Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
6 C 29/2021-23
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr Naděždou Červenkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem údaje o zástupci
proti
žalovaný: celé jméno žalovaného, datum narození
bytem adresa žalovaného
pro zaplacení 19 480 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 720 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 21. 5. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 15 760 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1 687,88 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % z částky 8 472 Kč a 10,8 % úrok z částky 12 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 720 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 21. 5. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 15 760 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1 687,88 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % z částky 8 472 Kč a 10,8 % úrok z částky 12 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne 5. 1. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 19 480 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 687,88 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 12 182 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, úroku ve výši 10,8 % ročně z částky 12 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení včetně náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, došlo dne datum k uzavření Smlouvy o úvěru číslo. Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí Smlouvy také předpis splátek. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. Úvěr byl žalovanému poskytnut za úplatu, poplatky a za úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut. Celkové náklady spotřebitelského úvěru splatné žalovaným dle Smlouvy činily 8 760 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 20 760 Kč odpovídající součtu poskytnutého úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru, se žalovaný v souladu se Smlouvou a předpisem splátek zavázal uhradit v 13 měsíčních splátkách po 1 560 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila, a tím mu vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na: jistině úvěru 12 000 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 192,00 Kč, poplatku za uzavření 132 Kč a administrativním poplatku 156 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný si dále ve smlouvě sjednali, že v případě porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoliv splátku řádně a včas, je žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, a to za každý den prodlení. Smluvní pokuta byla vyčíslena za období od 19. 7. 2018 do 17. 5. 2020 ve výši 7 000 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 18. 12. 2020. Dlužná částka však nebyla uhrazena. Pohledávka za žalovaným vyplývající z uzavřené smlouvy byla postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo ze strany žalovaného na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho.
3. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 22. 1. 2021, č. j. 6 C 29/2021 -8, byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a v téže lhůtě označila a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení.
4. Žalobkyně v doplnění žaloby ze dne 10. 2. 2021 uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru a jejich ověření doklady vyžádanými od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. V Žádosti žalovaný uvedl, že je od 2. 10. 2017 zaměstnaný ve právnická osoba příjmení a.s., se sídlem adresa, IČ číslo s příjmem ve výši částka měsíčně. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že výše jeho měsíčních výdajů činí částka a použitelný měsíční příjem činí částka. Žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů. Tvrzenou majetkovou situaci žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z předložené Pracovní smlouvy, výplatních pásek a mzdového výměru. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl, a dále s ohledem na výši požadovaného úvěru, dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet tento úvěr je dostatečná.
5. Žalobkyně se k jednání soudu dne 19. 4. 2021 nedostavila, svou neúčast u jednání písemně omluvila. Žalovaný se k jednání dostavil a uvedl, že si skutečně půjčil částku 12 000 Kč, a to v době, kdy ještě pracoval. Pracovní smlouvu měl uzavřenou pouze na dobu určitou do datum. V té době měl ještě dluh na půjčce od anonymizováno, když smlouvu měl uzavřenou již v roce 2013, ale úvěr nesplácel. V době uzavření půjčky bydlel s přítelkyní u rodičů, byl svobodný, neměl žádnou vyživovací povinnost a vydělával částka. Matce přispíval na domácnost částka. Jeho přítelkyně byla v té době na mateřské, nejprve měla si částka mateřské, později pouze částka a dítě se jim narodilo v květnu. Pracovník, který s ním sjednával úvěr, požadoval pouze pracovní smlouvu a výplatní lístky. Žádné doklady ohledně přítelkyně nebo dalších plateb po něm nikdo nepožadoval. V současné době je již zaměstnán, a to od 1. 4. 2021, budu pobírat částka až částka.
6. Soud má za prokázané, že dne datum poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 12 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně vedle částky 12 000 Kč i poplatek za celkové náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši 8 760 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve 13 měsíčních splátkách po 1 560 Kč. Po uzavření smlouvy žalovaný uhradil dne 18. 1. 2018 částku 2 040 Kč, dne 17. 2. 2018 částku 1 560 Kč, dne 14. 3. 2018 částku 1 560 Kč, dne 16. 4. 2018 částku 1 560 Kč a dne 17. 5. 2018 částku 1 560 Kč, celkem částku 8 280 Kč. Žalovaný je nyní v prodlení s úhradou částky v celkové výši 19 480 Kč, která sestává z částky jistiny ve výši 12 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu poskytnu úvěru ve výši 192 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 132 Kč, úhrady za administrativní činnost ve výši 156 Kč, smluvní pokuty ve výši 7 000 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od 18. 2. 2019 do 20. 5. 2020 ve výši 1 687,88 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že převzal částku 12 000 Kč od společnosti právnická osoba (ze Smlouvy o půjčce ze dne datum, číslo z předpisu splátek). Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že pohledávky ze smlouvy o úvěru postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 21 668 Kč (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020, z podacího archu) Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (ze smlouvy o postoupení pohledávek vč. přílohy) Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 22 631 Kč, a to nejpozději do 2. 1. 2021 předžalobní upomínkou. (z výzvy k plnění ze dne 18. 12. 2020)
7. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum vyplynulo, že žalovaný je svobodný, bydlí u rodičů. Byl zaměstnán u právnická osoba příjmení a. s. na dobu určitou do 31. 3. 2018 s měsíčním příjmem ve výši částka. Výdaje žalovaného činily částka na bydlení a energie, částka na stravování, ostatní výdaje pak částka, splátky úvěrů částka. Měsíční výdaje žalovaného měly činit částku částka, celé domácnosti částku částka (z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru) Z Pracovní smlouvy ze dne datum a mzdového výměru ze dne datum, má soud prokázáno, že žalovaný byl zaměstnán u právnická osoba příjmení a. s. na dobu určitou do 31. 3. 2018, se základní měsíční mzdou ve výši částka a pohyblivou složkou mzdy do výše částka (z Pracovní smlouvy, ze mzdového výměru) Z výplatních lístků bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného za měsíc 10/2017 činil částku částka, za měsíc 11/2014 částku částka a měsíc 12/2017 částku částka.
8. Po vyhodnocení jednotlivých důkazů soud dospěl k následujícím rozhodným závěrům o skutkovém stavu věci: právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne datum částku 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 8 760 Kč a to v pravidelných 13 měsíčních splátkách po 1 560 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když po uzavření smlouvy uhradil pouze částku ve výši 8 208 Kč (z dokladu o zaplacení) Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Výzvou k plnění ze dne 18. 12. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení zbývající dlužné částky.
9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále také „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle ustanovení § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám
15. Právní předchůdkyně žalobkyně u příležitosti poskytnutí úvěru žalovanému nepostupovala s odbornou péčí a neposuzovala úvěryschopnost žalovaného tak, aby mohla na základě dostatečných informací posoudit, že žalovaný bude schopen poskytnuté peněžní prostředky vrátit, když nezjišťovala další výdaje žalovaného, např. na telefon, internet, léky a podobně. Nezjišťovala skutečnou částku na bydlení, energie, nedoložila doklady o nákladech na energie. Věděla, že žalovaný má uzavřenou smlouvu pouze na dobu určitou, a že žalovaný dva úvěry nesplácel a přesto další úvěr poskytla. Navíc žalobkyně (resp. právní předchůdkyně) nijak neprokázala, že by zkoumala poměry žalované z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů včetně exekucí, jak předepisuje cit. ust. § 86 odst. 1 , zákona č. 257/2016 Sb. Z tohoto důvodu soud v souladu s ust. § 86 /1,2 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu ze dne 18. 1. 2018 jako neplatnou. (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018 )
16. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Na poskytnuté plnění 12 000 Kč žalovaný uhradil částku 8 280 Kč, proto soud žalobkyni přiznal pouze právo na úhradu částky 3 720 Kč i zákonné úroky z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od 21. 5. 2020 do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části uplatněný návrh zamítl.
17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud jak ve výroku uvedeno.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.