Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
27 C 119/2020-21
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem titul Viktorem Doležílkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 4 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši
8,05 % ročně z této částky za dobu od 1. 8. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 6. 9. 2017 do 31. 7. 2019, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 132 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od 1. 8. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 6. 9. 2017 do 31. 7. 2019, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 132 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 4 000 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že právnická osoba anonymizováno uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši
4 000 Kč převodem na bankovní účet a žalovaná se jej zavázala vrátit do 5. 9. 2017. Žalovaná úvěr ve sjednaném termínu nevrátila. Ode dne 6. 9. 2017 pak žalobkyně požaduje zákonný úrok
z prodlení do zaplacení. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 7. 2019, což bylo žalované oznámeno.
Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
K ústnímu jednání dne datum se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast neomluvila. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků a na základě provedeného dokazování u jednání dospěl k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 8. 8. 2017 žalované částku 4 000 Kč, kterou žalovaná právní předchůdkyni ani žalobkyni nevrátila.
Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: Byť v řízení byla prokázána aktivní legitimace smlouvou o postoupení pohledávek, nevzal soud za prokázáno, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako„ Jednotlivá smlouva o úvěru číslo“ a„ Rámcová smlouva číslo“, nicméně ani z jedné
z těchto listin se uzavření smlouvy s žalovanou nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text těchto listin odpovídal projevu vůle žalované, když na listině není připojen podpis žalované ani jiný nástroj způsobilý její podpis nahradit. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi žalovanou a právnická osoba s. r. o. uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku za splnění podmínek § 562 odst. 1 o. z. postupem, který žalobkyně uvedla v žalobě. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 8. 8. 2017 bez prokázaného právního důvodu převodem na její bankovní účet částku 4 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu § 2991 o. z., a proto je povinna žalobkyni, jako právnímu nástupci, toto obohacení vrátit. Jelikož žalovaná doposud žalobkyni na svůj dluh neuhradila ničeho, soud žalobě vyhověl ohledně částky 4 000 Kč představující nevrácené peněžní prostředky. Právní předchůdkyně žalobkyně odeslala žalované dne 26. 7. 2019 výzvu k úhradě dluhu, když soud má podle § 573 o. z. za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalované 31. 7. 2019. Ode dne následujícího je tak žalovaná v prodlení, pročež soud přiznal žalobkyni podle § 1970 o. z. také úroky z prodlení z dlužné částky od 1. 8. 2019 (výrok I.). Co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 6. 9. 2017 do 31. 7. 2019 pak soud žalobu zamítl (výrok II.), neboť nebylo prokázáno, že by byla žalovaná v této době v prodlení.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované. Soud provedl celkovou kapitalizaci předmětu řízení včetně úrokového příslušenství k datu vyhlášení rozsudku, když žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 5 137 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 4 525 Kč (výrok I. tohoto rozhodnutí) a neúspěšná byla co do částky 612 Kč (výrok II. tohoto rozhodnutí). Celkový úspěch žalobkyně tak představuje 88 % a neúspěch 12 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 76 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), která byla stanovena podle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Náhrada 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad odpovídá částce 189 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po 1. 7. 2014, tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky. Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 1 489 Kč pak náleží žalobkyni 76 %, což představuje částka 1 132 Kč.
Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovanou zavázal k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Pro úplnost soud dodává, že v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. tento rozsudek obsahuje toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.