Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
18 C 51/2021-62
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr Leonou Poplerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupené advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 5 700 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Řízení se co do částky 5 988 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. od 31. 5. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 968 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně JUDr. jméno příjmení, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se co do částky 5 988 Kč zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. od 31. 5. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 968 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně JUDr. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se svým žalobním návrhem doručeným podepsanému soudu dne 28. 1. 2021 domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 2 700 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba a žalovaným byla uzavřena dne 23. 12. 2015 smlouva o úvěru prostřednictvím internetových stránek webová adresa. Na základě smlouvy o úvěru č. anonymizováno právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 2 700 Kč. Žalovaný se zavázala vrátit úvěr do 21. 1. 2016 společně s poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 188 Kč, což však neučinil. Účastníci smlouvy ujednali ve smlouvě pro případ prodlení smluvní pokutu pro případ prodlení se splácením ve výši 3 000 Kč dle čl. X.2. úvěrové smlouvy Ani přes opakované výzvy nedošlo do současné doby k úhradě dlužné částky.
2. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázal Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2018, což bylo dopisem ze dne 12. 7. 2018 žalovanému oznámeno.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř. , když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně se již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vzdala práva účasti na projednání věci, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, k tomuto postupu nemá námitek.
5. Žalobkyně podáním ze dne 27. 4. 2021 vzala žalobu částečně zpět a to poté, kdy k výzvě soudu nebyla schopna předložit důkazy prokazující posouzení úvěryschopnosti žalovaného a požadovala tedy zaplacení pouze částky 2 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Protože zpětvzetí bylo učiněno ještě před zahájením jednání, soud řízení zastavil dle § 96 odst. 1 o.s.ř. , aniž by vyžadoval souhlas žalovaného (viz výrok I.).
6. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Soud měl v řízení za prokázané smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela 23. 12. 2015 smlouvu o úvěru, podle které žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 2 700 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 188 Kč uhradit ve lhůtě do 21. 1. 2016.
10. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015 -39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V tomto konkrétním případě, z tvrzení žalobkyně vyplynulo, že tato nemá k dispozici žádné důkazy prokazující zkoumání úvěryschopnosti žalovaného. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je zákonem č. 145/2010 Sb. ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016, je absolutní neplatnost smlouvy. Z výše uvedených důvodů, kdy vztah účastníků není vztahem z úvěrové smlouvy, ale je třeba jej podřadit režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 , 2 o. z., podle něhož je žalovaný povinen žalobkyni vrátit to, co od ní, resp. od její právní předchůdkyně obdržel a dosud nevrátil jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Z žádného z důkazů v řízení provedených nevyplývá, že by tento dluh nevznikl či, byť z části, zanikl, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku 2 700 Kč společně s úroke z prodlení v zákonné výši, který je v souladu se shora citovaným ustanovením o. z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. (výrok I.).
11. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak
zaplaceným soudním poplatkem v částce 1 000 Kč,
odměnou advokáta za 2 úkony právní pomoci po 200 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby)
odměnou advokáta ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 100 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h) , §14b odst. 5 vyhl č. 177/96 Sb. ve spojení s § 142a o.s.ř. ,
náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. .
s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobce je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty.
Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 968 Kč (výrok II.).
12. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř. věty před středníkem o.s.ř. , když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.