (VOP (a Sazebník, o povinnostech klienta apod.
5. Ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že nabyly účinnosti dnem 21. 11. 2018 a jsou podepsány žalobkyní, nikoliv žalovaným a obsahují podrobnou úpravu procesu poskytnutí zápůjčky, uzavření smlouvy, splácení, prodloužení splatnosti, práva a povinnosti stran a souhlas se zpracování osobních údajů věřitelem.
6. Z listiny nijak neoznačené soud zjistil, že dne 20. 2. 2019 z účtu bankovní účet (což byl dle soudem vyžádané zprávy od právnická osoba, učet žalobkyně) došlo k převodu 8 000 Kč na jiný účet.
7. Z výpisu žalobkyně ohledně seznamu vzniklých nákladů soud zjistil, že v souvislosti s žalovaným eviduje poplatek 500 Kč ze dne 24. 9. 2019 za písemnou výzvu 45 dnů, poplatek 500 Kč z 14. 4. 2019 za písemnou výzvu 30 dnů, poplatek 500 Kč z 5. 4. 2019 za písemnou výzvu 21 dnů, poplatek 500 Kč z 29. 3. 2019 za písemnou výzvu 14 dnů, poplatek z 22. 3. 2019 500 Kč za písemnou výzvu 7 dnů.
8. Z žalobkyní předložených upomínek soud zjistil, že byly sepsány upomínky o zaplacení určené žalovanému dne 22. 3. 2019, 29. 3. 219, 5. 4. 2019, 14. 4. 2019, dále předžalobní výzvu k úhradě dluhu dne 29. 4. 2019, když k těmto listinám nebyly předloženy žádné doklady o doručování žalovanému.
9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby z 20. 4. 2020 soud zjistil, že byla sepsána současnou právní zástupkyní žalobkyně a dle podacího lístku ze dne 20. 4. 2020 byla tato výzva podána k poštovní přepravě doporučeně na poště v obec.
10. Ze sdělení Fio banky z 9. 3. 2021 na základě dotazu soudu soud zjistil, že dne 20. 2. 2019 z účtu žalobkyně byla na účet žalovaného převedena částka 8 000 Kč pod variabilním symbolem číslo.
11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobce zaslal dne 9. 3. 2021 na bankovní účet žalovaného 8 000 Kč, žalobce disponuje osobními údaji žalovaného a listinami shora uvedenými. Žalovaný částku 8 000 Kč dosud nevrátil.
12. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
13. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
16. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobce převedl na účet žalovaného 8 000 Kč, ovšem po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nebyl prokázán žádný právní titul k takovému úkonu. Pro úplnost je třeba zmínit, že i listina označená žalobcem jako výpis z bankovního účtu nevykazuje přílišné formální obsahové kvality a soud přistoupil k výše uvedeným závěrům o jejím obsahu jen proto, že sama žalobkyně v žalobě připustila možnost, že soud by nemusel považovat uzavření smlouvy o zápůjčce za prokázanou a nárok by posoudil jako bezdůvodné obohacení, měl by si vyžádat zprávu od banky o předmětné finanční transakci. Z žádného provedeného důkazu však ani při zohlednění naprosté pasivity žalovaného a při přihlédnutí k nerozporovaným tvrzením žalobkyně nevyplývá, že by žalovaný provedl jakýkoliv relevantní úkon směřující k uzavření smlouvy o zápůjčce s žalobkyní tvrzeným obsahem. Bylo pouze prokázáno, že žalobkyně disponuje identifikačními údaji žalovaného, nepodepsaným vyhotovením smlouvy a vzorem obchodních podmínek a sazebníku, aniž by bylo jakkoli doloženo, že tyto údaje žalobkyni sdělil žalovaný a jakým způsobem. Nebylo tak nijak prokázáno, že by se smlouva doložená žalobkyní dostala do sféry dispozice žalovaného a tento následně vyjádřil, ať již jakýmkoliv způsobem, vůli tuto smlouvu uzavřít. Skutečnosti nyní uvedené jsou dle názoru soudu pro takový závěr nedostatečné, svou neúčastí při jednání soudu se žalobkyně vzdala možnosti být vyzván k doplnění důkazů. Pokud pak bylo prokázáno pouze to, že žalobkyně uhradila žalovanému 8 000 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť žalovanému bylo plněno bez právního důvodu a je povinen takové obohacení žalobci vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tedy absentuje právní titul, nemohla být sjednána doba plnění a žalovaný byl povinen obohacení vydat bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tak řádně a včas neučinil, je s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobce má rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co se týče počátku běhu úroků z prodlení, nebylo v řízení prokázáno, kdy žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění, za takovou výzvu soud považuje výzvu žalobkyně k plnění, když dle důkazu žalobkyně - podacího lístku z 20. 4. 2020 byla tato výzva odeslána prostřednictvím pošty doporučeně, přičemž ve smyslu § 573 občanského zákoníku, tato výzva došla 3. pracovního dne (20. 4. 2020 bylo pondělí, 3. pracovním dnem byl den 23. 4. 2020) tj. 23. 4. 2020, takže v prodlení je žalovaný od 24. 4. 2020, kdy neplnil bez zbytečného odkladu. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobě vyhověl pouze ohledně zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku č. I tohoto rozsudku a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou s odkazem na výše uvedené zamítl.
17. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla ve věci pouze částečně úspěšná a má dle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na poměrnou náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, když žalobkyně zároveň doložila splnění podmínky dané ust. § 142a o.s.ř., tedy zaslání předžalobní upomínky. V daném případě náklady spočívají v uhrazeném soudním poplatku ve výši 800 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 200 Kč (3 x 300 + 3 x 100). Advokátka žalobkyně není plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 2 000 Kč. Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení 8 000 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 8 811,64 Kč, když ke dni vyhlášení rozsudku požadovala 19 291,59 Kč (jistina+ smluvní pokuta a náklady 2 500 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení k datu vyhlášení), takže její úspěch představuje 15,67 %, neúspěch 84,33 % a rozdíl úspěchu a neúspěchu 68,66 %, když toto procento z celkových nákladů řízení představuje částku 1 373,20 Kč a tuto částku soud podle výsledku řízení žalobkyni přiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.