Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 31/2020-41
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní titul Ludmilou Horskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem titul. jméno příjmení
advokátek se sídlem adresa
o zaplacení 6 500 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 500 Kč od 19. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 500 Kč od 19. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 6 500 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně se domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že s žalovaným uzavřela v rámci účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací číslo smlouvu na dodání koncového zařízení anonymizována dvě slova, sériové č. anonymizováno a dodala mu přístupovou kartu, které žalobkyně žalovanému předala dne datum. Žalovaný po ukončení smlouvy zařízení nevrátil a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácený set-top box a ve výši 1 500 Kč za nevrácení přístupové karty. Přes výzvy žalobkyně ze dne datum a jejího právního zástupce ze dne datum, žalovaný svůj dluh nevyrovnal.
Vydaný platební rozkaz se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou a byl proto usnesením ze dne datum zrušen. Jelikož osoba žalovaného nebyla identifikována v centrálním systému osob, ustanovil soud žalovanému opatrovníka z řad advokátů. Opatrovník jménem žalovaného navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že z konceptu smlouvy vyplývá, že se jedná o tzv. adhezní smlouvu, kdy slabší strana – žalovan, neměla možnost obsah této smlouvy a tedy základní podmínky ovlivnit. Žalobkyně žalovaného výslovně nepoučila o smluvních pokutách, které jsou ve smlouvě znázorněny drobným písmem. K nařízenému jednání se omluvil.
Žalobkyně na podané žalobě trvala, neboť ustanovení o smluvní pokutě není ve smlouvě uvedeno nikterak skrytým nebo obtížně čitelným způsobem, ani v přikládaných dokumentech, ale je uvedeno přímo v samotném textu smlouvy. K jednání se rovněž omluvila.
Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: žalobkyně a žalovaný uzavřeli 26. 1., 2018 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací číslo kombinovaná televize. Žalovaný na formuláři o provedení servisu a převzetí koncového zařízení potvrdil, že kromě nového přístroje sériového čísla BI102182F90071796 převzal i přístupovou kartu číslo Součástí smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací je mimo jiné ujednání, podle něhož se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu 1 500 Kč při prodlení s úhradou finančního závazku delší než 30 dní, nebo při nevrácení, poškození nebo zničení karty a smluvní pokutu 5 000 Kč za nevrácení, poškození, zničení nebo zásah do zapůjčeného anonymizována tři slova spisová značka anonymizováno. Soud konstatuje, že celý text smlouvy je psán stejným písmem.
Podle ustanovení § 2048 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, tedy, že žalobkyně dodala žalovanému na základě písemně uzavřené smlouvy výše uvedená zařízení a žalovaný nezpochybnil, že smluvní pokutu neuhradil, nezbylo, než žalobě vyhovět. Námitky žalovaného, odkazující na charakter tzv. adhezní smlouvy nemohou obstát. Podstata této smlouvy spočívá v tom, že jedna strana předloží druhé hotový text smlouvy a druhá strana má možnost návrh buď přijmout, nebo odmítnout. Takové smlouvy se používají v řadě standardizovaných případů, je to postup racionální a z hlediska nákladů ekonomicky účelný, takže bez dalšího nelze tvrdit, že ujednání vznikající takovýmto způsobem nepožívá právní ochrany. Naopak, v projednávané věci se nachází ujednání o smluvní pokutě zhruba v polovině textu a žalovaný nejenže smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací podepsal, ale zároveň potvrdil, že zařízení sloužící pro užívání kombinované televize převzal. Bylo zcela na něm, zda smlouvu uzavře, či nikoliv a pokud podmínky smlouvy nedodržel, musí nést následky shora uvedené a smluvní pokutu zaplatit..
Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 500 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 750 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.