Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
23 C 88/2021-31
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní titul titul Marií Miczkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: 7 808 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 4 908 Kč, úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 7 808 Kč za dobu od 30. 4. 2020 do 18. 6. 2020 a z částky 4 908 Kč za dobu od 19. 6. 2020 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 900 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 2 900 Kč za dobu od 19. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 4 908 Kč, úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 7 808 Kč za dobu od 30. 4. 2020 do 18. 6. 2020 a z částky 4 908 Kč za dobu od 19. 6. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 900 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 2 900 Kč za dobu od 19. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 7 808 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 7 808 Kč za dobu od 30. 4. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobcem jako věřitelem a úvěrujícím a žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným byla dne 6. 3. 2019 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit včetně sjednaného fixního úroku ve výši 1 188 Kč, poplatku za zpracování a doručení úvěru ve výši 1 800 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 920 Kč v pravidelných 60 týdenních splátkách po 181,80 Kč splatných vždy 7 dní po datu splatnosti předchozí splátky počínaje dnem 13. 3. 2019. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly Smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalobce poukázal peněžní prostředky žalovanému v hotovosti dne 6. 3. 2019. Žalovaný však v rozporu s úvěrovou smlouvou a Smluvními podmínkami ke smlouvě o spotřebitelském úvěru (dále jen příjmení), jež byly nedílnou součástí úvěrové smlouvy a které se zavázal dodržovat, nehradil splátky řádně a včas, uhradil na splátkách úvěru pouze částku 3 100 Kč a dostal se do prodlení s úhradami splátek úvěru. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 2 900 Kč a na fixním úroku, na poplatku za zpracování a doručení úvěru a na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 4 908 Kč. Žalobce dále požadoval úrok z prodlení v zákonné výši ročně z částky 7 808 Kč ode dne 30. 4. 2020 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 6. 3. 2019, Smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 6. 3. 2019, evidenční karty klienta, transakční historie úvěrového účtu a z Předžalobní výzvy ze dne 3. 6. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 3. 6. 2020, soud zjistil následující skutkový stav věci:
4. Žalobce jako věřitel (úvěrující) uzavřel s žalovaným (úvěrovaný) dne 6. 3. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr hotovostně v plné výši dne 6. 3. 2019. Žalovaný se zavázal splatit čerpaný úvěr včetně sjednaného fixního úroku ve výši 1 188 Kč, poplatku za zpracování a doručení úvěru ve výši 1 800 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 920 Kč v pravidelných 60 týdenních splátkách po 181,80 Kč splatných vždy 7 dní po datu splatnosti předchozí splátky počínaje dnem 13. 3. 2019. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když nehradil splátky úvěru řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou úvěru. Žalovaný uhradil na splátkách úvěru pouze částku 3 100 Kč. Žalovaný úvěr včetně poplatku za zpracování a doručení úvěru, poplatku za hotovostní inkaso splátek a fixního úroku neuhradil, i přes písemnou výzvu k úhradě dluhu ze dne 3. 6. 2020.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.
11. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
12. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
13. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah účastníků, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR- právnická osoba, ve věci C číslo).
14. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku, poplatku za zpracování a doručení úvěru a poplatku za hotovostní inkaso splátek.
15. Plnil-li žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru částku 6 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 3 100 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci, částku 2 900 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 2 900 Kč za dobu od 19. 6. 2020 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 18. 6. 2020), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení; ve zbytku nárokovaného příslušenství, tj. úroku z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 7 808 Kč za dobu od 30. 4. 2020 do 18. 6. 2020 a z částky 4 908 Kč za dobu od 19. 6. 2020 do zaplacení, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
17. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust.
§ 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).