Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
7 C 139/2021-50
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr Veronikou Hlinkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 5 205 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 905 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 290 Kč od 11. 12. 2018 do 3. 2. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11 224 Kč od 4. 2. 2019 do 24. 2. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 315 Kč od 25. 2. 2019 do 24. 9. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 905 Kč od 25. 9. 2019 do 11. 4. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 905 Kč od 12. 4. 2021 do zaplacení, a dále je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 090 Kč od 26. 8. 2018 do 24. 9. 2020, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zaplacení částky 300 Kč zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 244,56 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 905 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 290 Kč od 11. 12. 2018 do 3. 2. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11 224 Kč od 4. 2. 2019 do 24. 2. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 315 Kč od 25. 2. 2019 do 24. 9. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 905 Kč od 25. 9. 2019 do 11. 4. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 905 Kč od 12. 4. 2021 do zaplacení, a dále je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 090 Kč od 26. 8. 2018 do 24. 9. 2020, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do zaplacení částky 300 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 244,56 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 28. 1. 2021 domáhala zaplacení částky 6 205 Kč s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. Společnost právnická osoba anonymizováno, IČO (dále jen právní předchůdce žalobkyně), uzavřela s žalovaným dne 15. 11. 2016 prostředky komunikace na dálku smlouvu, na jejímž základě se zavázala poskytovat žalovanému službu v rámci programu právnická osoba, kdy poskytování této služby spočívalo v umožnění užívání mobilního telefonu iPhone 7,32 GB, černého, po smluvně vymezenou dobu. Žalovaný se zavázal hradit měsíčně členské poplatky. Platnost smlouvy nastala úhradou prvního členského poplatku, její účinnost pak nastala převzetím předmětného zařízení. Žalovaný nicméně poplatek za užívání přístroje nehradil, když neplnil řádně na fakturu číslo ze dne 15. 8. 2018 znějící na částku 1 090 Kč s datem splatnosti ke dni 25. 8. 2018, a dále když neplnil řádně ani na fakturu číslo ze dne 30. 11. 2018 znějící na částku 12 290 Kč s datem splatnosti ke dni 10. 12. 2018. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky byla dlužná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni z jejího právního předchůdce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalobkyně přitom požadovala krom úhrady poplatku za užívání přístroje ve výši 5 905 Kč také náklady na vymáhání ve výši 300 Kč. Nakonec žalobkyně požadovala také zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 1 090 Kč od 26. 8. 2018 do 24. 9. 2020, dále z částky 7 315 Kč od 11. 12. 2018 do 24. 9. 2020 a nakonec z částky 5 905 Kč od 25. 9. 2020 do zaplacení.
2. V podání ze dne 14. 4. 2021 pak žalobkyně doplnila žalobní tvrzení, když uvedla, že měsíční poplatky za členství v programu byly sjednány ve výši 1 090 Kč, že faktura číslo byla již uhrazena a tedy částku, na kterou byla vystavena, již nepožaduje, nicméně ale nárokuje úroky z prodlení od 26. 8. 2018 do 24. 9. 2020. Jde-li o žalovanou částku 300 Kč představující náhradu nákladů na vymáhání pohledávky, pak tato částka byla stanovena dle ceníku služeb žalobkyně. Dále žalobkyně uvedla, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou faktury číslo splatné ke dni 10. 12. 2018, kterou byla žalovanému vyúčtována úhrada ve výši 12 290 Kč za nevrácený iPhone 7, kdy tato částka byla postupně hrazena, a to dne 4. 2. 2019 ve výši 1 066 Kč, dne 25. 2. 2019 ve výši 3 909 Kč, dne 25. 9. 2019 ve výši 1 410 Kč a dne 12. 4. 2021 ve výši 1 000 Kč. Po započtení uvedených splátek tedy nyní žalovaný dluží 4 905 Kč, žalobkyně tak požaduje celkem zaplacení 5 205 Kč (včetně nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 300 Kč). S ohledem na částečnou úhradu ve výši 1 000 Kč dne 12. 4. 2021 vzala žalobkyně žalobu co do této částky zpět, přičemž zároveň také navrhla změnu žaloby ohledně příslušenství. Proto soud rozhodl usnesením ze dne 14. 4. 2021, č. j. 7 C 139/2021-42, o tom, že se řízení co do částky 1 000 Kč zastavuje, dále také připustil změnu žaloby, na jejímž základě žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 1 090 Kč od 26. 8. 2018 do 24. 9. 2020, zákonného úroku z prodlení z částky 12 290 Kč od 11. 12. 2018 do 3. 2. 2019, zákonného úroku z prodlení z částky 11 224 Kč od 4. 2. 2019 do 24. 2. 2019, zákonného úroku z prodlení z částky 7 315 Kč od 25. 2. 2019 do 24. 9. 2019, zákonného úroku z prodlení z částky 5 905 Kč od 25. 9. 2019 do 11. 4. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 4 905 Kč od 12. 4. 2021 do zaplacení.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyzval soud žalovaného podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.
5. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
6. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytovat služby v rámci členství v programu právnická osoba. Poskytování těchto služeb spočívalo v předání zařízení žalovanému za účelem dočasného užívání. Žalovaný se za to zavázal právnímu předchůdci žalobkyně hradit měsíční členský poplatek. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zařízení mobilní telefon iPhone 7,32 GB, černý. Žalovaný měl hradit měsíční členské poplatky ve výši 1 090 Kč. Žalovaný však neuhradil členské poplatky dle faktury číslo ze dne 15. 8. 2018 znějící na částku 1 090 Kč s datem splatnosti ke dni 25. 8. 2018, a dále nezaplatil úhradu za nevrácený iPhone 7 dle faktury číslo ze dne 30. 11. 2018 znějící na částku 12 290 Kč s datem splatnosti ke dni 10. 12. 2018, když na prvou z uvedených faktur plnil v celém rozsahu dne 25. 9. 2020, a na druhou z uvedených faktur plnil částečně dne 4. 2. 2019 ve výši 1 066 Kč, dne 25. 2. 2019 ve výši 3 909 Kč, dne 25. 9. 2020 ve výši 1 410 Kč a dne 12. 4. 2021 ve výši 1 000 Kč, přičemž zbývá uhradit částku 4 905 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni z jejího právního předchůdce. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn. Žalovaný pak byl vyzván k zaplacení částky 10 028,53 Kč prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, přesto ničeho neuhradil.
7. Po právní stránce byla věc soudem posouzena podle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterého platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle ust. § 1721 o. z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. V daném případě žalobkyně v řízení tvrdila a prokázala, že její právní předchůdkyně na základě smlouvy uzavřené dle ust. § 1746 a násl. o.z., se zavázala předat zařízení (mobilní telefony) žalovanému za účelem dočasného užívání. Žalovaný se za to zavázal právní předchůdkyni žalobkyně hradit měsíční členský poplatek v rámci členství v programu právnická osoba. Právní předchůdkyně žalobkyně svoji povinnost ze smlouvy splnila, když žalovanému předala mobilní telefon za účelem dočasného užívání. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dlužnou částku v celkové výši 4 905 Kč uhradil, popř. že závazek zanikl jiným způsobem. To neučinil, soud proto žalobě vyhověl včetně nároku na zaplacení úroků z prodlení, který žalobkyni vznikl dle ust. § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.
9. Soud žalobkyni nepřiznal náklady na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč, které tato požadovala s odkazem na ceník s tím, že se jedná o režijní náklady připadající průměrně na každou z pohledávek. Zmiňovaný ceník totiž žalovaný neakceptoval, zároveň žalobkyně ani nepředložila doklady o skutečně vynaložených nákladech na uplatnění pohledávky dle § 513 o.z. jako např. upomínku a doklad o jejím doručení.
10. Výrok o nákladech řízení se opírá jednak o ustanovení § 146 odst. 2 o.s.ř., kdy v daném případě bylo řízení co do částky 1000 Kč zastaveno pro chování žalovaného, který tuto částku dne 12. 4. 2021 uhradil již poté, co byla dne 28. 1. 2021 podána žaloba, vzhledem k čemuž je dle § 146 odst. 2 o.s.ř. povinen nést náklady řízení.
11. Dále se výrok o nákladech řízení opírá také o ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 244,56 Kč, přičemž tato částka představuje 88,48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 94,24 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 5,76 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 205 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka) a z tarifní hodnoty v částce 5 205 Kč, tedy z částky 1 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (částečné zpětvzetí žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 700 Kč ve výši 567 Kč.
12. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.